Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Venus Express

Venus Express

Venus Express-3.jpg
Dne 28. 1. 2003 podepsala společnost EADS Astrium kontrakt s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) v hodnotě 82,4 miliónu euro na vývoj a výrobu kosmické sondy VENUS EXPRESS. Bude se jednat o první evropskou sondu k Venuši. Tato myšlenka se zrodila v březnu roku 2001 a počítá s výrobou dalšího upraveného exempláře sondy Mars Express, která byla 2. 6. 2003 vypuštěna k Marsu (přílet 25. 12. 2003).

Vědecké vybavení sondy budou tvořit přístroje, vyvinuté pro sondy Mars Express a Rosetta. Je určeno ke sledování povrchu planety, její atmosféry a ionosféry. Pozornost bude věnována vzájemnému ovlivňování atmosféry a povrchu planety a bude rovněž prováděno pátrání po případné vulkanické aktivitě.

Start sondy o hmotnosti 1270 kg uskuteční z kosmodromu Bajkonur pomocí ruské nosné rakety Sojuz-Fregat. Startovní okno pro let k Venuši se otevírá ve dnech 26. 10. až 25. 11. 2005. Svého cíle dosáhne sonda po 153 dnech letu. Na oběžnou dráhu bude sonda "usazena" pomocí hlavního raketového motoru. Během 5 dnů bude navedena na polární oběžnou dráhu ve výšce 250 až 66 000 km. Výzkum planety by měl probíhat minimálně 500 dnů, tj. přibližně 2 oběhy Venuše kolem Slunce.

V minulosti často astronomové označovali Venuši za "sestru" Země. Ve skutečnosti se obě planety podobají pouze svojí hmotností a velikostí. Ve všech ostatních parametrech se velice odlišují, především v tom, že na Venuši s největší pravděpodobností neexistuje život.

Jaké bude tedy hlavní zaměření výzkumu? Venuše má mimořádně slabé magnetické pole. Částice slunečního větru, vyvržené ze Slunce, doslova bombardují horní vrstvy atmosféry planety, místo toho, aby ji oblétly v úctyhodné vzdálenosti (jak se tomu děje například u Země). Bylo zjištěno, že "něco" pohlcuje ultrafialové záření v atmosféře Venuše. Někteří vědci nevylučují možnost, že by se mohlo jednat o mikroorganismy, které využívají toto záření pro fotosyntézu.

Hustá atmosféra způsobuje na planetě skleníkový efekt, díky čemuž se povrch Venuše změnil ve žhnoucí pec s teplotou téměř +500°C. Silné větry vanou na Venuši rychlostí až 400 km/h, avšak opačným směrem, než rotuje samotná planeta. Podle některých vědců právě rychle rotující hustá atmosféra způsobila "převrácení" směru rotace planety. Na rozdíl od dalších planet totiž Venuše rotuje v opačném směru.

Na únor 2007 je naplánován start další sondy k Venuši. Jedná se o japonskou sondu Planet-C (Venus Orbiter), která bude určena k průzkumu husté atmosféry planety. Po startu pomocí rakety M-V je naplánován gravitační manévr při průletu kolem Země v červnu 2008. Na oběžnou dráhu kolem Venuše bude sonda se startovní hmotností 650 kg navedena v září 2009.

Zdroj: ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



47. vesmírný týden 2018

47. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Saturn a Mars. Na ranní obloze je nepřehlédnutelným objektem Venuše. Ráno máme ještě možnost vidět amatérsky objevenou kometu C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa). Mezinárodní vesmírná stanice přivítá dvě nákladní kosmické lodě. Očekáváme třetí let téhož prvního stupně rakety Falcon 9. Ve Valašském Meziříčí proběhne tradiční kosmonautický seminář. Před 20 roky byl vynesen první modul stanice ISS, Zarja.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IC1805

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2018 obdržel snímek „IC 1805“, jehož autorem je Jan Klečka   Kdysi, v dávném šerosvitu lidské či snad dokonce helénské heroické doby, vládla v daleké Etiopii, spolu se svým manželem králem Kéfeem, královna Kassiopeia. Údajně trochu chlubivá,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 38P/Stephan-Oterma

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa o efemeridové jasnosti 9.2 magnitudy se nacházela v souhvězdí Blíženců. Po obloze se pohybovala rychlostí 1.39 obloukové vteřiny za minutu ve vzdálenosti 0.837 au od Země a 1.591 au od Slunce.

Další informace »