Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Galileo opraven

Galileo opraven

Sonda Galileo začala přenášet důležitá vědecká data. Po listopadovém těsném přiblížení k Jupiteru byla sonda vystavena intenzivní radiaci a došlo k poškození, v jehož důsledku nebylo možné získat data uložená na pásce. Inženýři vystopovali původ chyby (poškozená dioda) a nyní dokončili opravu sondy.

"Ze zahájení přenosu dat máme velikou radost, Neměli jsme jistotu, že so tohoto okamžiku dočkáme.", uvedl Dr Eilene Thieling, project manager v JPL. Přehrávání a přenos dat započalo na konci minulého týdne. Nejprve byla páska převinuta na část záznamu kde se očekávají nejzajímavější vědecká data. Tato část začíná 4. listopadem kdy se Galileo dostal k Jupiteru blíže než jeho měsíc Io a končí 5. listopadem kdy došlo k vypnutí systémů sondy. Toto vypnutí bylo plánované a šlo o preventivní ochranu sondy před silnou radiací Jupitera.

Předpokládá se, že páska obsahuje nejkvalitněší zatím získaná data o vnitřní části Jupiterova magnetického pole. Na pásce mohou být i zajímavé informace o prachových částicích tvořících Jupiterův pavučinový prstenec - Galileo skrze něj prolétal 5. listopadu.

V rámci oprav byla dioda žíhána - diodou procházel silný proud - mohlo dojít i k poškození diody, ale oprava nakonec proběhla úspěšně. V půběhu oprav byla dioda žíhána 83 hodin. Nyní je možné používat pásku hodinu bez přerušení. Vzhledem k tomu, že normální provoz vyžaduje běh pouze po několik minut jde o velmi dobrý výsledek.

Po neúspěšném otevření hlavní antény se stala záložní páska strategickou součástkou. Většina údajů nashromážděných při průletu okolo Jupiteru se nahrávala na pásku. Data jsou později pomalu vysílána na Zemi pomocí záložní antény.

Sondě již dochází palivo potřebné k orientaci sondy na Zemi. Sonda byla navedena kilizní dráhu s Jupiterem. K impaktu by mělo dojít příští září. Tento manévr je preventivním opatřením, aby Galileo nadopadl na měsíc Europa, kde objevil se pod povrchem pravděpodobně nachází oceán. Je možné že se v něm nachází mimozemský život.

Další informace o misi Galileo naleznete na http://galileo.jpl.nasa.gov

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



15. vesmírný týden 2026

15. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Aurora Borealis

STORY: Aurora Borealis (Northern lights) on January 19th, 2026 at 21:30 UT from G4 storm at Folkmarske Sedlo - Slovakia EXIF: Nikon D750 Samyang 24mm F/1.4 ED AS IF UMC Nikon F (AE) Panorama 9 x 10sec, ISO 800, f2

Další informace »