Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Venus Express

Venus Express

Venus Express-3.jpg
Dne 28. 1. 2003 podepsala společnost EADS Astrium kontrakt s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) v hodnotě 82,4 miliónu euro na vývoj a výrobu kosmické sondy VENUS EXPRESS. Bude se jednat o první evropskou sondu k Venuši. Tato myšlenka se zrodila v březnu roku 2001 a počítá s výrobou dalšího upraveného exempláře sondy Mars Express, která byla 2. 6. 2003 vypuštěna k Marsu (přílet 25. 12. 2003).

Vědecké vybavení sondy budou tvořit přístroje, vyvinuté pro sondy Mars Express a Rosetta. Je určeno ke sledování povrchu planety, její atmosféry a ionosféry. Pozornost bude věnována vzájemnému ovlivňování atmosféry a povrchu planety a bude rovněž prováděno pátrání po případné vulkanické aktivitě.

Start sondy o hmotnosti 1270 kg uskuteční z kosmodromu Bajkonur pomocí ruské nosné rakety Sojuz-Fregat. Startovní okno pro let k Venuši se otevírá ve dnech 26. 10. až 25. 11. 2005. Svého cíle dosáhne sonda po 153 dnech letu. Na oběžnou dráhu bude sonda "usazena" pomocí hlavního raketového motoru. Během 5 dnů bude navedena na polární oběžnou dráhu ve výšce 250 až 66 000 km. Výzkum planety by měl probíhat minimálně 500 dnů, tj. přibližně 2 oběhy Venuše kolem Slunce.

V minulosti často astronomové označovali Venuši za "sestru" Země. Ve skutečnosti se obě planety podobají pouze svojí hmotností a velikostí. Ve všech ostatních parametrech se velice odlišují, především v tom, že na Venuši s největší pravděpodobností neexistuje život.

Jaké bude tedy hlavní zaměření výzkumu? Venuše má mimořádně slabé magnetické pole. Částice slunečního větru, vyvržené ze Slunce, doslova bombardují horní vrstvy atmosféry planety, místo toho, aby ji oblétly v úctyhodné vzdálenosti (jak se tomu děje například u Země). Bylo zjištěno, že "něco" pohlcuje ultrafialové záření v atmosféře Venuše. Někteří vědci nevylučují možnost, že by se mohlo jednat o mikroorganismy, které využívají toto záření pro fotosyntézu.

Hustá atmosféra způsobuje na planetě skleníkový efekt, díky čemuž se povrch Venuše změnil ve žhnoucí pec s teplotou téměř +500°C. Silné větry vanou na Venuši rychlostí až 400 km/h, avšak opačným směrem, než rotuje samotná planeta. Podle některých vědců právě rychle rotující hustá atmosféra způsobila "převrácení" směru rotace planety. Na rozdíl od dalších planet totiž Venuše rotuje v opačném směru.

Na únor 2007 je naplánován start další sondy k Venuši. Jedná se o japonskou sondu Planet-C (Venus Orbiter), která bude určena k průzkumu husté atmosféry planety. Po startu pomocí rakety M-V je naplánován gravitační manévr při průletu kolem Země v červnu 2008. Na oběžnou dráhu kolem Venuše bude sonda se startovní hmotností 650 kg navedena v září 2009.

Zdroj: ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »