Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Co bude dál s HST?

Co bude dál s HST?

HST-3.jpg
Když v lednu letošního roku vyhlásil americký prezident George Bush nový kosmický program, NASA krátce na to oznámila zrušení dalších servisních letů raketoplánu k Hubblovu kosmickému teleskopu (HST). Zdůvodňovala to závěry vyšetřovací komise, která zkoumala příčiny havárie raketoplánu Columbia. Let raketoplánu k HST se zdá činitelům NASA značně riskantní. Avšak bez další návštěvy raketoplánu může HST ukončit svoji činnost během několika let v důsledku selhání gyroskopů. A připravovaný nástupce (dalekohled JWST) se do vesmíru dostane podle současných představ nejdříve v roce 2011.

NASA počítala pouze s dopravou HST na Zemi po ukončení jeho činnosti, aby při neřízeném zániku jeho trosky nedopadly do hustě obydlených oblastí. Pokud bude ponechán svému osudu, stane se tak někdy v roce 2012. NASA nyní uvažuje o řízeném zániku HST. Za tím účelem by byl k dalekohledu vypuštěn automatický robot, který by pomocí raketového motoru navedl HST do hustých vrstev atmosféry, aby zanikl nad neobydlenými oblastmi. Objevila se i příznivější zpráva: NASA rovněž zkoumá možnosti prodloužení činnosti HST za využití bezpilotních prostředků.

Před několika dny byla ustanovena nezávislá komise, která má navrhnout, co lze udělat pro prodloužení "života" HST a zjistit, zda je přitom nezbytná přítomnost kosmonautů. Komise má 20 členů (vědci, bývalí astronauti, manažeři NASA, pracovníci letecko-kosmických společností, jeden člen vyšetřovací komise, šetřící havárii raketoplánu Columbia a odborníci na automatické systémy). Předsedou komise byl jmenován Louis Lanzerotti, známý odborník na výzkum sluneční soustavy, konzultant společností Bell Laboratories a Lucent Technologies.

Hlavním cílem komise je:

  • specifikovat možnosti vyslání raketoplánu s posádkou na palubě k HST (s ohledem na bezpečnost posádky)
  • specifikovat možnosti obsluhy HST pomocí bezpilotních prostředků
  • specifikovat vliv různých způsobů obsluhy HST na jeho další vědeckou činnost
  • specifikovat klady a zápory všech variant obsluhy HST (různé společnosti i jednotlivci navrhli na 30 možností záchrany HST).

Komise zatím nevydala žádné závěry.

wso.jpg
Nelze se tedy divit, že astronomové různých států světa velmi intenzívně začali diskutovat o "celosvětové kosmické observatoři" WSO (World Space Observatory), jejíž start by se mohl uskutečnit snad v roce 2009. Zatím nebyly podepsány žádné dohody, zájem však projevilo 19 států světa. Je otázka, kolik zájemců zůstane ve hře, až se začne hovořit o finančních záležitostech. Velmi neočekávaný je fakt, že přípravy projektu se ujala Ruská federální kosmická agentura. Vzhledem k nedostatku financí na kosmický výzkum v Rusku se spíše počítá s ruskými zkušenostmi a s možností použití ruské rakety k vypuštění astronomické observatoře WSO. Na vývoji dalekohledu se nepodílejí USA. Dalekohled WSO by se měl zaměřit na výzkum vesmíru v oboru ultrafialového záření.

Doufejme, že tyto snahy přispějí k "záchraně" HST, který tak bude ještě několik let přinášet detailní poznatky o blízkých i vzdálených oblastech vesmíru.

Zdroj: space.com a spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



15. vesmírný týden 2020

15. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2020. Měsíc bude v superúplňku. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Na cestu k ISS se má vydat tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-16. Před 50 lety odstartovalo Apollo 13 na svoji misi s nakonec šťastným koncem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2020 obdržel snímek „C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu“, jehož autorem je Pavel Váňa   Již dlouho tu nebyla hezká jasná kometa. Že by C/2019 Y4 ATLAS překvapila? Zatím tomu vývoj její jasnosti  napovídá. Ale nechme se překvapit.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša, Plejády a Starlinks.

Canon 350D+50/2.2, 4s expozície v 2s intervaloch. ISO 800. Zložené v programe DeepSkyStacker a snaha o úuprave v GIMP2.

Další informace »