Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  CHIPS není jen k jídlu

CHIPS není jen k jídlu

V sobotu 11. ledna vynese raketa Delta II satelit CHIPS (Cosmic Hot Interstellar Plasma Spectrometer). Ten bude zkoumat mezihvězdný prach a plyn - "stavební součástky" hvězd a planet.

Zkoumáním mezihvězdného materiálu lze získat mnoho důležitých poznatků o evoluci galaxií. Obrazně řečeno, tento materiál obsahuje zárodky budoucích hvězd.

Při ochlazení mezihvězdné hmoty dochází k jejímu smršťování, což může vést k vzniku hvězd. Jedna z nezodpovězených otázek v astrofyzice je průběh procesu, jakým se rozptýlený prach a plyn stávají hvězdami.

Náš sluneční systém se nachází v oblasti označované jako "místní bublina". Jedná se o oblast o průměru přibližně 300 světelných let. Bublina je vyplněna extrémně řídkým materiálem - okolní materiál je mnohem hustší. Plyn je extrémně horký - 180krát teplejší než povrch Slunce. CHIPS je určen ke studiu rozptýleného plynu v lokální bublině.

CHIPS je prvním satelitem v rámci mise UNEX (University-Class Explorer). Operační doba se předpokládá jeden rok. V rámci mise UNEX se jedná především o zkušební zařízení, současně je ale CHIPS schopen získat kvalitní vědecká data. Primárním cílem mise UNEX je dát mladým vědcům a inženýrům možnost pracovat na reálné misi. V tomto smyslu je CHIPS již nyní velmi úspěšný - na přípravě se podílelo 15 mladých inženýrů. Cena této mise je 18 milionů dolarů (včetně startu, analýzy dat a správy mise).

Podrobnosti o CHIPS:
http://chips.ssl.berkeley.edu
http://www.gsfc.nasa.gov/topstory/2002/1217chips.html
http://icesat.gsfc.nasa.gov/intro.html

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »