Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán poškozen již při startu?

Raketoplán poškozen již při startu?

Spekulací o možné příčině havárie raketoplánu při přistávacím manévru se vynořuje poměrně velké množství, jedna z nich ale převládá. Je velice pravděpodobné, že při vstupu do horní vrstvy atmosféry došlo k poškození tepelné ochrany.

launchdebris.gif
Podle prvních známých údajů došlo nejprve k přerušení kontaktu s teplotními čidly na levém křídle raketoplánu a poté i k přerušení kontaktu s čidly hydrauliky levého podvozku. To vše by nasvědčovalo tomu, že došlo k poškození tepelné ochrany levého křídla a k následnému poškození jeho konstrukce při teplotách převyšujících 1500 °C. Pak již následoval již neodvratný zánik raketoplánu.

Jak mohlo dojít k porušení tepelné ochrany levého křídla bude pravděpodobně tématem dalších spekulací, ale jedna pravděpodobná možnost se již objevila. Je to patrné na přiloženém animovaném obrázku, kde je patrné, že při startu raketoplánu mohlo dojít k odtržení části ochrany nádrže nebo pomocného motoru. Tato odtržená část se pravděpodobně pohybovala v těsné blízkosti spodní části levého křídla raketoplánu a mohla tak pravděpodobně mírně poškodit i jeho tepelný kryt. Toto drobné poškození pak mohlo mít za následek výše popsanou tragédii.

Zdroj: Spaceflight Now, iDnes




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění Slunce 12.8.2026

Západ Slunce s částečným zákrytem Měsícem po úplném zákrytu.

Další informace »