Dne 27. 3. 2004 se v USA uskutečnila úspěšná zkouška hypersonického experimentálního bezpilotního letounu s označením X-43A. Start se uskutečnil pomocí letounu B-52B, pod jehož křídlem byla upevněna nosná raketa Pegasus-XL. Na posledním stupni rakety byl připevněn zkušební letoun X-43A. Po dosažení zkušební oblasti nad Tichým oceánem, 80 km západně od pobřeží amerického státu Kalifornie, došlo ve výšce 12 km k oddělení rakety Pegasus. Po dobu asi 5 sekund se raketa se zkušebním letounem nacházela v beztížném stavu (volný pád), načež došlo k zážehu raketového motoru prvního stupně rakety.
Motory rakety byly v činnosti 80 sekund a tím došlo k urychlení hypersoniku X-43A na rychlost 8300 km/h. Po oddělení zkušebního letounu od nosné rakety ve výšce 29 km byl nastartován vlastní zkušební motor letounu, který pracoval po dobu 10 sekund. X-43A byl tak urychlen na rychlost M 7 (Mach 7), což je rychlost 7krát převyšující rychlost zvuku v daném prostředí. Po vypnutí motoru se letoun nacházel ve fázi klouzavého letu a po 10 minutách dopadl do vod Tichého oceánu ve vzdálenosti 600 km od pobřeží. Se záchranou letounu se nepočítá.
"Všechno probíhalo podle plánu. Bylo to nádherné. Po pravdě řečeno, bylo to to nejkrásnější, co jsem doposud viděla. Na tento okamžik jsme čekali několik let," prohlásila tisková mluvčí NASA Leslie Williamsová. Uskutečněný let byl druhým pokusem o prověrku tohoto nadzvukového letounu. První zkouška 2. 6. 2001 skončila neúspěchem pro závadu na nosné raketě.
Hlavním úkolem programu X-43A je výroba a letové prověrky nové pohonné jednotky, která spaluje při hypersonických rychlostech kapalný vodík a jako okysličovadlo využívá kyslík z okolního prostředí. Takovéto motory by měly být ekonomičtější ve srovnání s klasickými raketovými motory, jelikož při vlastním letu nejsou na palubě raketoplánu nádrže s okysličovadlem (kapalným kyslíkem). Nové technologie umožní překonávat vzdálenosti mezi dvěma libovolnými letišti na zeměkouli za dobu kratší než 2 hodiny, nebo odstartovat z obyčejného letiště, v krátké době dosáhnout Mezinárodní kosmické stanice na oběžné dráze kolem Země a pak se podobně vrátit zpět. Nové technologie, které nyní rozpracovává NASA, umožní již v následujících dvou desetiletích dosáhnout nebývalých a neohraničených možností v rychlé přepravě lidí a nákladu, a také přímé dosažení kosmického prostoru pomocí nových dopravních prostředků, startujících z obyčejných letišť.
Zkouška proběhla v rámci prací na projektu Hyper-X, na který NASA vyčlenila částku 250 miliónů dolarů. Program byl zahájen v roce 1996. Zkušební exemplář raketoplánu X-43A má hmotnost 1 400 kg a délku 3,7 m.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.