Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice Gravity Probe-B odstartovala

Družice Gravity Probe-B odstartovala

GPB_circling.jpg
Dne 20. 4. 2004 v 16:57:23,734 UTC odstartovala ze startovací rampy SLC-2W kosmodromu Vandenberg (Kalifornie, USA) nosná raketa Delta II, která dopravila na oběžnou dráhu kolem Země družici GRAVITY PROBE-B, určenou k prověrce Einsteinovy teorie relativity. Družici vyrobila společnost Lockheed Martin Missiles and Space. Hmotnost družice činí 3 314 kg. Kolem Země bude družice obíhat na polární dráze ve výšce 640 km (jeden oběh vykoná za 97,5 minuty).

GPB1.jpg
Během činnosti družice chtějí vědci zjistit, jaký vliv má gravitační pole Země na okolní prostor a plynutí času. Experiment připravili odborníci NASA společně s vědci Stanfordovy univerzity. Pro jeho realizaci se na palubě družice nacházejí čtyři gyroskopy chlazené kapalným heliem na teplotu blízkou absolutní nule (-273 °C). Gyroskopy představují křemíkové kuličky - odborníci NASA tvrdí, že tak přesné kuličky ještě nikdy nebyly vyrobeny. Mají tvar ideální koule a jejich povrch byl vyleštěn s přesností 0,01 mikrometru.

GPB-gyroscope.jpg
Gyroskopy jsou dokonale izolovány od vnějších vlivů. Při zahájení experimentu budou křemíkové kuličky o průměru 38 mm rozrotovány rychlostí 1000 otáček za minutu. Jakmile budou gyroskopy elektricky roztočeny, mohou rotovat díky nepatrnému tření teoreticky až 4 000 let. Jestliže obecná teorie relativity platí, zakřivení prostoročasu v blízkosti Země změní směr rotační osy otáčejících se kuliček. Původní směr rotační osy se změní o 0,042 obloukové vteřiny. (Jedna oblouková vteřina je úhel rovnající se 1/3600 stupně.) Družice Gravity Probe-B je schopna tyto změny sklonu rotační osy kuliček měřit s přesností na 0,0005 obloukové vteřiny, tj. s chybou 1 %.

Myšlenka realizace podobného experimentu se zrodila již v roce 1959. Vývoj družice Gravity Probe-B byl zahájen v devadesátých letech minulého století. První start byl naplánován na říjen roku 2000. Od té doby byl kvůli technickým problémům mnohokrát odložen či zrušen.

Zdroj: NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »