Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Galileo opraven

Galileo opraven

Sonda Galileo začala přenášet důležitá vědecká data. Po listopadovém těsném přiblížení k Jupiteru byla sonda vystavena intenzivní radiaci a došlo k poškození, v jehož důsledku nebylo možné získat data uložená na pásce. Inženýři vystopovali původ chyby (poškozená dioda) a nyní dokončili opravu sondy.

"Ze zahájení přenosu dat máme velikou radost, Neměli jsme jistotu, že so tohoto okamžiku dočkáme.", uvedl Dr Eilene Thieling, project manager v JPL. Přehrávání a přenos dat započalo na konci minulého týdne. Nejprve byla páska převinuta na část záznamu kde se očekávají nejzajímavější vědecká data. Tato část začíná 4. listopadem kdy se Galileo dostal k Jupiteru blíže než jeho měsíc Io a končí 5. listopadem kdy došlo k vypnutí systémů sondy. Toto vypnutí bylo plánované a šlo o preventivní ochranu sondy před silnou radiací Jupitera.

Předpokládá se, že páska obsahuje nejkvalitněší zatím získaná data o vnitřní části Jupiterova magnetického pole. Na pásce mohou být i zajímavé informace o prachových částicích tvořících Jupiterův pavučinový prstenec - Galileo skrze něj prolétal 5. listopadu.

V rámci oprav byla dioda žíhána - diodou procházel silný proud - mohlo dojít i k poškození diody, ale oprava nakonec proběhla úspěšně. V půběhu oprav byla dioda žíhána 83 hodin. Nyní je možné používat pásku hodinu bez přerušení. Vzhledem k tomu, že normální provoz vyžaduje běh pouze po několik minut jde o velmi dobrý výsledek.

Po neúspěšném otevření hlavní antény se stala záložní páska strategickou součástkou. Většina údajů nashromážděných při průletu okolo Jupiteru se nahrávala na pásku. Data jsou později pomalu vysílána na Zemi pomocí záložní antény.

Sondě již dochází palivo potřebné k orientaci sondy na Zemi. Sonda byla navedena kilizní dráhu s Jupiterem. K impaktu by mělo dojít příští září. Tento manévr je preventivním opatřením, aby Galileo nadopadl na měsíc Europa, kde objevil se pod povrchem pravděpodobně nachází oceán. Je možné že se v něm nachází mimozemský život.

Další informace o misi Galileo naleznete na http://galileo.jpl.nasa.gov

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »