Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Venus Express

Venus Express

Venus Express-3.jpg
Dne 28. 1. 2003 podepsala společnost EADS Astrium kontrakt s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) v hodnotě 82,4 miliónu euro na vývoj a výrobu kosmické sondy VENUS EXPRESS. Bude se jednat o první evropskou sondu k Venuši. Tato myšlenka se zrodila v březnu roku 2001 a počítá s výrobou dalšího upraveného exempláře sondy Mars Express, která byla 2. 6. 2003 vypuštěna k Marsu (přílet 25. 12. 2003).

Vědecké vybavení sondy budou tvořit přístroje, vyvinuté pro sondy Mars Express a Rosetta. Je určeno ke sledování povrchu planety, její atmosféry a ionosféry. Pozornost bude věnována vzájemnému ovlivňování atmosféry a povrchu planety a bude rovněž prováděno pátrání po případné vulkanické aktivitě.

Start sondy o hmotnosti 1270 kg uskuteční z kosmodromu Bajkonur pomocí ruské nosné rakety Sojuz-Fregat. Startovní okno pro let k Venuši se otevírá ve dnech 26. 10. až 25. 11. 2005. Svého cíle dosáhne sonda po 153 dnech letu. Na oběžnou dráhu bude sonda "usazena" pomocí hlavního raketového motoru. Během 5 dnů bude navedena na polární oběžnou dráhu ve výšce 250 až 66 000 km. Výzkum planety by měl probíhat minimálně 500 dnů, tj. přibližně 2 oběhy Venuše kolem Slunce.

V minulosti často astronomové označovali Venuši za "sestru" Země. Ve skutečnosti se obě planety podobají pouze svojí hmotností a velikostí. Ve všech ostatních parametrech se velice odlišují, především v tom, že na Venuši s největší pravděpodobností neexistuje život.

Jaké bude tedy hlavní zaměření výzkumu? Venuše má mimořádně slabé magnetické pole. Částice slunečního větru, vyvržené ze Slunce, doslova bombardují horní vrstvy atmosféry planety, místo toho, aby ji oblétly v úctyhodné vzdálenosti (jak se tomu děje například u Země). Bylo zjištěno, že "něco" pohlcuje ultrafialové záření v atmosféře Venuše. Někteří vědci nevylučují možnost, že by se mohlo jednat o mikroorganismy, které využívají toto záření pro fotosyntézu.

Hustá atmosféra způsobuje na planetě skleníkový efekt, díky čemuž se povrch Venuše změnil ve žhnoucí pec s teplotou téměř +500°C. Silné větry vanou na Venuši rychlostí až 400 km/h, avšak opačným směrem, než rotuje samotná planeta. Podle některých vědců právě rychle rotující hustá atmosféra způsobila "převrácení" směru rotace planety. Na rozdíl od dalších planet totiž Venuše rotuje v opačném směru.

Na únor 2007 je naplánován start další sondy k Venuši. Jedná se o japonskou sondu Planet-C (Venus Orbiter), která bude určena k průzkumu husté atmosféry planety. Po startu pomocí rakety M-V je naplánován gravitační manévr při průletu kolem Země v červnu 2008. Na oběžnou dráhu kolem Venuše bude sonda se startovní hmotností 650 kg navedena v září 2009.

Zdroj: ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša v Plejádach

Canon 350; Pentacon 200/5.6; 2s; 800 ISO; Nitra. Negatív.

Další informace »