Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Poslední okamžiky letu Columbie
Pavel Koten Vytisknout článek

Poslední okamžiky letu Columbie

Raketoplán Columbia se nedokázal vrátit zpět na Zemi po splnění náročné ale úspěšné výpravy věnované řadě vědeckých experimentů. Pouhých 17 minut před plánovaným přistáním na floridském Cape Canaveral došlo ke ztrátě spojení mezi řídícím střediskem a raketoplánem. Očití svědkové poté již jen sledovali trosky padající na území státu Texas.

V sobotu 1. února se raketoplán Columbia vracel z úspěšné výpravy trvající skoro 16 dnů, která byla zcela věnována vědeckým experimentům z řady oborů. Ve 14:18 SEČ skončil téměř tříminutový zážeh motorů, kterým se raketoplán odpoutal ze své oběžné dráhy. Za 58 minut poté byl očekáván na přistávací dráze kosmického střediska na Floridě. V ten moment ovšem posádce zbývala už necelá 3/4 hodina života. Sestup zpočátku probíhal podle plánu, bez jakýchkoliv problémů. První náznaky, že něco není v pořádku, se objevily v 14:53. Náhle došlo ke ztrátě dat z hydraulického systému klapek levého křídla raketoplánu. O tři minuty později následovala stejná událost u senzorů brzdového vedení rovněž na levé straně. Raketoplán se v tento moment stále ještě choval normálně.

Ovšem v 14:58 zmizela data od senzoru, který monitoruje teplotu v místě, kde jsou ke kostře letounu přilepeny dlaždice, jež jej chrání před vysokou teplotou. Během následující minuty se ztratila data dalšího senzoru, sledujícího tlak a teplotu v podvozku. Vše se týkalo opět levého křídla raketoplánu. Řídící počítač raketoplánu vydal upozornění na tuto skutečnost, přičemž jeden z členů posádky předal tuto zprávu řídícímu středisku. To byla úplně poslední zpráva a poslední data z raketoplánu. V následujících okamžicích došlo k rozpadnutí letounu, které zjevně začalo právě od levého křídla. Raketoplán se nacházel ve výšce 63,13 km a pohyboval rychlostí 18,3krát vyšší než je rychlost zvuku. Sedmičlenná posádka neměla vůbec žádnou šanci na přežití této události.

Trosky zničeného raketoplánu pokryly rozsáhlé části státu Texas a jejich shromažďování nadále pokračuje. Bylo sestaveno několik vyšetřovacích týmů, které mají za úkol zjistit příčinu této tragické události. Do doby než bude známa, byly pozastaveny lety zbývajících raketoplánů. President Bush ve svém projevu k americkému národu ujistil, že kosmický program bude navzdory této ztrátě i nadále pokračovat.

Zdroj:Spaceflight Now




O autorovi



6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »