Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Co bude dál s HST?

Co bude dál s HST?

HST-3.jpg
Když v lednu letošního roku vyhlásil americký prezident George Bush nový kosmický program, NASA krátce na to oznámila zrušení dalších servisních letů raketoplánu k Hubblovu kosmickému teleskopu (HST). Zdůvodňovala to závěry vyšetřovací komise, která zkoumala příčiny havárie raketoplánu Columbia. Let raketoplánu k HST se zdá činitelům NASA značně riskantní. Avšak bez další návštěvy raketoplánu může HST ukončit svoji činnost během několika let v důsledku selhání gyroskopů. A připravovaný nástupce (dalekohled JWST) se do vesmíru dostane podle současných představ nejdříve v roce 2011.

NASA počítala pouze s dopravou HST na Zemi po ukončení jeho činnosti, aby při neřízeném zániku jeho trosky nedopadly do hustě obydlených oblastí. Pokud bude ponechán svému osudu, stane se tak někdy v roce 2012. NASA nyní uvažuje o řízeném zániku HST. Za tím účelem by byl k dalekohledu vypuštěn automatický robot, který by pomocí raketového motoru navedl HST do hustých vrstev atmosféry, aby zanikl nad neobydlenými oblastmi. Objevila se i příznivější zpráva: NASA rovněž zkoumá možnosti prodloužení činnosti HST za využití bezpilotních prostředků.

Před několika dny byla ustanovena nezávislá komise, která má navrhnout, co lze udělat pro prodloužení "života" HST a zjistit, zda je přitom nezbytná přítomnost kosmonautů. Komise má 20 členů (vědci, bývalí astronauti, manažeři NASA, pracovníci letecko-kosmických společností, jeden člen vyšetřovací komise, šetřící havárii raketoplánu Columbia a odborníci na automatické systémy). Předsedou komise byl jmenován Louis Lanzerotti, známý odborník na výzkum sluneční soustavy, konzultant společností Bell Laboratories a Lucent Technologies.

Hlavním cílem komise je:

  • specifikovat možnosti vyslání raketoplánu s posádkou na palubě k HST (s ohledem na bezpečnost posádky)
  • specifikovat možnosti obsluhy HST pomocí bezpilotních prostředků
  • specifikovat vliv různých způsobů obsluhy HST na jeho další vědeckou činnost
  • specifikovat klady a zápory všech variant obsluhy HST (různé společnosti i jednotlivci navrhli na 30 možností záchrany HST).

Komise zatím nevydala žádné závěry.

wso.jpg
Nelze se tedy divit, že astronomové různých států světa velmi intenzívně začali diskutovat o "celosvětové kosmické observatoři" WSO (World Space Observatory), jejíž start by se mohl uskutečnit snad v roce 2009. Zatím nebyly podepsány žádné dohody, zájem však projevilo 19 států světa. Je otázka, kolik zájemců zůstane ve hře, až se začne hovořit o finančních záležitostech. Velmi neočekávaný je fakt, že přípravy projektu se ujala Ruská federální kosmická agentura. Vzhledem k nedostatku financí na kosmický výzkum v Rusku se spíše počítá s ruskými zkušenostmi a s možností použití ruské rakety k vypuštění astronomické observatoře WSO. Na vývoji dalekohledu se nepodílejí USA. Dalekohled WSO by se měl zaměřit na výzkum vesmíru v oboru ultrafialového záření.

Doufejme, že tyto snahy přispějí k "záchraně" HST, který tak bude ještě několik let přinášet detailní poznatky o blízkých i vzdálených oblastech vesmíru.

Zdroj: space.com a spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíční momentka

Neni co dodat :-)

Další informace »