Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ROSETTA připravena ke startu

ROSETTA připravena ke startu

Rosetta.jpg
Evropská kosmická agentura ESA připravila ke startu po mnohaletém úsilí svoji kosmickou sondu s názvem ROSETTA. Jejím úkolem byl detailní průzkum komety 46P/Wirtanen a přistání na jejím ledovém jádru. Start se měl uskutečnit v lednu letošního roku. Avšak vzhledem k tomu, že v prosinci 2002 havarovala raketa Ariane-5 (jejíž modifikace měla vynést na cestu do vesmíru i sondu Rosetta), bylo rozhodnuto start sondy odložit až do vyšetření příčin havárie rakety. Původní termín startu se nepodařilo stihnout, a tak byl pro sondu vybrán nový cíl.

Z několika možností byla nakonec vybrána kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko, která byla objevena v roce 1969. Kolem Slunce oběhne jednou za 6,57 roku. Start je naplánován na 26. 2. 2004. Jádro komety má rozměry 3 x 5 km. To znamená, že je asi 4krát větší než kometa Wirtanen a gravitace v okolí jádra bude asi 30krát vyšší. Z toho vyplývá, že přistávací rychlost modulu o hmotnosti 100 kg se zvýší z původních 0,2 až 0,5 m/s na 0,7 až 1,5 m/s. Konstruktéři proto hledali řešení, jak zajistit bezpečné přistání sondy na jádru komety.

V případě přistání na kometě Wirtanen byl hlavní problém v tom, aby se po dopadu modul neodrazil a neodlétl do kosmického prostoru vzhledem k nepatrné přitažlivosti komety. Nyní nastal další problém - vzhledem k vyšší gravitaci může po dopadu na nerovný terén dojít k převrácení přistávacího modulu, případně k jeho poškození.

Aby taková situace nenastala, byl poněkud překonstruován přistávací "podvozek" sondy. Při modelových zkouškách bylo zjištěno, že sonda může bezpečně přistát rychlostí 1,5 m/s na terénu se sklonem 10 stupňů a rychlostí 1,2 m/s na svahu se sklonem do 30 stupňů.

Dále bylo rozhodnuto, že scénář výzkumu komety bude pozměněn tak, že povrch jádra komety bude delší dobu zkoumán za účelem podrobného zmapování, vybrání vhodného místa k přistání a změření gravitace komety. Zatím je přistání naplánováno na listopad 2014. Přistání se uskuteční na té části kometárního jádra, která bude v okamžiku přistávacího manévru vhodně osvětlena Sluncem.

Zdroj: ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »