Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Co bude dál s HST?

Co bude dál s HST?

HST-3.jpg
Když v lednu letošního roku vyhlásil americký prezident George Bush nový kosmický program, NASA krátce na to oznámila zrušení dalších servisních letů raketoplánu k Hubblovu kosmickému teleskopu (HST). Zdůvodňovala to závěry vyšetřovací komise, která zkoumala příčiny havárie raketoplánu Columbia. Let raketoplánu k HST se zdá činitelům NASA značně riskantní. Avšak bez další návštěvy raketoplánu může HST ukončit svoji činnost během několika let v důsledku selhání gyroskopů. A připravovaný nástupce (dalekohled JWST) se do vesmíru dostane podle současných představ nejdříve v roce 2011.

NASA počítala pouze s dopravou HST na Zemi po ukončení jeho činnosti, aby při neřízeném zániku jeho trosky nedopadly do hustě obydlených oblastí. Pokud bude ponechán svému osudu, stane se tak někdy v roce 2012. NASA nyní uvažuje o řízeném zániku HST. Za tím účelem by byl k dalekohledu vypuštěn automatický robot, který by pomocí raketového motoru navedl HST do hustých vrstev atmosféry, aby zanikl nad neobydlenými oblastmi. Objevila se i příznivější zpráva: NASA rovněž zkoumá možnosti prodloužení činnosti HST za využití bezpilotních prostředků.

Před několika dny byla ustanovena nezávislá komise, která má navrhnout, co lze udělat pro prodloužení "života" HST a zjistit, zda je přitom nezbytná přítomnost kosmonautů. Komise má 20 členů (vědci, bývalí astronauti, manažeři NASA, pracovníci letecko-kosmických společností, jeden člen vyšetřovací komise, šetřící havárii raketoplánu Columbia a odborníci na automatické systémy). Předsedou komise byl jmenován Louis Lanzerotti, známý odborník na výzkum sluneční soustavy, konzultant společností Bell Laboratories a Lucent Technologies.

Hlavním cílem komise je:

  • specifikovat možnosti vyslání raketoplánu s posádkou na palubě k HST (s ohledem na bezpečnost posádky)
  • specifikovat možnosti obsluhy HST pomocí bezpilotních prostředků
  • specifikovat vliv různých způsobů obsluhy HST na jeho další vědeckou činnost
  • specifikovat klady a zápory všech variant obsluhy HST (různé společnosti i jednotlivci navrhli na 30 možností záchrany HST).

Komise zatím nevydala žádné závěry.

wso.jpg
Nelze se tedy divit, že astronomové různých států světa velmi intenzívně začali diskutovat o "celosvětové kosmické observatoři" WSO (World Space Observatory), jejíž start by se mohl uskutečnit snad v roce 2009. Zatím nebyly podepsány žádné dohody, zájem však projevilo 19 států světa. Je otázka, kolik zájemců zůstane ve hře, až se začne hovořit o finančních záležitostech. Velmi neočekávaný je fakt, že přípravy projektu se ujala Ruská federální kosmická agentura. Vzhledem k nedostatku financí na kosmický výzkum v Rusku se spíše počítá s ruskými zkušenostmi a s možností použití ruské rakety k vypuštění astronomické observatoře WSO. Na vývoji dalekohledu se nepodílejí USA. Dalekohled WSO by se měl zaměřit na výzkum vesmíru v oboru ultrafialového záření.

Doufejme, že tyto snahy přispějí k "záchraně" HST, který tak bude ještě několik let přinášet detailní poznatky o blízkých i vzdálených oblastech vesmíru.

Zdroj: space.com a spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »