Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda GENESIS ukončila výzkum

Sonda GENESIS ukončila výzkum

Americká kosmická sonda GENESIS byla vypuštěna do vesmíru 8. 8. 2001 pomocí nosné rakety Delta II. Jejím hlavním úkolem byl "sběr" částic tzv. slunečního větru, tj. nabitých částic vyvrhovaných Sluncem do okolního prostředí. Za tímto účelem byla sonda vybavena speciálními "lapači" z aerogelu. Sběr částic probíhal v tzv. Lagrangeově libračním bodu L1 soustavy Slunce-Země, který se nachází mezi Zemí a Sluncem, ve vzdálenosti přibližně 1,5 miliónu km od Země. V tomto místě se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země. Kosmická sonda může v tomto bodě (respektive na oběžné dráze kolem tohoto bodu) setrvávat poměrně dlouhou dobu.

Genesis-mission.gif
Na oběžnou dráhu kolem bodu L1 byla sonda navedena 16. 11. 2001. Sběr částic slunečního větru byl zahájen 30. 11. 2001, kdy se na sondě rozevřely speciální lapače kosmických částic. Zachytávání částic, vyvržených ze Slunce, probíhalo nepřetržitě více než 2 roky. Vědci předpokládají, že v lapačích sondy uvízlo přibližně 10 až 20 mikrogramů materiálu.

Dne 1. 4. 2004 byl sběr částic slunečního větru ukončen a na povel z řídícího střediska byly lapače částic uzavřeny a zasunuty do návratového pouzdra. Poté byla sonda navedena na návratovou dráhu směrem k Zemi. Kolem Země prolétne 2. 5. 2004. Nejprve se bude po průletu od Země vzdalovat na opačnou stranu, tj. směrem od Slunce. Posléze se bude vracet zpět k Zemi. Podle plánu se má 8. 9. 2004 při dalším (těsnějším) průletu kolem Země uvolnit od sondy Genesis návratové pouzdro, které vnikne do zemské atmosféry. Po aerodynamickém zbrzdění se začne pouzdro snášet k povrchu Země na padáku. Vše se bude odehrávat nad územím amerického státu Utah. Nad přistávací oblastí bude hlídkovat vrtulník, jehož posádka přistávající sondu zachytí pomocí speciálního zařízení. K zachycení pouzdra dojde ještě nad zemským povrchem, při dopadu by mohlo dojít k jeho poškození.

Genesis-return.jpg
Cenný náklad bude převezen do pozemních laboratoří k podrobnému studiu. Rozbor zachycených částic a jejich srovnání se složením jiných těles poskytne vědcům důležité informace o složení zárodečné mlhoviny, ze které se před 4,6 miliardami roků utvářela naše sluneční soustava. Výzkum vzorků přispěje také k objasnění procesů v době vytváření planet a dalších těles sluneční soustavy včetně naší Země. Jedná se o první návrat tělesa se vzorky materiálu ze vzdálenosti za drahou Měsíce od přistání posádky Apolla 17 v prosinci 1972.

Zdroj: genesismission.org




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »