Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko a výzkum sluneční soustavy

Rusko a výzkum sluneční soustavy

ruská sonda určená k výzkumu marsových měsíců Fobos  a Deimos
ruská sonda určená k výzkumu marsových měsíců Fobos a Deimos
Za posledních 10 let značně vzrostlo množství informací o tělesech sluneční soustavy. Nutno říci, že hlavní slovo při získáváni poznatků měly USA. Do výzkumu těles sluneční soustavy se však značnou měrou zapojily i další státy a organizace.

Evropská kosmická agentura ESA vyslala k Marsu kosmickou sondu s názvem Mars Express, vybavenou přistávacím modulem Beagle-2, na americké sondě Cassini směřuje k Saturnu přistávací modul Huygens, k Měsíci míří sonda SMART-1, připravuje se projekt Venus Express k Venuši, plánuje se mise BepiColombo k planetě Merkur. Se "založenýma rukama" nestojí ani Japonsko, které několik projektů již realizovalo a další připravuje. Kosmické ambice má také Čína a Indie.

A jaké cíle má Rusko ve výzkumu sluneční soustavy? Nutno říci, že bývalá velmoc poněkud zaostává. V minulosti startovalo z území bývalého Sovětského svazu několik desítek kosmických sond k Měsíci, k Marsu i k Venuši. Současné plány jsou značně skromnější. Co tedy chystá Rusko pro období 2006 až 2015? Výzkum sluneční soustavy v Rusku můžeme rozdělit do tří oblastí: vlastní ruské projekty, společné projekty se zahraničními partnery a účast ruských vědců na zahraničních programech (především NASA + ESA).

V současné době Rusko pracuje pouze na jedné vlastní sondě s názvem FOBOS-GRUNT, která má nejvyšší prioritu. Úkolem sondy je detailní výzkum Marsu a jeho měsíců Phobos a Deimos. Největší pozornost bude věnována většímu z obou měsíců s názvem Phobos. Cílem je odběr vzorků z povrchu a jejich doprava na Zemi. První práce na projektu byly zahájeny v roce 2001. V současné době je k dispozici 25 návrhů experimentů a 65 kg vědeckých přístrojů, z nichž bude nutno vybrat pouze 40 kg zřejmě v rámci konkurzu. Zvažuje se, zda sonda bude vybavena iontovým motorem či nikoliv. Start sondy zajistí raketa Sojuz-Fregat.

Vypuštění sondy je po několika odkladech naplánováno na startovní okno v roce 2009. Nové výpočty naznačují, že existuje rezerva v nosné kapacitě a do blízkosti Marsu bude možno vynést dalších 120 až 130 kg užitečného nákladu. Mohlo by se jednat o malý přistávací modul k výzkumu Marsu, atmosférický balón, penetrátor nebo zařízení k výzkumu měsíce Deimos. Rusko tuto volnou kapacitu nabídlo NASA.

Dalším možným cílem pro ruské sondy by se opět mohla stát planeta Venuše. Uvažuje se o sondě s názvem Veněra-D, která by navázala na výzkumy dřívějších sovětských a amerických aparatur. Vzhledem k uvažovanému startu pomocí rakety Sojuz by hmotnost sondy činila asi 1 300 kg. Sonda by prováděla výzkum během přistávacího manévru a následně po přistání na povrchu Venuše.

Může se jednat o určení chemického složení atmosféry planety a snímkování povrchu během sestupného manévru. Dále připadá v úvahu určení mineralogického složení povrchu v místě přistání, přesné změření tlaku a teploty, měření radiace a určování charakteristik aerosolových částic v ovzduší. Ve spodních vrstvách atmosféry bude zjišťována přítomnost vody, izotopu xenonu, obsahu sloučenin síry, dále bude studována seismická aktivita planety (v případě zajištění dlouhodobé činnosti stanice - možnosti se zatím studují).

Pokud budou práce na vývoji sondy zahájeny v roce 2006, při dostatečném množství finančních prostředků (zhruba 55 miliónů dolarů) by se start mohl uskutečnit v roce 2013 a přistání na Venuši v roce 2014.

Vzhledem k tomu, že evropská sonda k Merkuru BepiColombo bude vypuštěna pomocí ruské nosné rakety Sojuz-Fregat, mělo Rusko možnost umístit na přistávacím modulu své přístroje. Přistávací modul sondy, který pro ESA vyvíjelo Rusko, však byl nedávno z finančních důvodů z projektu vyškrtnut. Projekt sondy je nyní připravován především ve spolupráci ESA a Japonska. Start sondy BepiColombo je naplánován na rok 2012.

Dále chce Rusko nabídnout své přístroje na zahraniční kosmické sondy, především vyvíjené v NASA a ESA. Vychází přitom z dosavadních dobrých zkušeností například s aparaturou HEND na americké sondě Mars Odyssey či s několika experimenty na evropské sondě Mars Express.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 11/2003




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »