Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Beagle 2 stále mlčí

Beagle 2 stále mlčí

29.12.2003 - 18:00 hod - v Londýně oznámil člen řídícího týmu Beagle 2, Colin Pillinger, že jednou z možností, proč se nepodařilo navázat se sondou spojení, je její zřícení do kráteru. Kráter, jehož průměr je odhadován na cca 1 km, byl objeven americkou sondou Mars Global Surveyer na snímcích, které byly pořízeny krátce před přistáním sondy Beagle 2. Byla by to obrovská smůla, trefit se ze Země do "golfové jamky" na Marsu.

Zdroj:
- iDnes
- ESA - Mars Express
- řídicí středisko Mars Express - web kamera
- home page Beagle 2

27.12.2003 - 18:30 hod - Vědci a technici z ESA marně čekali na signál od Beagle 2. Signál nebyl zachycen ani na pátý pokus sondou Mars Odyssey (NASA) z oběžné dráhy planety Mars, ani anglickým teleskop "Jodrell Bank radio telescope". Do dalšího pátrání po signálu sondy Beagle 2 byl zapojen i radioteleskop Stanfordské univerzity v Kalifornii. Další šancí pro navázání spojení bude změna oběžné dráhy kosmické sondy Mars Express, čehož se dočkáme po 4. lednu 2004.

27.12.2003 - 9:30 hod - Stále nebyl zachycen žádný signál o Beagle 2. Kromě Mars Odyssey (NASA) z oběžné dráhy planety Mars, pátrá po signálu z Beagle 2 i anglický teleskop "Jodrell Bank radio telescope", ovšem také bez úspěchu. Nyní čekáme na zprávy z možného spojení, které mělo nastat v 7.15 CET.

26.12.2003 - 23:20 hod - "Žádný signál od Beagle 2 nebyl detekován". Je to další smutná zpráva z oblasti průzkumu planety Mars. Další příležitost pro možné spojení je zítra v 7.15 CET.

25.12.2003 - 10:21 hod - Zatím není jisté, zda modul Beagle 2 přistál v pořádku na Marsu. Jisté je jen to, že sonda Mars Express úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu rudé planety. Úspěšné přistání modulu Beagle 2 musí nad místem dopadu potvrdit americká družice Mars Odyssey. Družice Mars Odyssey měla podle harmonogramu zachytit signál o přistání sondy na Marsu v půl osmé ráno SEČ. První pokus však nebyl úspěšný. "Je to trochu zklamání, ale není to konec světa. Nečiňte závěr, že jsme loď (modul) ztratili," řekl vědecký šéf evropské mise Colin Pillinger, který dále podotkl, že příští možnost kontaktu mezi Beagle-2 a Mars Odyssey bude ve okolo půlnoci ze čtvrtka na pátek a další v pátek.




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »