Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán poškozen již při startu?

Raketoplán poškozen již při startu?

Spekulací o možné příčině havárie raketoplánu při přistávacím manévru se vynořuje poměrně velké množství, jedna z nich ale převládá. Je velice pravděpodobné, že při vstupu do horní vrstvy atmosféry došlo k poškození tepelné ochrany.

launchdebris.gif
Podle prvních známých údajů došlo nejprve k přerušení kontaktu s teplotními čidly na levém křídle raketoplánu a poté i k přerušení kontaktu s čidly hydrauliky levého podvozku. To vše by nasvědčovalo tomu, že došlo k poškození tepelné ochrany levého křídla a k následnému poškození jeho konstrukce při teplotách převyšujících 1500 °C. Pak již následoval již neodvratný zánik raketoplánu.

Jak mohlo dojít k porušení tepelné ochrany levého křídla bude pravděpodobně tématem dalších spekulací, ale jedna pravděpodobná možnost se již objevila. Je to patrné na přiloženém animovaném obrázku, kde je patrné, že při startu raketoplánu mohlo dojít k odtržení části ochrany nádrže nebo pomocného motoru. Tato odtržená část se pravděpodobně pohybovala v těsné blízkosti spodní části levého křídla raketoplánu a mohla tak pravděpodobně mírně poškodit i jeho tepelný kryt. Toto drobné poškození pak mohlo mít za následek výše popsanou tragédii.

Zdroj: Spaceflight Now, iDnes




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »