Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  SpaceShipOne - jednička v kosmické turistice

SpaceShipOne - jednička v kosmické turistice

SpaceShipOne.jpg
V den stého výročí prvního letu letadla bratří Wrightů (17. 12. 1903) zvláštní letoun SpaceShipOne (SS-1) neobyčejného tvaru předvedl, že realizovat nadzvukový let je v silách malé soukromé společnosti, která funguje bez státní podpory. Dne 17. prosince 2003 se uskutečnil již osmý zkušební let dopravního prostředku, který zkonstruovala společnost Scaled Composites za účelem účasti v soutěži o získání Ceny X (X-Prize). Jednalo se o první zkušební let s použitím raketového motoru.

Jedná se o zcela mnohonásobně použitelný dvoustupňový dopravní prostředek. V prvním stupni je použit turboreaktivní dopravní letoun s názvem White Knight (Bílý rytíř). Na jeho palubě se nacházeli Peter Siebold (pilot - zkušební letec) a Cory Bird (druhý pilot - palubní inženýr). Druhý stupeň bude mít v budoucnu za úkol dopravit cestující do požadované výšky přes 100 km. Při posledním letu se na jeho palubě nacházel pilot Brian Binnie. Celá sestava startovala z letiště v Mojave (Kalifornie, USA). Ve výšce 14,6 km došlo k oddělení druhého stupně, podvěšeného pod letounem, při rychlosti 207 km/h.

Virgin globalflyer.jpg
V okamžiku, kdy druhý stupeň raketoplánu klesl do výšky 13,5 km a nacházel se v klouzavém letu při rychlosti M = 0,55, Binnie zvedl "nos" letounu pod úhlem 60° a zažehl jeho hybridní raketový motor. Přetížení dosáhlo krátkodobě hodnoty 3 G. Již 10 sekund po zážehu motoru byla překročena rychlost zvuku. Po 15 sekundách činnosti byl motor automaticky vypnut. Letoun dosáhl rychlosti 1490 km/h (M = 1,2) a výšky 20,7 km. (Při plánovaném suborbitálním letu bude raketový motor v činnosti 51 sekund.)

V nejvyšším bodě dráhy letu se pilot nacházel prakticky v beztížném stavu - krátkodobě na palubě letounu panovaly podmínky, které budou po dobu několika minut provázet plánované suborbitální (balistické) lety. Zhruba po jedné minutě volného pádu změnil pilot ve výšce 10,7 km konfiguraci křídla a zahájil přistávací manévr. Při přistávání došlo k drobnému poškození části přistávacího podvozku levého kola a letoun sjel mimo přistávací dráhu. Doba letu prvního stupně činila 1 h 12 min, doba samostatného letu druhého stupně 18 min 10 s (z toho 12 minut činil klouzavý let při přistávacím manévru).

Vedoucím společnosti Scaled Composites je známý letecký konstruktér Burt Rutan. Projekční práce na prvním stupni raketoplánu byly zahájeny v dubnu 1996, první zkušební let se uskutečnil 1. 8. 2002. První klouzavý let druhého stupně se konal 7. 8. 2003.

Aby soukromá společnost zvítězila v soutěži o tzv. Cenu X, musí vypustit jakýkoliv dopravní prostředek do výšky přes 100 km a na jeho palubě se musí nacházet 3 cestující. Let je nutno zopakovat během dvou týdnů. Scaled Composites neinformovala o svých dalších plánech, avšak experti jsou toho názoru, že postačí ještě jeden až dva zkušební lety a ještě v roce 2004 může být realizován suborbitální let.

Prezident Nadace Ceny X Peter Diamandis prohlásil v interview pro časopis New Scientist, že z 27 účastníků soutěže o cenu v hodnotě 10 miliónů dolarů jediná společnost Scaled Composites zatím uskutečnila zkušební pilotovaný let svého dopravního prostředku. V "závěsu" jsou maximálně tři společnosti, které ještě mají alespoň minimální šanci v soutěži obstát.

V současné době byly ve Scaled Composites zahájeny letové zkoušky dalšího letounu. Jedná se o jednomístné letadlo s názvem Virginia GlobalFlyer, jehož úkolem bude uskutečnit nonstop let kolem zeměkoule bez mezipřistání a bez doplňování paliva. První zkušební let se uskutečnil 5. 3. 2004 na letišti v Mojave. Letadlo pilotoval zkušební pilot Jon Karkow.

Zdroj: Podle Novosti kosmonavtiki 2/2004




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »