Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Problémy s vodou na oběžné dráze

Problémy s vodou na oběžné dráze

Na Zemi jsou vody plné řeky a jezera, na oběžné dráze je voda po vzduchu druhá nejvzácnější surovina a musíse jí velmi pečlivě šetřit. Let STS-107 probíhá experimentzaměřený na kvalitnější recyklaci vody.

Oficiální název experimentu je "Vapor Compression Distillation Flight Experiment". Experiment byl připraven v Marshall Space Flight Center a jde o přehlídku nejmodernějších technologií vyvinutých k recyklaci vody na oběžné dráze. Probíhá recyklace moči astronautů a vodních par v kabině. Výsledkem je čistá voda použitelná ke stravování a k hygieně. Na základě výsledků tohoto experimentu bude k ISS připevněna čistička vody. Tím se sníží potřeba dovážet vodu ze Země.

V Sobotu, Neděli a Pondělí (18-20. ledna) úspěšně proběhly první testy v beztížném stavu. Získaná data odpovídají datům získaným na Zemi, což svědčí o kvalitě použitého zařízení. "Jsme velmi zvědavi na návrat vzorků a naměřených dat.", uvedla Laurel Clark.

Pro každého člena posádky ISS (jsou tři) je na každý den určeno přibližně 20 litrů vody. Pro srovnání, běžná spotřeba vody v americe činí 270 litrů vody (téměř čtrnáctinásobek). Doprava dostatečného množství vody a jídla na oběžnou dráhu není levné, každá úspora se výrazně projeví ve finančním rozpočtu.

Experiment je součástí snahy NASA snížit riziko dopravy materiálu na stanici. Použitá technologie napodobuje pozemský proces vypařování. Systém ohřívá odpadní vodu a získává tak vodní páru, která je zbavena 97% minerálů, chemikálií a mikrobů.

Experiment za úkol ověřit princip recyklace v beztížném stavu. K testování byla místo moči použita deionizovaná voda s rozpuštěnými solemi.

Samotné zařízení o velikosti ledničky je umístěno na modulu SPACE HAB v nákladnímprostoru raketoplánu. V průběhu testování proběhne několik scénářů simulujících běžný provoz a různé problematické stavy.

Některé části systému byly testovány v letadle KC-135, které na krátkou dobu simulujepodmínky mikrogravitace.

Po instalaci na stanici bude systém schopen zpracovat přibližně dvě tuny vodyročně, což výrazně sníží nároky na dopravu vody ze Země. Navíc se jednáo klíčový prvek při dalším výzkumu vesmíru - při dlouhodobých výpravách nebudemít posádka možnost doplnění vody z externích zdrojů.

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »