Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Americká sonda SPIRIT na povrchu Marsu

Americká sonda SPIRIT na povrchu Marsu

smooth_rocks.jpg
Americká kosmická sonda SPIRIT úspěšně přistála na povrchu Marsu 4. ledna 2004 v 05:35 SEČ. Místo přistání se nachází uvnitř kráteru Gusev o průměru 165 km. Do tohoto kráteru se v minulosti pravděpodobně vlévala voda širokým údolím nazvaným Ma´adim Vallis. Na snímku kráteru, který pořídila v listopadu 2003 sonda Mars Global Surveyor, jsou patrné výrazně tmavé oblasti. Jedná se o místa, kde vzdušné víry a prudké nárazy větru odstranily nebo přerušily vrstvu jemného světlého prachu, který jinak pokrývá celý povrch kráteru. A právě v takovéto oblasti přistála sonda SPIRIT.

krater Gusev
krater Gusev
pristavaci elipsa
pristavaci elipsa
kráter Gusev a detail přistávací oblasti
Brzy po přistání začala sonda vysílat na Zemi data, a především první snímky povrchu, na které vědci netrpělivě čekali. Přistávací oblast byla vymezena elipsou o rozměrech 83 x 10 km. Střed elipsy má souřadnice 14,8° S, 184,8° W. V okamžiku přistání byly na Marsu právě 2 hodiny odpoledne místního času. Ve stejném okamžiku prolétávala nad místem přistání sonda Mars Global Surveyor a předávala na Zemi data, vysílaná sondou SPIRIT během přistávacího manévru.

Sonda SPIRIT byla vypuštěna 10. 6. 2003 pomocí rakety Delta II. Dne 26. 12. 2003 se uskutečnila poslední korekce dráhy. Raketový motor byl v činnosti 3,4 sekundy, čímž se rychlost sondy snížila o 25 mm/s, doba letu k Marsu se prodloužila o 2 sekundy a místo přistání se posunulo o 54 km směrem k severovýchodu.

Přistávací manévr probíhal bez jakýchkoliv problémů. Sonda se otočila předním tepelným štítem do směru letu. Do atmosféry Marsu vstoupila rychlostí 5,4 km/s ve výšce 128 km nad povrchem planety. Během 4 minut byla zbržděna odporem řídké atmosféry na zhruba 430 m/s. Povel k otevření hlavního brzdícího padáku o průměru 15 m byl vydán o 2 sekundy dříve oproti původním plánům, neboť atmosféra Marsu je v současné době ve vysokých výškách poněkud řidší.

misto pristani
misto pristani
misto pristani - detail
misto pristani - detail
místo přistání a jeho detail
Po otevření padáku byl odhozen již nepotřebný tepelný štít. Následovalo rozvinutí 20 m dlouhého lana, na jehož konci se nacházela přistávací část sondy s automatickou pojízdnou laboratoří. Před dopadem byla ještě rychlost snížena pomocí brzdících raketových motorů. Kolem sondy se nafouklo 24 vzdušných vaků (airbagů), které zajistily "přežití" sondy při dopadu na povrch rudé planety. Po několika skocích se sonda zastavila v místě svého dalšího působení na dně kráteru Gusev.

Největší vědeckou otázkou, která by měla být objasněna za pomocí dat, poskytnutých přístroji na laboratořích SPIRIT a OPPORTUNITY (plánované přistání 24. 1. 2004) je, jak ovlivňovala tekoucí voda prostředí na Marsu v minulých dobách. Protože se v současné době tekutá voda na Marsu nevyskytuje, je nutné hledat známky jejího dřívějšího působení v horninách, minerálech a geologických charakteristikách terénu, zvláště těch, které mohly být utvářeny pouze za přítomnosti tekoucí vody.

S dosavadní činností sondy SPIRIT jsou vědci spokojeni. Na Zemi byly vyslány barevné snímky povrchu v místě přistání. Jedná se o rovný terén, pokrytý poměrně velkým množstvím balvanů ne příliš velkých rozměrů.

Zdroj: informace na Internetu




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac, Merkúr a Venuša

Mesiac, Merkúr a Venuša na oblačnej oblohe. Nikon D5100 NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 100, 2 sec, f4

Další informace »