Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán poškozen již při startu?

Raketoplán poškozen již při startu?

Spekulací o možné příčině havárie raketoplánu při přistávacím manévru se vynořuje poměrně velké množství, jedna z nich ale převládá. Je velice pravděpodobné, že při vstupu do horní vrstvy atmosféry došlo k poškození tepelné ochrany.

launchdebris.gif
Podle prvních známých údajů došlo nejprve k přerušení kontaktu s teplotními čidly na levém křídle raketoplánu a poté i k přerušení kontaktu s čidly hydrauliky levého podvozku. To vše by nasvědčovalo tomu, že došlo k poškození tepelné ochrany levého křídla a k následnému poškození jeho konstrukce při teplotách převyšujících 1500 °C. Pak již následoval již neodvratný zánik raketoplánu.

Jak mohlo dojít k porušení tepelné ochrany levého křídla bude pravděpodobně tématem dalších spekulací, ale jedna pravděpodobná možnost se již objevila. Je to patrné na přiloženém animovaném obrázku, kde je patrné, že při startu raketoplánu mohlo dojít k odtržení části ochrany nádrže nebo pomocného motoru. Tato odtržená část se pravděpodobně pohybovala v těsné blízkosti spodní části levého křídla raketoplánu a mohla tak pravděpodobně mírně poškodit i jeho tepelný kryt. Toto drobné poškození pak mohlo mít za následek výše popsanou tragédii.

Zdroj: Spaceflight Now, iDnes




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »