Světový kosmický týden (4.-10.10.)
V roce 1999 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace spojených národů týden ohraničený každoročně daty 4.10 až 10.10 za Světový kosmický týden (World Space Week).
V roce 1999 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace spojených národů týden ohraničený každoročně daty 4.10 až 10.10 za Světový kosmický týden (World Space Week).
Připomíná tím dva významné mezníky v dějinách kosmonautiky. 4.10.1957 vypustil tehdejší Sovětský svaz na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici - Sputnik 1. A o deset roků a jeden týden později, tedy 10.10.1967, byla pod záštitou OSN podepsána ve Vídni Mezinárodní smlouva o mírovém využívání kosmického prostoru a těles.
Hlavním úkolem Světového kosmického týdne je především celosvětově:
Téma určené pro rok 2003 je "Nové perspektivy ve vesmíru" (Space: Horizon Beyond Earth). Jde především o vzájemné působení dvou hlavních oblastí kosmických aktivit lidstva: blízko Země a ve vzdálenějším vesmíru. V blízkosti Země hledáme aplikace přímo prospěšné lidem (telekomunikace, dálkový průzkum, vědecký a lékařský výzkum atd.), zatímco výpravy do vzdálenějších oblastí nám umožňují lépe poznat Sluneční soustavu, zkoumat vesmír a posouvat hranice vědeckého poznání. Někdy se tyto dvě oblasti kosmických aktivit doplňují, někdy ale stojí trochu proti sobě. Právě snaha o podrobnější prozkoumání vzájemného vztahu obou oblastí je hlavním tématem pro rok 2003.
Americká nezisková organizace Spaceweek International Association (SIA) sídlící v Houstonu organizuje a koordinuje od roku 2000 celosvětové aktivity zaměřené na propagaci výzkumu a využití kosmu mezi nejširší veřejností. Do této akce se zapojily v minulých letech již desítky zemí celého světa. Od roku 2002 se k Světovému kosmickému týdnu připojila i Česká republika a rozšířila tak počet zúčastněných zemí již na více než padesát (jejich přehled je na adrese http://www.spaceweek.org/locations.html). Koordinaci akce v ČR zajišťuje Česká kosmická kancelář, konkrétně potom Ing. Jan Kolář - neúnavný a celoživotní propagátor kosmonautiky v Československu a Česku.
Za amatérské zájemce o kosmonautiku celou akci koordinuje Milan Halousek. Kontaktní adresa pro přihlášky k účasti a další informace je milan.halousek@quick.cz a Milanova stránka Světový kosmický týden v ČR.
Možností jak propagovat kosmonautiku mezi nejširší veřejností je řada:
Samozřejmě, že dalším vlastním aktivitám a iniciativám se meze nekladou. Odměnou za vynaloženou práci Vám bude, samozřejmě kromě pocitu dobře odvedené práce ve prospěch popularizace kosmonautiky a astronomie, ještě "Čest a sláva být zapsán a uveden v závěrečné zprávě kterou každoročně o průběhu Světového kosmického týdne vydává Úřadovna OSN ve Vídni.
Hlavním výsledkem by však měla být vyšší informovanost široké veřejnosti, a hlavně mládeže, o tom co se ve vesmíru děje, proč se to děje a co to přináší prostým lidem na Zemi. Že tedy výzkum kosmu a vývoj kosmických technologií není samoúčelné vyhazování peněz, ale že se investice vložené do tohoto oboru vrátí mnohonásobně i v běžném lidském životě.
Pokud Vás projekt Světového kosmického týdne oslovil a máte zájem se do něj zapojit napište, prosím, zprávu se základními údaji o tom jakým způsobem a kdy se zúčastníte, přidejte pár vět o tom co chcete dělat a nezapomeňte na svůj kontaktní e-mail a adresu svých webových stránek (pokud je máte). Informace budou zveřejněny na webových stránkách Světového kosmického týdne v ČR (http://web.quick.cz/SKT/) a po ukončení celé akce budou údaje předány centrále organizace Spaceweek International Association v Houstonu a následně zařazeny do zprávy Úřadovny OSN ve Vídni.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
