Světový kosmický týden (4.-10.10.)
V roce 1999 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace spojených národů týden ohraničený každoročně daty 4.10 až 10.10 za Světový kosmický týden (World Space Week).
V roce 1999 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace spojených národů týden ohraničený každoročně daty 4.10 až 10.10 za Světový kosmický týden (World Space Week).
Připomíná tím dva významné mezníky v dějinách kosmonautiky. 4.10.1957 vypustil tehdejší Sovětský svaz na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici - Sputnik 1. A o deset roků a jeden týden později, tedy 10.10.1967, byla pod záštitou OSN podepsána ve Vídni Mezinárodní smlouva o mírovém využívání kosmického prostoru a těles.
Hlavním úkolem Světového kosmického týdne je především celosvětově:
Téma určené pro rok 2003 je "Nové perspektivy ve vesmíru" (Space: Horizon Beyond Earth). Jde především o vzájemné působení dvou hlavních oblastí kosmických aktivit lidstva: blízko Země a ve vzdálenějším vesmíru. V blízkosti Země hledáme aplikace přímo prospěšné lidem (telekomunikace, dálkový průzkum, vědecký a lékařský výzkum atd.), zatímco výpravy do vzdálenějších oblastí nám umožňují lépe poznat Sluneční soustavu, zkoumat vesmír a posouvat hranice vědeckého poznání. Někdy se tyto dvě oblasti kosmických aktivit doplňují, někdy ale stojí trochu proti sobě. Právě snaha o podrobnější prozkoumání vzájemného vztahu obou oblastí je hlavním tématem pro rok 2003.
Americká nezisková organizace Spaceweek International Association (SIA) sídlící v Houstonu organizuje a koordinuje od roku 2000 celosvětové aktivity zaměřené na propagaci výzkumu a využití kosmu mezi nejširší veřejností. Do této akce se zapojily v minulých letech již desítky zemí celého světa. Od roku 2002 se k Světovému kosmickému týdnu připojila i Česká republika a rozšířila tak počet zúčastněných zemí již na více než padesát (jejich přehled je na adrese http://www.spaceweek.org/locations.html). Koordinaci akce v ČR zajišťuje Česká kosmická kancelář, konkrétně potom Ing. Jan Kolář - neúnavný a celoživotní propagátor kosmonautiky v Československu a Česku.
Za amatérské zájemce o kosmonautiku celou akci koordinuje Milan Halousek. Kontaktní adresa pro přihlášky k účasti a další informace je milan.halousek@quick.cz a Milanova stránka Světový kosmický týden v ČR.
Možností jak propagovat kosmonautiku mezi nejširší veřejností je řada:
Samozřejmě, že dalším vlastním aktivitám a iniciativám se meze nekladou. Odměnou za vynaloženou práci Vám bude, samozřejmě kromě pocitu dobře odvedené práce ve prospěch popularizace kosmonautiky a astronomie, ještě "Čest a sláva být zapsán a uveden v závěrečné zprávě kterou každoročně o průběhu Světového kosmického týdne vydává Úřadovna OSN ve Vídni.
Hlavním výsledkem by však měla být vyšší informovanost široké veřejnosti, a hlavně mládeže, o tom co se ve vesmíru děje, proč se to děje a co to přináší prostým lidem na Zemi. Že tedy výzkum kosmu a vývoj kosmických technologií není samoúčelné vyhazování peněz, ale že se investice vložené do tohoto oboru vrátí mnohonásobně i v běžném lidském životě.
Pokud Vás projekt Světového kosmického týdne oslovil a máte zájem se do něj zapojit napište, prosím, zprávu se základními údaji o tom jakým způsobem a kdy se zúčastníte, přidejte pár vět o tom co chcete dělat a nezapomeňte na svůj kontaktní e-mail a adresu svých webových stránek (pokud je máte). Informace budou zveřejněny na webových stránkách Světového kosmického týdne v ČR (http://web.quick.cz/SKT/) a po ukončení celé akce budou údaje předány centrále organizace Spaceweek International Association v Houstonu a následně zařazeny do zprávy Úřadovny OSN ve Vídni.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
