Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Beagle 2 stále mlčí

Beagle 2 stále mlčí

29.12.2003 - 18:00 hod - v Londýně oznámil člen řídícího týmu Beagle 2, Colin Pillinger, že jednou z možností, proč se nepodařilo navázat se sondou spojení, je její zřícení do kráteru. Kráter, jehož průměr je odhadován na cca 1 km, byl objeven americkou sondou Mars Global Surveyer na snímcích, které byly pořízeny krátce před přistáním sondy Beagle 2. Byla by to obrovská smůla, trefit se ze Země do "golfové jamky" na Marsu.

Zdroj:
- iDnes
- ESA - Mars Express
- řídicí středisko Mars Express - web kamera
- home page Beagle 2

27.12.2003 - 18:30 hod - Vědci a technici z ESA marně čekali na signál od Beagle 2. Signál nebyl zachycen ani na pátý pokus sondou Mars Odyssey (NASA) z oběžné dráhy planety Mars, ani anglickým teleskop "Jodrell Bank radio telescope". Do dalšího pátrání po signálu sondy Beagle 2 byl zapojen i radioteleskop Stanfordské univerzity v Kalifornii. Další šancí pro navázání spojení bude změna oběžné dráhy kosmické sondy Mars Express, čehož se dočkáme po 4. lednu 2004.

27.12.2003 - 9:30 hod - Stále nebyl zachycen žádný signál o Beagle 2. Kromě Mars Odyssey (NASA) z oběžné dráhy planety Mars, pátrá po signálu z Beagle 2 i anglický teleskop "Jodrell Bank radio telescope", ovšem také bez úspěchu. Nyní čekáme na zprávy z možného spojení, které mělo nastat v 7.15 CET.

26.12.2003 - 23:20 hod - "Žádný signál od Beagle 2 nebyl detekován". Je to další smutná zpráva z oblasti průzkumu planety Mars. Další příležitost pro možné spojení je zítra v 7.15 CET.

25.12.2003 - 10:21 hod - Zatím není jisté, zda modul Beagle 2 přistál v pořádku na Marsu. Jisté je jen to, že sonda Mars Express úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu rudé planety. Úspěšné přistání modulu Beagle 2 musí nad místem dopadu potvrdit americká družice Mars Odyssey. Družice Mars Odyssey měla podle harmonogramu zachytit signál o přistání sondy na Marsu v půl osmé ráno SEČ. První pokus však nebyl úspěšný. "Je to trochu zklamání, ale není to konec světa. Nečiňte závěr, že jsme loď (modul) ztratili," řekl vědecký šéf evropské mise Colin Pillinger, který dále podotkl, že příští možnost kontaktu mezi Beagle-2 a Mars Odyssey bude ve okolo půlnoci ze čtvrtka na pátek a další v pátek.




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »