Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Problémy s vodou na oběžné dráze

Problémy s vodou na oběžné dráze

Na Zemi jsou vody plné řeky a jezera, na oběžné dráze je voda po vzduchu druhá nejvzácnější surovina a musíse jí velmi pečlivě šetřit. Let STS-107 probíhá experimentzaměřený na kvalitnější recyklaci vody.

Oficiální název experimentu je "Vapor Compression Distillation Flight Experiment". Experiment byl připraven v Marshall Space Flight Center a jde o přehlídku nejmodernějších technologií vyvinutých k recyklaci vody na oběžné dráze. Probíhá recyklace moči astronautů a vodních par v kabině. Výsledkem je čistá voda použitelná ke stravování a k hygieně. Na základě výsledků tohoto experimentu bude k ISS připevněna čistička vody. Tím se sníží potřeba dovážet vodu ze Země.

V Sobotu, Neděli a Pondělí (18-20. ledna) úspěšně proběhly první testy v beztížném stavu. Získaná data odpovídají datům získaným na Zemi, což svědčí o kvalitě použitého zařízení. "Jsme velmi zvědavi na návrat vzorků a naměřených dat.", uvedla Laurel Clark.

Pro každého člena posádky ISS (jsou tři) je na každý den určeno přibližně 20 litrů vody. Pro srovnání, běžná spotřeba vody v americe činí 270 litrů vody (téměř čtrnáctinásobek). Doprava dostatečného množství vody a jídla na oběžnou dráhu není levné, každá úspora se výrazně projeví ve finančním rozpočtu.

Experiment je součástí snahy NASA snížit riziko dopravy materiálu na stanici. Použitá technologie napodobuje pozemský proces vypařování. Systém ohřívá odpadní vodu a získává tak vodní páru, která je zbavena 97% minerálů, chemikálií a mikrobů.

Experiment za úkol ověřit princip recyklace v beztížném stavu. K testování byla místo moči použita deionizovaná voda s rozpuštěnými solemi.

Samotné zařízení o velikosti ledničky je umístěno na modulu SPACE HAB v nákladnímprostoru raketoplánu. V průběhu testování proběhne několik scénářů simulujících běžný provoz a různé problematické stavy.

Některé části systému byly testovány v letadle KC-135, které na krátkou dobu simulujepodmínky mikrogravitace.

Po instalaci na stanici bude systém schopen zpracovat přibližně dvě tuny vodyročně, což výrazně sníží nároky na dopravu vody ze Země. Navíc se jednáo klíčový prvek při dalším výzkumu vesmíru - při dlouhodobých výpravách nebudemít posádka možnost doplnění vody z externích zdrojů.

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



35. vesmírný týden 2026

35. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova Sagittae 2026

Nova Sagittae 2026. Detekce tohoto objektu byla oznámena 25.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením PNV J19450648+1822422. V cirkuláři CBET 5729 ze dne 26.8.2026 (UT) bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení V488 Sge. Nova se nachází nedaleko hvězdy delta Sge a na snímku je označena šipkou. Odhady její magnitudy z této noci se pohybují mezi hodnotami 7.1 - 7.5. Snímek vznikl složením 53 expozic o délce 6 sekund, pořízených za silného měsíčního světla, kdy byl Měsíc od novy na obloze vzdálen asi 48 stupňů a měl 98% osvětleného povrchu. Navíc po obloze přecházela nízká oblačnost a postupně se nasouvaly i pásy oblačnosti vysoké.

Další informace »