Světový kosmický týden (4.-10.10.)
V roce 1999 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace spojených národů týden ohraničený každoročně daty 4.10 až 10.10 za Světový kosmický týden (World Space Week).
V roce 1999 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace spojených národů týden ohraničený každoročně daty 4.10 až 10.10 za Světový kosmický týden (World Space Week).
Připomíná tím dva významné mezníky v dějinách kosmonautiky. 4.10.1957 vypustil tehdejší Sovětský svaz na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici - Sputnik 1. A o deset roků a jeden týden později, tedy 10.10.1967, byla pod záštitou OSN podepsána ve Vídni Mezinárodní smlouva o mírovém využívání kosmického prostoru a těles.
Hlavním úkolem Světového kosmického týdne je především celosvětově:
Téma určené pro rok 2003 je "Nové perspektivy ve vesmíru" (Space: Horizon Beyond Earth). Jde především o vzájemné působení dvou hlavních oblastí kosmických aktivit lidstva: blízko Země a ve vzdálenějším vesmíru. V blízkosti Země hledáme aplikace přímo prospěšné lidem (telekomunikace, dálkový průzkum, vědecký a lékařský výzkum atd.), zatímco výpravy do vzdálenějších oblastí nám umožňují lépe poznat Sluneční soustavu, zkoumat vesmír a posouvat hranice vědeckého poznání. Někdy se tyto dvě oblasti kosmických aktivit doplňují, někdy ale stojí trochu proti sobě. Právě snaha o podrobnější prozkoumání vzájemného vztahu obou oblastí je hlavním tématem pro rok 2003.
Americká nezisková organizace Spaceweek International Association (SIA) sídlící v Houstonu organizuje a koordinuje od roku 2000 celosvětové aktivity zaměřené na propagaci výzkumu a využití kosmu mezi nejširší veřejností. Do této akce se zapojily v minulých letech již desítky zemí celého světa. Od roku 2002 se k Světovému kosmickému týdnu připojila i Česká republika a rozšířila tak počet zúčastněných zemí již na více než padesát (jejich přehled je na adrese http://www.spaceweek.org/locations.html). Koordinaci akce v ČR zajišťuje Česká kosmická kancelář, konkrétně potom Ing. Jan Kolář - neúnavný a celoživotní propagátor kosmonautiky v Československu a Česku.
Za amatérské zájemce o kosmonautiku celou akci koordinuje Milan Halousek. Kontaktní adresa pro přihlášky k účasti a další informace je milan.halousek@quick.cz a Milanova stránka Světový kosmický týden v ČR.
Možností jak propagovat kosmonautiku mezi nejširší veřejností je řada:
Samozřejmě, že dalším vlastním aktivitám a iniciativám se meze nekladou. Odměnou za vynaloženou práci Vám bude, samozřejmě kromě pocitu dobře odvedené práce ve prospěch popularizace kosmonautiky a astronomie, ještě "Čest a sláva být zapsán a uveden v závěrečné zprávě kterou každoročně o průběhu Světového kosmického týdne vydává Úřadovna OSN ve Vídni.
Hlavním výsledkem by však měla být vyšší informovanost široké veřejnosti, a hlavně mládeže, o tom co se ve vesmíru děje, proč se to děje a co to přináší prostým lidem na Zemi. Že tedy výzkum kosmu a vývoj kosmických technologií není samoúčelné vyhazování peněz, ale že se investice vložené do tohoto oboru vrátí mnohonásobně i v běžném lidském životě.
Pokud Vás projekt Světového kosmického týdne oslovil a máte zájem se do něj zapojit napište, prosím, zprávu se základními údaji o tom jakým způsobem a kdy se zúčastníte, přidejte pár vět o tom co chcete dělat a nezapomeňte na svůj kontaktní e-mail a adresu svých webových stránek (pokud je máte). Informace budou zveřejněny na webových stránkách Světového kosmického týdne v ČR (http://web.quick.cz/SKT/) a po ukončení celé akce budou údaje předány centrále organizace Spaceweek International Association v Houstonu a následně zařazeny do zprávy Úřadovny OSN ve Vídni.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
