Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Poslední okamžiky letu Columbie
Pavel Koten Vytisknout článek

Poslední okamžiky letu Columbie

Raketoplán Columbia se nedokázal vrátit zpět na Zemi po splnění náročné ale úspěšné výpravy věnované řadě vědeckých experimentů. Pouhých 17 minut před plánovaným přistáním na floridském Cape Canaveral došlo ke ztrátě spojení mezi řídícím střediskem a raketoplánem. Očití svědkové poté již jen sledovali trosky padající na území státu Texas.

V sobotu 1. února se raketoplán Columbia vracel z úspěšné výpravy trvající skoro 16 dnů, která byla zcela věnována vědeckým experimentům z řady oborů. Ve 14:18 SEČ skončil téměř tříminutový zážeh motorů, kterým se raketoplán odpoutal ze své oběžné dráhy. Za 58 minut poté byl očekáván na přistávací dráze kosmického střediska na Floridě. V ten moment ovšem posádce zbývala už necelá 3/4 hodina života. Sestup zpočátku probíhal podle plánu, bez jakýchkoliv problémů. První náznaky, že něco není v pořádku, se objevily v 14:53. Náhle došlo ke ztrátě dat z hydraulického systému klapek levého křídla raketoplánu. O tři minuty později následovala stejná událost u senzorů brzdového vedení rovněž na levé straně. Raketoplán se v tento moment stále ještě choval normálně.

Ovšem v 14:58 zmizela data od senzoru, který monitoruje teplotu v místě, kde jsou ke kostře letounu přilepeny dlaždice, jež jej chrání před vysokou teplotou. Během následující minuty se ztratila data dalšího senzoru, sledujícího tlak a teplotu v podvozku. Vše se týkalo opět levého křídla raketoplánu. Řídící počítač raketoplánu vydal upozornění na tuto skutečnost, přičemž jeden z členů posádky předal tuto zprávu řídícímu středisku. To byla úplně poslední zpráva a poslední data z raketoplánu. V následujících okamžicích došlo k rozpadnutí letounu, které zjevně začalo právě od levého křídla. Raketoplán se nacházel ve výšce 63,13 km a pohyboval rychlostí 18,3krát vyšší než je rychlost zvuku. Sedmičlenná posádka neměla vůbec žádnou šanci na přežití této události.

Trosky zničeného raketoplánu pokryly rozsáhlé části státu Texas a jejich shromažďování nadále pokračuje. Bylo sestaveno několik vyšetřovacích týmů, které mají za úkol zjistit příčinu této tragické události. Do doby než bude známa, byly pozastaveny lety zbývajících raketoplánů. President Bush ve svém projevu k americkému národu ujistil, že kosmický program bude navzdory této ztrátě i nadále pokračovat.

Zdroj:Spaceflight Now




O autorovi



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »