Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cena X - finále se blíží

Cena X - finále se blíží

Všeobecně známá soutěž byla vyhlášena 18. 5. 1996 v St. Louis (Missouri, USA) založením Nadace za účelem podpory vývoje nové generace dopravních prostředků, zajišťujících přepravu cestujících do vesmíru. Do soutěže o získání ceny X se postupně přihlásilo 27 společností ze 7 států světa (USA, Kanada, Argentina, Rusko, Velká Británie, Izrael a Rumunsko).

Pro získání ceny, rovnající se finančnímu příspěvku ve výši 10 miliónů amerických dolarů, je nutno splnit mj. následující podmínky:

  • finanční prostředky na vývoj a konstrukci nesmí pocházet ze státních zdrojů, musí se jednat výhradně o soukromý kapitál
  • raketoplán (či jiný dopravní prostředek) musí vzlétnout do výšky minimálně 100 km a přistát zpět na přistávací ploše - na pevnině či na moři
  • na palubě dopravního prostředku se musí během letu nacházet minimálně 3 cestující
  • stejný dopravní prostředek musí zopakovat svůj start do 14 dnů - oba starty se musí uskutečnit nejpozději do konce roku 2004.
  • X-Prize-draha.jpg
    typická dráha letu
    Dne 5. 5. 2004 byla Cena X (X-Prize) přejmenována na Cena X Ansari (Ansari X-Prize). Nadace se rozhodla k tomuto kroku za mnohamiliónový sponzorský dar od paní Anousheh Ansari a jejího švagra Amira Ansari. Oba jsou původem z Iránu, ale působí v USA, kde založili finanční kapitálovou společnost Prodea, Inc.

    Organizátoři soutěže soukromých kosmických prostředků Ansari X-Prize vybrali místo pro stavbu kosmodromu, kde se uskuteční starty těchto "turistických" vesmírných prostředků. Tuto "soutěž" vyhrál americký stát New Mexico (před Floridou, Kalifornií či Oklahomou, které také měly o výstavbu kosmodromu zájem). Gubernátor Nového Mexika Bill Richardson již vyčlenil na jeho výstavbu a další organizační výdaje částku 9 miliónů dolarů. První start se však uskuteční na polygonu White Sands Missile Range, který patří americké armádě.

    Vedení Nadace Ceny X informovalo již dříve o některých novinkách, které bezpochyby budou zajímat především ty kolektivy, které již nemají naději na získání této Ceny. S klidem mohou pokračovat v práci na vývoji dopravního prostředku pro balistické lety do výšky přes 100 km a pokusit se získat ceny v některých dílčích kategoriích. Kromě finanční náhrady pro první kolektiv byl totiž založen Pohár X-Prize, který získají kolektivy, jež budou nejlepší v následujících 5 kategoriích:

    • nejkratší interval mezi prvním startem a druhým přistáním
    • nejvyšší počet cestujících při jednom startu
    • nejvyšší počet cestujících během dvou týdnů
    • nejvyšší dosažená výška
    • nejrychlejší let

    Vítězové budou určeni nejen v jednotlivých kategoriích, ale bude určen i celkový vítěz, který získá nejlepší ohodnocení ve všech pěti kategoriích.

    SpaceShipOne.jpg
    Nejblíže k získání Ansari X-Prize má, jak se zatím zdá, americká společnost Scaled Composites. V poslední době uskutečnila se svým "raketoplánem" již 3 letové zkoušky, během nichž prověřila jeho raketové motory. Dne 17. 12. 2003 bylo dosaženo výšky 20,7 km, dne 8. 4. 2004 výšky 32 km a 13. 5. 2004 pilotovaný raketoplán SpaShipOne dosáhl zatím rekordní výšky 64,7 km.

    Sponzory SpaceShipOne jsou například známý herec Tom Hanks a první kosmický turista Denis Tito. Za úspěšným vývojem kosmické lodi stojí společnost Scaled Composites a její šéf Burt Rutan. Tento letecký konstruktér proslul řadou neobvyklých létajících konstrukcí. Mezi nimi je i letoun Proteus, určený pro vynášení nákladu do velkých výšek.

    SS1-4.jpg
    Při vlastním letu je SpaceShipOne vynášen mírně upraveným letounem Proteus, který dostal jméno White Knight (Bílý rytíř). Po odpoutání se zažehne hybridní raketový motor raketoplánu, který zamíří strmě vzhůru. Na vrcholu letové dráhy prožije posádka více než 3 minuty stavu beztíže při sestupu zpět k zemskému povrchu. V hustých vrstvách atmosféry poletí SS1 jako kluzák a přistane na běžném letišti.

    Burt Rutan věří, že prvním "skokem" nic neskončí, ale že naopak strhne lavinu zájmu soukromých společností o vesmír. Nechal se už slyšet, že dalším cílem by mohl být Měsíc

    Zdroj: space.com a další




    O autorovi

    František Martinek

    František Martinek

    Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



    45. vesmírný týden 2025

    45. vesmírný týden 2025

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Když se blýská v dáli

    Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    SH2-188

    SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »