Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Astronaut Mark Polansky navštívil Prahu

Astronaut Mark Polansky navštívil Prahu

Polansky1.jpg
Na přelomu února a března letošního roku pobýval jeden týden v Praze americký astronaut Mark Polansky, který je veteránem z letu Atlantis STS-98 (2001) a nyní se připravuje coby velitel mise Discovery STS-116. S jejím startem se počítá v listopadu nebo prosinci letošního roku.

Polansky2.jpg
Polansky3.jpg

Mark Polansky (49) přijel do Prahy na pozvání International School of Prague, na jejíž půdě přednášel studentům o létání do vesmíru, vědě i svém osobním životě (mj. o tom, jak se mu podařil až čtvrtý pokus dostat se do oddílu astronautů). Kromě jiného se v Praze zúčastnil i tiskové konference pořádané pod záštitou České kosmické kanceláře na půdě Kulturního centra Velvyslanectví Spojených států amerických v ČR.

V rámci tiskové konference jsme panu Polanskému za Astro.cz položili dvě otázky týkající se kosmické turistiky.

Velmi atraktivním tématem je kosmická turistika. Jaký je váš názor na tento obor?

Kosmická turistika je skvělá věc! Když jsem byl malý, doufal jsem na základě četby sci-fi knížek, že jednou budeme běžně cestovat do vesmíru.

Myslím, že každý by měl mít právo uskutečnit kosmický let. Ale myslím, že je velmi vzdálená doba, kdy budeme do vesmíru létat rutinně a kdy to bude dostupné pro většinu lidí. Dnes je to bohužel jen pro velmi, velmi bohaté.

Proto rád vidím soukromé firmy, které se snaží stavět soukromé turistické lodě. To je přesně to, co potřebujeme: posílat lidi do vesmíru bez zapojení vlády. Vydělávat peníze, to není úkol vlády, to je úkol pro komerční sektor.

Je od Ruska korektní posílat na stanici ISS turisty už teď, kdy se je ve fázi budování?

Jak víte, Rusové jsou ve velmi specifické pozici a snaží se udělat všechno pro to, aby finančně zajistili svoji kosmickou agenturu. Takže jsme jejich rozhodnutí akceptovali. Teď máme společná setkání a na nich stanovujeme kvalifikace pro všechny osoby letící na stanici. Takže už to nejsou jen ruská rozhodnutí, ale vyjadřují se všichni. Třeba kvůli bezpečnostním důvodům.




O autorovi

Tomáš Přibyl

Tomáš Přibyl

Český novinář, publicista a popularizátor kosmonautiky (narozen v roce 1975). Je autorem několika populárních knih z dění v kosmonautice za poslední desítky let. Jmenujme například "Den, kdy se nevrátila Columbia" (2004) nebo "Spanilá jízda po Marsu" (2004). Více informací na stránce autora.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »