Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Problémy s vodou na oběžné dráze

Problémy s vodou na oběžné dráze

Na Zemi jsou vody plné řeky a jezera, na oběžné dráze je voda po vzduchu druhá nejvzácnější surovina a musíse jí velmi pečlivě šetřit. Let STS-107 probíhá experimentzaměřený na kvalitnější recyklaci vody.

Oficiální název experimentu je "Vapor Compression Distillation Flight Experiment". Experiment byl připraven v Marshall Space Flight Center a jde o přehlídku nejmodernějších technologií vyvinutých k recyklaci vody na oběžné dráze. Probíhá recyklace moči astronautů a vodních par v kabině. Výsledkem je čistá voda použitelná ke stravování a k hygieně. Na základě výsledků tohoto experimentu bude k ISS připevněna čistička vody. Tím se sníží potřeba dovážet vodu ze Země.

V Sobotu, Neděli a Pondělí (18-20. ledna) úspěšně proběhly první testy v beztížném stavu. Získaná data odpovídají datům získaným na Zemi, což svědčí o kvalitě použitého zařízení. "Jsme velmi zvědavi na návrat vzorků a naměřených dat.", uvedla Laurel Clark.

Pro každého člena posádky ISS (jsou tři) je na každý den určeno přibližně 20 litrů vody. Pro srovnání, běžná spotřeba vody v americe činí 270 litrů vody (téměř čtrnáctinásobek). Doprava dostatečného množství vody a jídla na oběžnou dráhu není levné, každá úspora se výrazně projeví ve finančním rozpočtu.

Experiment je součástí snahy NASA snížit riziko dopravy materiálu na stanici. Použitá technologie napodobuje pozemský proces vypařování. Systém ohřívá odpadní vodu a získává tak vodní páru, která je zbavena 97% minerálů, chemikálií a mikrobů.

Experiment za úkol ověřit princip recyklace v beztížném stavu. K testování byla místo moči použita deionizovaná voda s rozpuštěnými solemi.

Samotné zařízení o velikosti ledničky je umístěno na modulu SPACE HAB v nákladnímprostoru raketoplánu. V průběhu testování proběhne několik scénářů simulujících běžný provoz a různé problematické stavy.

Některé části systému byly testovány v letadle KC-135, které na krátkou dobu simulujepodmínky mikrogravitace.

Po instalaci na stanici bude systém schopen zpracovat přibližně dvě tuny vodyročně, což výrazně sníží nároky na dopravu vody ze Země. Navíc se jednáo klíčový prvek při dalším výzkumu vesmíru - při dlouhodobých výpravách nebudemít posádka možnost doplnění vody z externích zdrojů.

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »