Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán poškozen již při startu?

Raketoplán poškozen již při startu?

Spekulací o možné příčině havárie raketoplánu při přistávacím manévru se vynořuje poměrně velké množství, jedna z nich ale převládá. Je velice pravděpodobné, že při vstupu do horní vrstvy atmosféry došlo k poškození tepelné ochrany.

launchdebris.gif
Podle prvních známých údajů došlo nejprve k přerušení kontaktu s teplotními čidly na levém křídle raketoplánu a poté i k přerušení kontaktu s čidly hydrauliky levého podvozku. To vše by nasvědčovalo tomu, že došlo k poškození tepelné ochrany levého křídla a k následnému poškození jeho konstrukce při teplotách převyšujících 1500 °C. Pak již následoval již neodvratný zánik raketoplánu.

Jak mohlo dojít k porušení tepelné ochrany levého křídla bude pravděpodobně tématem dalších spekulací, ale jedna pravděpodobná možnost se již objevila. Je to patrné na přiloženém animovaném obrázku, kde je patrné, že při startu raketoplánu mohlo dojít k odtržení části ochrany nádrže nebo pomocného motoru. Tato odtržená část se pravděpodobně pohybovala v těsné blízkosti spodní části levého křídla raketoplánu a mohla tak pravděpodobně mírně poškodit i jeho tepelný kryt. Toto drobné poškození pak mohlo mít za následek výše popsanou tragédii.

Zdroj: Spaceflight Now, iDnes




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



7. vesmírný týden 2026

7. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »