Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Poslední okamžiky letu Columbie
Pavel Koten Vytisknout článek

Poslední okamžiky letu Columbie

Raketoplán Columbia se nedokázal vrátit zpět na Zemi po splnění náročné ale úspěšné výpravy věnované řadě vědeckých experimentů. Pouhých 17 minut před plánovaným přistáním na floridském Cape Canaveral došlo ke ztrátě spojení mezi řídícím střediskem a raketoplánem. Očití svědkové poté již jen sledovali trosky padající na území státu Texas.

V sobotu 1. února se raketoplán Columbia vracel z úspěšné výpravy trvající skoro 16 dnů, která byla zcela věnována vědeckým experimentům z řady oborů. Ve 14:18 SEČ skončil téměř tříminutový zážeh motorů, kterým se raketoplán odpoutal ze své oběžné dráhy. Za 58 minut poté byl očekáván na přistávací dráze kosmického střediska na Floridě. V ten moment ovšem posádce zbývala už necelá 3/4 hodina života. Sestup zpočátku probíhal podle plánu, bez jakýchkoliv problémů. První náznaky, že něco není v pořádku, se objevily v 14:53. Náhle došlo ke ztrátě dat z hydraulického systému klapek levého křídla raketoplánu. O tři minuty později následovala stejná událost u senzorů brzdového vedení rovněž na levé straně. Raketoplán se v tento moment stále ještě choval normálně.

Ovšem v 14:58 zmizela data od senzoru, který monitoruje teplotu v místě, kde jsou ke kostře letounu přilepeny dlaždice, jež jej chrání před vysokou teplotou. Během následující minuty se ztratila data dalšího senzoru, sledujícího tlak a teplotu v podvozku. Vše se týkalo opět levého křídla raketoplánu. Řídící počítač raketoplánu vydal upozornění na tuto skutečnost, přičemž jeden z členů posádky předal tuto zprávu řídícímu středisku. To byla úplně poslední zpráva a poslední data z raketoplánu. V následujících okamžicích došlo k rozpadnutí letounu, které zjevně začalo právě od levého křídla. Raketoplán se nacházel ve výšce 63,13 km a pohyboval rychlostí 18,3krát vyšší než je rychlost zvuku. Sedmičlenná posádka neměla vůbec žádnou šanci na přežití této události.

Trosky zničeného raketoplánu pokryly rozsáhlé části státu Texas a jejich shromažďování nadále pokračuje. Bylo sestaveno několik vyšetřovacích týmů, které mají za úkol zjistit příčinu této tragické události. Do doby než bude známa, byly pozastaveny lety zbývajících raketoplánů. President Bush ve svém projevu k americkému národu ujistil, že kosmický program bude navzdory této ztrátě i nadále pokračovat.

Zdroj:Spaceflight Now




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »