Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Americká sonda SPIRIT na povrchu Marsu

Americká sonda SPIRIT na povrchu Marsu

smooth_rocks.jpg
Americká kosmická sonda SPIRIT úspěšně přistála na povrchu Marsu 4. ledna 2004 v 05:35 SEČ. Místo přistání se nachází uvnitř kráteru Gusev o průměru 165 km. Do tohoto kráteru se v minulosti pravděpodobně vlévala voda širokým údolím nazvaným Ma´adim Vallis. Na snímku kráteru, který pořídila v listopadu 2003 sonda Mars Global Surveyor, jsou patrné výrazně tmavé oblasti. Jedná se o místa, kde vzdušné víry a prudké nárazy větru odstranily nebo přerušily vrstvu jemného světlého prachu, který jinak pokrývá celý povrch kráteru. A právě v takovéto oblasti přistála sonda SPIRIT.

krater Gusev
krater Gusev
pristavaci elipsa
pristavaci elipsa
kráter Gusev a detail přistávací oblasti
Brzy po přistání začala sonda vysílat na Zemi data, a především první snímky povrchu, na které vědci netrpělivě čekali. Přistávací oblast byla vymezena elipsou o rozměrech 83 x 10 km. Střed elipsy má souřadnice 14,8° S, 184,8° W. V okamžiku přistání byly na Marsu právě 2 hodiny odpoledne místního času. Ve stejném okamžiku prolétávala nad místem přistání sonda Mars Global Surveyor a předávala na Zemi data, vysílaná sondou SPIRIT během přistávacího manévru.

Sonda SPIRIT byla vypuštěna 10. 6. 2003 pomocí rakety Delta II. Dne 26. 12. 2003 se uskutečnila poslední korekce dráhy. Raketový motor byl v činnosti 3,4 sekundy, čímž se rychlost sondy snížila o 25 mm/s, doba letu k Marsu se prodloužila o 2 sekundy a místo přistání se posunulo o 54 km směrem k severovýchodu.

Přistávací manévr probíhal bez jakýchkoliv problémů. Sonda se otočila předním tepelným štítem do směru letu. Do atmosféry Marsu vstoupila rychlostí 5,4 km/s ve výšce 128 km nad povrchem planety. Během 4 minut byla zbržděna odporem řídké atmosféry na zhruba 430 m/s. Povel k otevření hlavního brzdícího padáku o průměru 15 m byl vydán o 2 sekundy dříve oproti původním plánům, neboť atmosféra Marsu je v současné době ve vysokých výškách poněkud řidší.

misto pristani
misto pristani
misto pristani - detail
misto pristani - detail
místo přistání a jeho detail
Po otevření padáku byl odhozen již nepotřebný tepelný štít. Následovalo rozvinutí 20 m dlouhého lana, na jehož konci se nacházela přistávací část sondy s automatickou pojízdnou laboratoří. Před dopadem byla ještě rychlost snížena pomocí brzdících raketových motorů. Kolem sondy se nafouklo 24 vzdušných vaků (airbagů), které zajistily "přežití" sondy při dopadu na povrch rudé planety. Po několika skocích se sonda zastavila v místě svého dalšího působení na dně kráteru Gusev.

Největší vědeckou otázkou, která by měla být objasněna za pomocí dat, poskytnutých přístroji na laboratořích SPIRIT a OPPORTUNITY (plánované přistání 24. 1. 2004) je, jak ovlivňovala tekoucí voda prostředí na Marsu v minulých dobách. Protože se v současné době tekutá voda na Marsu nevyskytuje, je nutné hledat známky jejího dřívějšího působení v horninách, minerálech a geologických charakteristikách terénu, zvláště těch, které mohly být utvářeny pouze za přítomnosti tekoucí vody.

S dosavadní činností sondy SPIRIT jsou vědci spokojeni. Na Zemi byly vyslány barevné snímky povrchu v místě přistání. Jedná se o rovný terén, pokrytý poměrně velkým množstvím balvanů ne příliš velkých rozměrů.

Zdroj: informace na Internetu




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 K1 (ATLAS) (Fragmentatace)

Ano opravdu to je ze 21.11.2025,sice to byla noc převážně zatažená, ale moje nedůvěra a obavy z dalších dní, kdy sice tzv "má být jasno", mě přinutily k zoufalému pokusu... (Zdůrazním, že mimo astro pracuju jako meteorolog ???? takže se dá očekávat, že budu schopen podchytit opravdu leccos díky přesnější předpovědi a znalosti silně regionálního chování chodu oblačnosti v naší oblasti, takže žádná magie, jen praxe ???? ) Nechal jsem sledovat kometu prakticky celou noc, takže ač bylo naprosto příšerně, tak ta oka v oblačnosti nakonec dala necelých 25 minut, což už bylo dostačující pro odhalení oné fragmentace. V překladu to znamenalo se prohrabat opravdu velkým množstvím fotek "ničeho" dokud jsem nedokázal posbírat nějaká užitečná data. Nakonec po zpracování v Pixinsight / Photoshop, jisté dávce NoiseXterminatoru + BlurXterminatoru to zahladilo veškeré stopy po nedostatcích a to hlavní...fragmentace vidět byla. Určitě to není můj poslední pokus to určitě ne...

Další informace »