Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Pokus o stavbu české amatérské družice
Aleš Holub Vytisknout článek

Pokus o stavbu české amatérské družice

Po několika letech výměny názorů v diskusním fóru na www.kosmo.cz, jsme začátkem roku 2004 dospěli k přesvědčení, že bychom se měli pokusit o stavbu české amatérské družice, a tak prověřit jak naše reálné možnosti, tak i principy možného dalšího rozvoje kosmonautiky (zmenšování, zlevňování, komerčně dostupné díly).


Proto jsme spustili projekt, který si klade za cíl zkonstruovat a postavit malou amatérskou družici (vědeckou nanosondu, sluneční plachetnici). Smyslem je ověřit funkčnost co nejjednodušší a nejlevnější konstrukce v kosmu, reálnost dostupnosti takové konstrukce pro amatéry (s nízkým rozpočtem) a případně i prověření možností perspektivních kosmických pohonů.

Počítáme s tím, že když budeme mít k dispozici letuschopnou družici (sondu), tak budeme schopni zajistit i její bezplatné, nebo sponzorsky dotované, vypuštění na vhodnou oběžnou dráhu (nejlépe přechodovou ke geostacionární [GTO]) jako doplňkový náklad u některé z řady velkých telekomunikačních družic.

Rozhodli jsme se, že ještě před přesnou definicí našeho cíle, se pokusíme získat do týmu další schopné lidi, prozkoumat zahraniční realizované minidružice a zmapovat i dostupnost některých základních dílů. Z předběžného průzkumu realizovaných minidružic plyne, že hlavní uvažované principy (především použití dostupných komerčních dílů i v kosmu) jsou v zásadě správné a uskutečnitelné.

Vrcholnou vizí je celosvětový rozvoj nanodružic a nanosond, sloužících k amatérskému, nebo privátnímu kosmickému výzkumu, zábavě i podnikání.

V tuto chvíli v projektu uvažujeme o stavbě technologické družice, ověřující základní díly pro náš nejvyšší cíl, tedy amatérskou meziplanetární sondu. Tato první družice by měla sloužit k prověření naší schopnosti postavit základní součásti sondy, otestovat je a ověřit jejich činnost na oběžné dráze. V ideálním případě bychom rádi vyzkoušeli pohon sluneční plachtou. Pro sledování chování plachty i pro sledování okolního prostoru by na palubě měl být digitální fotoaparát. Abychom mohli s družicí komunikovat a řídit ji, potřebujeme alespoň napájení solárními články, radiomodem a řídicí počítač. Základní díly družice jsou tedy poměrně jasné. Co z toho je ale pro nás opravdu reálně dostupné? To musíme teprve zjistit.

Domníváme se, že ideálními členy našeho týmu jsou nadšení amatéři. Abychom zkušené amatéry z různých oborů zaujali, inspirovali, povzbudili a nasměrovali i ke kosmonautickým aktivitám, rozhodli jsme se finančně odměnit nejlepší konstruktéry a nabídnout jim spoluúčast na praktickém kosmickém projektu. Abychom tedy zbytečně nevyvíjeli už něco hotového, zmapovali situaci na trhu, a kontaktovali další vhodné lidí do týmu, vyhlašujeme dnem 6.4.2004

INZERÁT NA NÁKUP DÍLŮ PRO VÝVOJ A STAVBU MALÉ AMATÉRSKÉ DRUŽICE

pod názvem Koupím družici, zn. Levně.

Jedná se o tyto díly:
- zdroj [nabídka 3000,- Kč za funkční zařízení]
(fotovoltaika 10W, aku 1000 mAh, stabilizace 12V/1A+5V/2A+3.8V/3A, 200g)
- rádio [nabídka 3000,- Kč za funkční zařízení]
(Tx min. 1W, příkon max. 2W, 9600bd, AX.25, radiomaják, 200g)
- řízení [nabídka 3000,- Kč za funkční zařízení]
(počítač, USB, analogové i digitální I/O, serial I/O, 1W, 200g)
- foťák [nabídka 2000,- Kč za funkční zařízení]
(VGA a více, interní paměť, USB, zorný úhel 180°, videosekvence výhodou, ovládání parametrů expozice, 1W, 200g)
- pohon [nabídka 7000,- Kč za funkční zařízení]
(0.5mN, ovládání tahu, restarty, impuls min. 1000 Ns, 1W, 500g včetně paliva)
- stabilizace [nabídka 1000,- Kč za funkční zařízení]
(aktivní nebo pasivní, 0.1W, životnost min. 1 rok, 100g)
- další zařízení [nabídka 500,- Kč za nejlepší návrh]
(mechanika, vylepšení, experimenty, speciální zařízení, ...)

Uvedené parametry nejsou žádné dogma. Hledáme řešení, jak dosáhnout co nejlepších parametrů při minimálních rozměrech, hmotnosti a spotřebě, a přitom za přijatelnou cenu a složitost. Jsme připraveni diskutovat o celkovém řešení a nechat si poradit.

Obracíme se především na schopné amatéry (modeláře, radioamatéry, elektroniky, robotiky, ...). Máte zájem poslat nějaké své zařízení do kosmu? Chcete se zúčastnit stavby české amatérské družice? Pak neváhejte, a pošlete nám nabídku svých výrobků, dovedností a nápadů. Hledáme nové členy týmu.

Nabídku ale samozřejmě může poslat kdokoliv, tedy jednotlivec, skupina, amatéři, profesionálové i firmy. Všichni mají stejné vyhlídky na to, že díl koupíme právě od nich, a také stejné nároky na odměnu a spoluúčast na projektu.

Nemusí to být nové a originální konstrukce, ale mohou být použity i starší díly, bazarová a "šuplíková" zařízení, nebo přímo komerční zboží. Prostě cokoliv funkčního, splňujícího zadané parametry.

Nabídnuta mohou být i zařízení nesplňující plně požadované parametry. V takovém případě však bude dohodnutá cena nižší, než základní.

Můžete poslat (nabídnout) i jen "papírové" projekty a ideové návrhy, které mohou být použity při stavbě letového kusu družice. Částkou 500,- Kč chceme odměnit i nejlepší teoretické návrhy.

Neváhejte nabídnout jakékoliv svoje služby, nápady a dovednosti, pokud si myslíte, že mohou být při této akci užitečné.

Těšíme se na všechny vaše nápady a konstrukce.

Svoje nabídky, dotazy a připomínky posílejte na e-mail ales@kosmo.cz (Aleš Holub), nebo do diskusního fóra na www.kosmo.cz.

Uzávěrka nabídek je ve čtvrtek 27.5.2004 ve 12:00 hod.

Detaily o projektu i o inzerátu najdete na www.kosmo.cz.




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »