Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cena X - finále se blíží

Cena X - finále se blíží

Všeobecně známá soutěž byla vyhlášena 18. 5. 1996 v St. Louis (Missouri, USA) založením Nadace za účelem podpory vývoje nové generace dopravních prostředků, zajišťujících přepravu cestujících do vesmíru. Do soutěže o získání ceny X se postupně přihlásilo 27 společností ze 7 států světa (USA, Kanada, Argentina, Rusko, Velká Británie, Izrael a Rumunsko).

Pro získání ceny, rovnající se finančnímu příspěvku ve výši 10 miliónů amerických dolarů, je nutno splnit mj. následující podmínky:

  • finanční prostředky na vývoj a konstrukci nesmí pocházet ze státních zdrojů, musí se jednat výhradně o soukromý kapitál
  • raketoplán (či jiný dopravní prostředek) musí vzlétnout do výšky minimálně 100 km a přistát zpět na přistávací ploše - na pevnině či na moři
  • na palubě dopravního prostředku se musí během letu nacházet minimálně 3 cestující
  • stejný dopravní prostředek musí zopakovat svůj start do 14 dnů - oba starty se musí uskutečnit nejpozději do konce roku 2004.
  • X-Prize-draha.jpg
    typická dráha letu
    Dne 5. 5. 2004 byla Cena X (X-Prize) přejmenována na Cena X Ansari (Ansari X-Prize). Nadace se rozhodla k tomuto kroku za mnohamiliónový sponzorský dar od paní Anousheh Ansari a jejího švagra Amira Ansari. Oba jsou původem z Iránu, ale působí v USA, kde založili finanční kapitálovou společnost Prodea, Inc.

    Organizátoři soutěže soukromých kosmických prostředků Ansari X-Prize vybrali místo pro stavbu kosmodromu, kde se uskuteční starty těchto "turistických" vesmírných prostředků. Tuto "soutěž" vyhrál americký stát New Mexico (před Floridou, Kalifornií či Oklahomou, které také měly o výstavbu kosmodromu zájem). Gubernátor Nového Mexika Bill Richardson již vyčlenil na jeho výstavbu a další organizační výdaje částku 9 miliónů dolarů. První start se však uskuteční na polygonu White Sands Missile Range, který patří americké armádě.

    Vedení Nadace Ceny X informovalo již dříve o některých novinkách, které bezpochyby budou zajímat především ty kolektivy, které již nemají naději na získání této Ceny. S klidem mohou pokračovat v práci na vývoji dopravního prostředku pro balistické lety do výšky přes 100 km a pokusit se získat ceny v některých dílčích kategoriích. Kromě finanční náhrady pro první kolektiv byl totiž založen Pohár X-Prize, který získají kolektivy, jež budou nejlepší v následujících 5 kategoriích:

    • nejkratší interval mezi prvním startem a druhým přistáním
    • nejvyšší počet cestujících při jednom startu
    • nejvyšší počet cestujících během dvou týdnů
    • nejvyšší dosažená výška
    • nejrychlejší let

    Vítězové budou určeni nejen v jednotlivých kategoriích, ale bude určen i celkový vítěz, který získá nejlepší ohodnocení ve všech pěti kategoriích.

    SpaceShipOne.jpg
    Nejblíže k získání Ansari X-Prize má, jak se zatím zdá, americká společnost Scaled Composites. V poslední době uskutečnila se svým "raketoplánem" již 3 letové zkoušky, během nichž prověřila jeho raketové motory. Dne 17. 12. 2003 bylo dosaženo výšky 20,7 km, dne 8. 4. 2004 výšky 32 km a 13. 5. 2004 pilotovaný raketoplán SpaShipOne dosáhl zatím rekordní výšky 64,7 km.

    Sponzory SpaceShipOne jsou například známý herec Tom Hanks a první kosmický turista Denis Tito. Za úspěšným vývojem kosmické lodi stojí společnost Scaled Composites a její šéf Burt Rutan. Tento letecký konstruktér proslul řadou neobvyklých létajících konstrukcí. Mezi nimi je i letoun Proteus, určený pro vynášení nákladu do velkých výšek.

    SS1-4.jpg
    Při vlastním letu je SpaceShipOne vynášen mírně upraveným letounem Proteus, který dostal jméno White Knight (Bílý rytíř). Po odpoutání se zažehne hybridní raketový motor raketoplánu, který zamíří strmě vzhůru. Na vrcholu letové dráhy prožije posádka více než 3 minuty stavu beztíže při sestupu zpět k zemskému povrchu. V hustých vrstvách atmosféry poletí SS1 jako kluzák a přistane na běžném letišti.

    Burt Rutan věří, že prvním "skokem" nic neskončí, ale že naopak strhne lavinu zájmu soukromých společností o vesmír. Nechal se už slyšet, že dalším cílem by mohl být Měsíc

    Zdroj: space.com a další




    O autorovi

    František Martinek

    František Martinek

    Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



    42. vesmírný týden 2025

    42. vesmírný týden 2025

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Když se blýská v dáli

    Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    IC 5146 Zámotok

    IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »