Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  CHIPS není jen k jídlu

CHIPS není jen k jídlu

V sobotu 11. ledna vynese raketa Delta II satelit CHIPS (Cosmic Hot Interstellar Plasma Spectrometer). Ten bude zkoumat mezihvězdný prach a plyn - "stavební součástky" hvězd a planet.

Zkoumáním mezihvězdného materiálu lze získat mnoho důležitých poznatků o evoluci galaxií. Obrazně řečeno, tento materiál obsahuje zárodky budoucích hvězd.

Při ochlazení mezihvězdné hmoty dochází k jejímu smršťování, což může vést k vzniku hvězd. Jedna z nezodpovězených otázek v astrofyzice je průběh procesu, jakým se rozptýlený prach a plyn stávají hvězdami.

Náš sluneční systém se nachází v oblasti označované jako "místní bublina". Jedná se o oblast o průměru přibližně 300 světelných let. Bublina je vyplněna extrémně řídkým materiálem - okolní materiál je mnohem hustší. Plyn je extrémně horký - 180krát teplejší než povrch Slunce. CHIPS je určen ke studiu rozptýleného plynu v lokální bublině.

CHIPS je prvním satelitem v rámci mise UNEX (University-Class Explorer). Operační doba se předpokládá jeden rok. V rámci mise UNEX se jedná především o zkušební zařízení, současně je ale CHIPS schopen získat kvalitní vědecká data. Primárním cílem mise UNEX je dát mladým vědcům a inženýrům možnost pracovat na reálné misi. V tomto smyslu je CHIPS již nyní velmi úspěšný - na přípravě se podílelo 15 mladých inženýrů. Cena této mise je 18 milionů dolarů (včetně startu, analýzy dat a správy mise).

Podrobnosti o CHIPS:
http://chips.ssl.berkeley.edu
http://www.gsfc.nasa.gov/topstory/2002/1217chips.html
http://icesat.gsfc.nasa.gov/intro.html

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »