Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Venus Express

Venus Express

Venus Express-3.jpg
Dne 28. 1. 2003 podepsala společnost EADS Astrium kontrakt s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) v hodnotě 82,4 miliónu euro na vývoj a výrobu kosmické sondy VENUS EXPRESS. Bude se jednat o první evropskou sondu k Venuši. Tato myšlenka se zrodila v březnu roku 2001 a počítá s výrobou dalšího upraveného exempláře sondy Mars Express, která byla 2. 6. 2003 vypuštěna k Marsu (přílet 25. 12. 2003).

Vědecké vybavení sondy budou tvořit přístroje, vyvinuté pro sondy Mars Express a Rosetta. Je určeno ke sledování povrchu planety, její atmosféry a ionosféry. Pozornost bude věnována vzájemnému ovlivňování atmosféry a povrchu planety a bude rovněž prováděno pátrání po případné vulkanické aktivitě.

Start sondy o hmotnosti 1270 kg uskuteční z kosmodromu Bajkonur pomocí ruské nosné rakety Sojuz-Fregat. Startovní okno pro let k Venuši se otevírá ve dnech 26. 10. až 25. 11. 2005. Svého cíle dosáhne sonda po 153 dnech letu. Na oběžnou dráhu bude sonda "usazena" pomocí hlavního raketového motoru. Během 5 dnů bude navedena na polární oběžnou dráhu ve výšce 250 až 66 000 km. Výzkum planety by měl probíhat minimálně 500 dnů, tj. přibližně 2 oběhy Venuše kolem Slunce.

V minulosti často astronomové označovali Venuši za "sestru" Země. Ve skutečnosti se obě planety podobají pouze svojí hmotností a velikostí. Ve všech ostatních parametrech se velice odlišují, především v tom, že na Venuši s největší pravděpodobností neexistuje život.

Jaké bude tedy hlavní zaměření výzkumu? Venuše má mimořádně slabé magnetické pole. Částice slunečního větru, vyvržené ze Slunce, doslova bombardují horní vrstvy atmosféry planety, místo toho, aby ji oblétly v úctyhodné vzdálenosti (jak se tomu děje například u Země). Bylo zjištěno, že "něco" pohlcuje ultrafialové záření v atmosféře Venuše. Někteří vědci nevylučují možnost, že by se mohlo jednat o mikroorganismy, které využívají toto záření pro fotosyntézu.

Hustá atmosféra způsobuje na planetě skleníkový efekt, díky čemuž se povrch Venuše změnil ve žhnoucí pec s teplotou téměř +500°C. Silné větry vanou na Venuši rychlostí až 400 km/h, avšak opačným směrem, než rotuje samotná planeta. Podle některých vědců právě rychle rotující hustá atmosféra způsobila "převrácení" směru rotace planety. Na rozdíl od dalších planet totiž Venuše rotuje v opačném směru.

Na únor 2007 je naplánován start další sondy k Venuši. Jedná se o japonskou sondu Planet-C (Venus Orbiter), která bude určena k průzkumu husté atmosféry planety. Po startu pomocí rakety M-V je naplánován gravitační manévr při průletu kolem Země v červnu 2008. Na oběžnou dráhu kolem Venuše bude sonda se startovní hmotností 650 kg navedena v září 2009.

Zdroj: ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »