Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  PHOENIX - zkoušky pokračují

PHOENIX - zkoušky pokračují

Phoenix_flight_020.jpg
Evropská kosmická agentura ESA pokračuje v dalších zkouškách modelu budoucího evropského kosmického raketoplánu. Bezpilotní prototyp raketoplánu "doklouzal" a úspěšně přistál v sobotu 8. května 2004 na Severní evropské zkušební základně ve Švédsku. Ta se nachází poblíž města Kiruna, ležícího 1230 km severně od Stockholmu.

Zkušební prototyp raketoplánu PHOENIX vyrobila německá společnost EADS (European Aeronautic Defense and Space Co.), největší letecko-kosmická společnost v Evropě a druhá největší na světě.

Phoenix_drop_02.jpg
Model raketoplánu byl vynesen vrtulníkem do výšky 2 400 m, kde došlo k jeho uvolnění. Následoval klouzavý let v trvání 90 sekund a poté perfektní přistání na přistávací dráze. Poloha raketoplánu byla určována pomocí satelitní sítě GPS. "Všichni jsme doslova v extázi. Úspěch nám přinesl čerstvý vítr do plachet," prohlásila tisková mluvčí projektu Johanna Bergstroem-Roos.

Raketoplán PHOENIX společně s nosnou raketou Ariane-5 představuje pro Evropskou kosmickou agenturu ESA možnost dopravy vlastních kosmonautů vlastními prostředky do vesmíru. Avšak vedoucí projektu připouští, že k realizaci letového exempláře raketoplánu schází ještě více než 10 let. První "ostrý" start přichází v úvahu někdy v letech 2015 až 2020.

Příštím krokem ve zkouškách modelu raketoplánu PHOENIX bude shazování prototypu z větších výšek, do kterých bude vynášen pomocí balónu. Prototyp musí být schopen úspěšně přistát z výšky 128 km (kam může být dopraven pomocí rakety).

Prototyp raketoplánu má délku téměř 7 m, rozpětí 4 m a hmotnost 1200 kg. Skutečný raketoplán bude mít rozměry přibližně 6krát větší.

Podobné články: PHOENIX - cesta k evropskému raketoplánu

Zdroj: space.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

startrails s polárnou žiarou

Další informace »