Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vesmírné technologie

Vesmírné technologie

Technologie vyvíjené v rámci vesmírného programu ESA jsou postupně uváděny do praktického života na Zemi. Příklady mohou být navigační zařízení pro slepce, nebo chlazení pro posádky rallye Paříž-Dakar. Posledně jmenovaný příklad sice není aplikace v běžném životě, ale jedná se o test technologií, které se mohou v budoucnu prosadit v běžné výrobě.

Navigační zařízení

Pod patronací ESA se bude brzy testováno navigační zařízení pro slepce. Malé příruční zařízení integruje nové navigační technologie EGNOS a SISNET - zjednodušeně řečeno jde o korekci signálu GPS a přenos tohoto signálu přes internet.

Použití systému GPS k navigaci chodců ve městě je poměrně těžké. Pokud je dostupných pouze několik satelitů systém GPS 9například v ulicích města), je přesnost systému okolo 30-40 metrů, což je pro přesnou navigaci po městě nepoužitelné. Systém EGNOS zpřesní určení polohy na několik metrů.

Družice EGNOS na nízké oběžné dráze vysílají korekční signál, díky němuž může příjemce opravit chybný GPS signál. Uvnitř města budete mít spíše v přímém dohledu satelit GPS než EGNOS. Kvůli tomu byl vyvinut doplňkový systém SISNET, který v reálném čase vysílá korekční signály EGNOS přes internet.

GMV je název upraveného zařízení TORMES, které díky klávesnici s braillovým písmem hlasovým výstupem umožňuje komunikaci s uživatelem. GMV přijímá EGNOS signály pomocí bezdrátového připojení k internetu. Díky připojení k internetu může uživatel oznámit, že se ztratil nebo se mu stala nějaká nehoda.

V budoucnu bude možné využívat systému Galileo. Jedná se o soustavu 30 satelitů propojených se sítí pozemních stanic umožní nezávislé určení polohy s metrovou přesností. Systém Galileo je jedním z projektů ESA.

Chlazení na Dakaru

Bez chlazení se na dakarské rallye neobejdete. Chladicí technologie vyvinuté ESA pro chlazení motoru Vulcan raket Ariane 4 a 5 budou v letošním roce pomáhat jednomu týmu. V saharské poušti dosahují teploty až 58 stupňů Celsia. Tým Pescarola bude využívat několik techologií vyvinutých ESA. Veterán rallye Pescarolo řídí upravený 255-HP Nissan V6 Terrano s logem ESA.

Okolo výfuku má upravený Nissan speciální tepelný štít. Štít snižuje teplotu výfuku na 100 stupňů Celsia, bez něj může teplota výfuku dosáhnout až 800 stupňů. Navíc je výrazně snížena teplota v kabině, což zvyšuje komfort posádky, která se tolik neunaví.

Italská společnost Grado Zero Espace poskytla chladicí systém pro řidičovu helmu. Chladicí systém využívá Peltierových článků, které odvádějí teplo z vnitřní části helmy do speciální "nádrže" kde je teplo vyzářeno do okolí. Použité Peltierovy články jsou silné pouze několik milimetrů. Tato technologie již byla použita Španělskou společností NTE k výrobě oblečení s regulovanou teplotou a společností Grado Zero Espace k výrobě speciálního chlazeného obleku pro tým F1 McLaren.

Kosmické technolgie skrývá i jídlo a pití. Pití bude podáváno v nových chladicích obalech. Chlazení je založeno na odpařování vody. Kde je skryt kosmický výzkum? Díky pokročilým numerickým simulacím, které byly odvozeny v rámci přípravy satelitů byly odvozeny přesné vlastnosti tohoto fyzikálního jevu.

Jídlo servírované ve vesmíru musí splňovat mnoho norem. Francouzská kosmická agentura pomáhala vyvinout menu, které splní všechny požadavky a navíc bude dobré. Dodávky jídla pro Rallye Dakar 2003 se snaží dokázat, že je možné dosáhnout vysoké úrovně jídla i v těžkých podmínkách.

Je vidět, že použití kosmických výzkumů pro praktické použití na Zemi není přímočaré. Je třeba vše otestovat a vyzkoušet v pozemských podmínkách. Extrémní soutěže jako Rallye Dakar či závod Le Mans umožňují testovat mnoho technologií, které se později dostanou do běžného používání.

Zdroj: ESA: Navigační zařízení pro slepce, ESA: Chlazení na Dakaru




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »