Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Poslední okamžiky letu Columbie
Pavel Koten Vytisknout článek

Poslední okamžiky letu Columbie

Raketoplán Columbia se nedokázal vrátit zpět na Zemi po splnění náročné ale úspěšné výpravy věnované řadě vědeckých experimentů. Pouhých 17 minut před plánovaným přistáním na floridském Cape Canaveral došlo ke ztrátě spojení mezi řídícím střediskem a raketoplánem. Očití svědkové poté již jen sledovali trosky padající na území státu Texas.

V sobotu 1. února se raketoplán Columbia vracel z úspěšné výpravy trvající skoro 16 dnů, která byla zcela věnována vědeckým experimentům z řady oborů. Ve 14:18 SEČ skončil téměř tříminutový zážeh motorů, kterým se raketoplán odpoutal ze své oběžné dráhy. Za 58 minut poté byl očekáván na přistávací dráze kosmického střediska na Floridě. V ten moment ovšem posádce zbývala už necelá 3/4 hodina života. Sestup zpočátku probíhal podle plánu, bez jakýchkoliv problémů. První náznaky, že něco není v pořádku, se objevily v 14:53. Náhle došlo ke ztrátě dat z hydraulického systému klapek levého křídla raketoplánu. O tři minuty později následovala stejná událost u senzorů brzdového vedení rovněž na levé straně. Raketoplán se v tento moment stále ještě choval normálně.

Ovšem v 14:58 zmizela data od senzoru, který monitoruje teplotu v místě, kde jsou ke kostře letounu přilepeny dlaždice, jež jej chrání před vysokou teplotou. Během následující minuty se ztratila data dalšího senzoru, sledujícího tlak a teplotu v podvozku. Vše se týkalo opět levého křídla raketoplánu. Řídící počítač raketoplánu vydal upozornění na tuto skutečnost, přičemž jeden z členů posádky předal tuto zprávu řídícímu středisku. To byla úplně poslední zpráva a poslední data z raketoplánu. V následujících okamžicích došlo k rozpadnutí letounu, které zjevně začalo právě od levého křídla. Raketoplán se nacházel ve výšce 63,13 km a pohyboval rychlostí 18,3krát vyšší než je rychlost zvuku. Sedmičlenná posádka neměla vůbec žádnou šanci na přežití této události.

Trosky zničeného raketoplánu pokryly rozsáhlé části státu Texas a jejich shromažďování nadále pokračuje. Bylo sestaveno několik vyšetřovacích týmů, které mají za úkol zjistit příčinu této tragické události. Do doby než bude známa, byly pozastaveny lety zbývajících raketoplánů. President Bush ve svém projevu k americkému národu ujistil, že kosmický program bude navzdory této ztrátě i nadále pokračovat.

Zdroj:Spaceflight Now




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »