Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cesty za kosmonautikou po Evropě

Cesty za kosmonautikou po Evropě

Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Ing. Tomáše Přibyla s názvem Cesty za kosmonautikou po Evropě zavedla posluchače na některá místa Evropy, kde se lze setkat s kosmonautikou.

Byť se Evropa nemůže pochlubit tak atraktivními místy jako je třeba Kennedyho kosmické středisko nebo Bajkonur, lze i na území starého kontinentu nalézt spoustu míst majících nějakou souvislost s kosmonautikou. Zpravidla se jedná o muzea nebo podobné instituce, v několika případech o kosmická střediska. Následující přehled si v žádném případě nedává za cíl vyčerpávající úplnost, spíše se zaměřuje na zajímavá místa autorem osobně navštívená nebo lokality, která za návštěvu rozhodně stojí.

Közlekédesi Múzeum (Budapešť, Maďarsko)

Dopravní muzeum v hlavním městě Maďarska. Kosmonautika je zde zastoupena jedním jediným exponátem - nicméně rozhodně zajímavým. Je jím totiž návratový modul sovětské kosmické lodi Sojuz-36, v němž přistál první maďarský kosmonaut Bertalan Farkas.

Další informace: www.museums.simonides.org/hungary/huntransmus.htm

Technisches Museum (Vídeň, Rakousko)

Technické muzeum v hlavním městě našich jižních sousedů. Expozice kosmonautiky zde není velká, spíše se omezuje na několik modelů a relativně často se mění. Za zmínku ale rozhodně stojí několik zrníček měsíčního prachu a společně s nimi vystavená rakouská vlaječka, která se v rámci projektu Apollo podívala na Měsíc.

Další informace: www.tmw.ac.at

Morgenröthe-Rautenkranz (Německo)

Malé kdysi hornické městečko jen pár kilometrů od hraničního přechodu Kraslice. Rodiště prvního (východo)německého kosmonauta Sigmunda Jähna. V budově bývalého nádraží je umístěno velmi pěkné muzeum výzkumu vesmíru (spousta předmětů, které byly "tam nahoře"), zaměřené především na německé kosmonauty. Každoročně se zde navíc konají setkání kosmonautů.

Další informace: www.morgenroethe-rautenkranz.de

Grünheide (Německo)

Kousek od Morgenröthe-Rautenkranz (viz výše) se nachází výletní místo Grünheide se spoustou turistických atrakcí. V roce 2003 mezi ně přibyla také maketa základního bloku stanice Mir - tato byla vytvořena ze dřeva a překližky a dlouhé roky používána evropskými kosmonauty k seznamovacímu výcviku.

Další informace: nejsou k dispozici.

Mittelwerke (Německo)

Podzemní továrna nacistického Německa, dnes muzejní expozice.

Další informace: www.nordhausen.de/dora, podrobná reportáž Spaceflight březen 2000.

Peenemünde (Německo)

Cesty_Peenemunde.jpg
Zkušební raketová střelnice, kde byl prováděn vývoj odvetných zbraní V-1 a -2. Při spojeneckém náletu srovnána se zemí, po druhé světové válce sloužila coby základna sovětských vojenských sil. Dnes rozsáhlé technické muzeum věnované historii této základny a především expozice vojenské techniky používané v bývalé NDR.

Další informace: www.peenemuende.de, podrobná reportáž viz Letectví+kosmonautika 4/2003.

Eurospacecamp (Belgie)

Kosmický kemp především pro mládež. Na mnoha trenažérech zde má možnost seznámit se s přípravou ke kosmickým letům i s jeho vlastním průběhem. Jinak je zde vystavený jeden z prototypů neúspěšného evropského nosiče Europa.

Další informace: www.eurospacecenter.be, podrobná reportáž Spaceflight červen 1994.

Musée de l´Air et de l´Espace (Paříž)

Cesty_LeBourget.jpg
Pravděpodobně nejkrásnější kosmické muzeum v Evropě, které se nachází v prostorách letiště Le Bourget (známé mj. tím, že se zde vždy v lichých letech koná významný aerosalón). Několik desítek maket družic ve skutečné velikosti, navíc i skutečná kosmická loď (Sojuz T-6), skafandry (Tognini, Chrétien ) a další exponáty. Před budovou muzea se nachází dvojice raket Ariane-1 a -5 (makety ve skutečné velikosti). Rozhodně stojí za shlédnutí!

Další informace: www.mae.org, podobná (byť ne ve všech ohledech aktuální) reportáž v Letectví + kosmonautice 18/1988.

La Villette (Paříž)

Městečko vědy a techniky - místo, kde se praktické realizace dočkala Komenského myšlenka "škola hrou". Instituce je zaměřena na všechny oblasti vědeckého a technického pokroku, v menší míře je tu zastoupena i kosmonautika a astronomie. Najdeme zde např. trenažér křesla MMU nebo model laboratoře Spacelab ve skutečné velikosti.

Další informace: www.cite-sciences.fr

La Coupole (Francie)

Původně tato obří stavba (betonová kopule o průměru 70 metrů) měla sloužit coby nezničitelné skladiště raket V-2, později se s ní počítalo jako s odpalovací základnou těchto zbraní. Nikdy ale nebyla dokončena a dnes je z ní muzeum, kde naleznete expozice věnované raketové technice, kosmonautice, druhé světové válce a především francouzskému odboji.

Další informace: www.lacoupole.com, podrobná reportáž Spaceflight únor 1998.

Verkehrshaus (Luzern)

Dopravní muzeum, kde je zastoupena menší mírou také kosmonautika. Expozice se průběžně mění, nicméně je zde k vidění např. lunární skafandr Edgara Mitchella. Svého času zde byla vystavena také kosmická loď Gemini-10, ale ta byla podle dostupných informací přemístěna do Norsk Teknisk Museum v Oslo (Norsko).

Další informace: www.verkehrshaus.org

Science Museum (Londýn)

Cesty_ScienceMuseum.jpg
Muzeum vědy (a techniky) v centru Londýna nedaleko Hyde Parku. Velmi rozsáhlá expozice kosmonautiky s množstvím unikátních exponátů - např. lunární modul ve skutečné velikosti nebo britská raketa Black Arrow. Celé expozici ovšem dominuje návratový modul expedice Apollo-10 (generálka na první přistání).

Další informace: www.nmsi.ac.uk

The Natural History Museum (Londýn)

Jen pár kroků od Science Museum (viz výše) se nachází toto muzeum. Příznivce kosmonautiky zde bude zajímat jeden jediný exponát - v geologické sekci úlomek lunární horniny, který byl na Zemi přivezen posádkou výpravy Apollo-17.

Další informace: www.nhm.ac.uk

Gorkého park (Moskva)

Jeden z prototypů sovětského kosmoplánu Buran s označením OK-TVA byl umístěný do Gorkého parku coby turistická atrakce. Tento podnikatelský záměr totálně selhal, nicméně pro zájemce o kosmonautiku je to jedinečná příležitost, jak si zblízka prohlédnout toto unikátní zařízení.

Další informace: podrobná reportáž viz Letectví+kosmonautika 3/2003.




O autorovi

Tomáš Přibyl

Tomáš Přibyl

Český novinář, publicista a popularizátor kosmonautiky (narozen v roce 1975). Je autorem několika populárních knih z dění v kosmonautice za poslední desítky let. Jmenujme například "Den, kdy se nevrátila Columbia" (2004) nebo "Spanilá jízda po Marsu" (2004). Více informací na stránce autora.



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »