Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Co bude dál s HST?

Co bude dál s HST?

HST-3.jpg
Když v lednu letošního roku vyhlásil americký prezident George Bush nový kosmický program, NASA krátce na to oznámila zrušení dalších servisních letů raketoplánu k Hubblovu kosmickému teleskopu (HST). Zdůvodňovala to závěry vyšetřovací komise, která zkoumala příčiny havárie raketoplánu Columbia. Let raketoplánu k HST se zdá činitelům NASA značně riskantní. Avšak bez další návštěvy raketoplánu může HST ukončit svoji činnost během několika let v důsledku selhání gyroskopů. A připravovaný nástupce (dalekohled JWST) se do vesmíru dostane podle současných představ nejdříve v roce 2011.

NASA počítala pouze s dopravou HST na Zemi po ukončení jeho činnosti, aby při neřízeném zániku jeho trosky nedopadly do hustě obydlených oblastí. Pokud bude ponechán svému osudu, stane se tak někdy v roce 2012. NASA nyní uvažuje o řízeném zániku HST. Za tím účelem by byl k dalekohledu vypuštěn automatický robot, který by pomocí raketového motoru navedl HST do hustých vrstev atmosféry, aby zanikl nad neobydlenými oblastmi. Objevila se i příznivější zpráva: NASA rovněž zkoumá možnosti prodloužení činnosti HST za využití bezpilotních prostředků.

Před několika dny byla ustanovena nezávislá komise, která má navrhnout, co lze udělat pro prodloužení "života" HST a zjistit, zda je přitom nezbytná přítomnost kosmonautů. Komise má 20 členů (vědci, bývalí astronauti, manažeři NASA, pracovníci letecko-kosmických společností, jeden člen vyšetřovací komise, šetřící havárii raketoplánu Columbia a odborníci na automatické systémy). Předsedou komise byl jmenován Louis Lanzerotti, známý odborník na výzkum sluneční soustavy, konzultant společností Bell Laboratories a Lucent Technologies.

Hlavním cílem komise je:

  • specifikovat možnosti vyslání raketoplánu s posádkou na palubě k HST (s ohledem na bezpečnost posádky)
  • specifikovat možnosti obsluhy HST pomocí bezpilotních prostředků
  • specifikovat vliv různých způsobů obsluhy HST na jeho další vědeckou činnost
  • specifikovat klady a zápory všech variant obsluhy HST (různé společnosti i jednotlivci navrhli na 30 možností záchrany HST).

Komise zatím nevydala žádné závěry.

wso.jpg
Nelze se tedy divit, že astronomové různých států světa velmi intenzívně začali diskutovat o "celosvětové kosmické observatoři" WSO (World Space Observatory), jejíž start by se mohl uskutečnit snad v roce 2009. Zatím nebyly podepsány žádné dohody, zájem však projevilo 19 států světa. Je otázka, kolik zájemců zůstane ve hře, až se začne hovořit o finančních záležitostech. Velmi neočekávaný je fakt, že přípravy projektu se ujala Ruská federální kosmická agentura. Vzhledem k nedostatku financí na kosmický výzkum v Rusku se spíše počítá s ruskými zkušenostmi a s možností použití ruské rakety k vypuštění astronomické observatoře WSO. Na vývoji dalekohledu se nepodílejí USA. Dalekohled WSO by se měl zaměřit na výzkum vesmíru v oboru ultrafialového záření.

Doufejme, že tyto snahy přispějí k "záchraně" HST, který tak bude ještě několik let přinášet detailní poznatky o blízkých i vzdálených oblastech vesmíru.

Zdroj: space.com a spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 K1 (ATLAS) (Fragmentatace)

Ano opravdu to je ze 21.11.2025,sice to byla noc převážně zatažená, ale moje nedůvěra a obavy z dalších dní, kdy sice tzv "má být jasno", mě přinutily k zoufalému pokusu... (Zdůrazním, že mimo astro pracuju jako meteorolog ???? takže se dá očekávat, že budu schopen podchytit opravdu leccos díky přesnější předpovědi a znalosti silně regionálního chování chodu oblačnosti v naší oblasti, takže žádná magie, jen praxe ???? ) Nechal jsem sledovat kometu prakticky celou noc, takže ač bylo naprosto příšerně, tak ta oka v oblačnosti nakonec dala necelých 25 minut, což už bylo dostačující pro odhalení oné fragmentace. V překladu to znamenalo se prohrabat opravdu velkým množstvím fotek "ničeho" dokud jsem nedokázal posbírat nějaká užitečná data. Nakonec po zpracování v Pixinsight / Photoshop, jisté dávce NoiseXterminatoru + BlurXterminatoru to zahladilo veškeré stopy po nedostatcích a to hlavní...fragmentace vidět byla. Určitě to není můj poslední pokus to určitě ne...

Další informace »