Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Úspěšná zkouška hypersoniku X-43A

Úspěšná zkouška hypersoniku X-43A

X-43A-schema.jpg
Dne 27. 3. 2004 se v USA uskutečnila úspěšná zkouška hypersonického experimentálního bezpilotního letounu s označením X-43A. Start se uskutečnil pomocí letounu B-52B, pod jehož křídlem byla upevněna nosná raketa Pegasus-XL. Na posledním stupni rakety byl připevněn zkušební letoun X-43A. Po dosažení zkušební oblasti nad Tichým oceánem, 80 km západně od pobřeží amerického státu Kalifornie, došlo ve výšce 12 km k oddělení rakety Pegasus. Po dobu asi 5 sekund se raketa se zkušebním letounem nacházela v beztížném stavu (volný pád), načež došlo k zážehu raketového motoru prvního stupně rakety.

Motory rakety byly v činnosti 80 sekund a tím došlo k urychlení hypersoniku X-43A na rychlost 8300 km/h. Po oddělení zkušebního letounu od nosné rakety ve výšce 29 km byl nastartován vlastní zkušební motor letounu, který pracoval po dobu 10 sekund. X-43A byl tak urychlen na rychlost M 7 (Mach 7), což je rychlost 7krát převyšující rychlost zvuku v daném prostředí. Po vypnutí motoru se letoun nacházel ve fázi klouzavého letu a po 10 minutách dopadl do vod Tichého oceánu ve vzdálenosti 600 km od pobřeží. Se záchranou letounu se nepočítá.

X-43A-Pegasus.jpg
"Všechno probíhalo podle plánu. Bylo to nádherné. Po pravdě řečeno, bylo to to nejkrásnější, co jsem doposud viděla. Na tento okamžik jsme čekali několik let," prohlásila tisková mluvčí NASA Leslie Williamsová. Uskutečněný let byl druhým pokusem o prověrku tohoto nadzvukového letounu. První zkouška 2. 6. 2001 skončila neúspěchem pro závadu na nosné raketě.

Hlavním úkolem programu X-43A je výroba a letové prověrky nové pohonné jednotky, která spaluje při hypersonických rychlostech kapalný vodík a jako okysličovadlo využívá kyslík z okolního prostředí. Takovéto motory by měly být ekonomičtější ve srovnání s klasickými raketovými motory, jelikož při vlastním letu nejsou na palubě raketoplánu nádrže s okysličovadlem (kapalným kyslíkem). Nové technologie umožní překonávat vzdálenosti mezi dvěma libovolnými letišti na zeměkouli za dobu kratší než 2 hodiny, nebo odstartovat z obyčejného letiště, v krátké době dosáhnout Mezinárodní kosmické stanice na oběžné dráze kolem Země a pak se podobně vrátit zpět. Nové technologie, které nyní rozpracovává NASA, umožní již v následujících dvou desetiletích dosáhnout nebývalých a neohraničených možností v rychlé přepravě lidí a nákladu, a také přímé dosažení kosmického prostoru pomocí nových dopravních prostředků, startujících z obyčejných letišť.

X-43A-profile.jpg
Zkouška proběhla v rámci prací na projektu Hyper-X, na který NASA vyčlenila částku 250 miliónů dolarů. Program byl zahájen v roce 1996. Zkušební exemplář raketoplánu X-43A má hmotnost 1 400 kg a délku 3,7 m.

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »