Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  PHOENIX - zkoušky pokračují

PHOENIX - zkoušky pokračují

Phoenix_flight_020.jpg
Evropská kosmická agentura ESA pokračuje v dalších zkouškách modelu budoucího evropského kosmického raketoplánu. Bezpilotní prototyp raketoplánu "doklouzal" a úspěšně přistál v sobotu 8. května 2004 na Severní evropské zkušební základně ve Švédsku. Ta se nachází poblíž města Kiruna, ležícího 1230 km severně od Stockholmu.

Zkušební prototyp raketoplánu PHOENIX vyrobila německá společnost EADS (European Aeronautic Defense and Space Co.), největší letecko-kosmická společnost v Evropě a druhá největší na světě.

Phoenix_drop_02.jpg
Model raketoplánu byl vynesen vrtulníkem do výšky 2 400 m, kde došlo k jeho uvolnění. Následoval klouzavý let v trvání 90 sekund a poté perfektní přistání na přistávací dráze. Poloha raketoplánu byla určována pomocí satelitní sítě GPS. "Všichni jsme doslova v extázi. Úspěch nám přinesl čerstvý vítr do plachet," prohlásila tisková mluvčí projektu Johanna Bergstroem-Roos.

Raketoplán PHOENIX společně s nosnou raketou Ariane-5 představuje pro Evropskou kosmickou agenturu ESA možnost dopravy vlastních kosmonautů vlastními prostředky do vesmíru. Avšak vedoucí projektu připouští, že k realizaci letového exempláře raketoplánu schází ještě více než 10 let. První "ostrý" start přichází v úvahu někdy v letech 2015 až 2020.

Příštím krokem ve zkouškách modelu raketoplánu PHOENIX bude shazování prototypu z větších výšek, do kterých bude vynášen pomocí balónu. Prototyp musí být schopen úspěšně přistát z výšky 128 km (kam může být dopraven pomocí rakety).

Prototyp raketoplánu má délku téměř 7 m, rozpětí 4 m a hmotnost 1200 kg. Skutečný raketoplán bude mít rozměry přibližně 6krát větší.

Podobné články: PHOENIX - cesta k evropskému raketoplánu

Zdroj: space.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2026

32. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Po bouřce

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »