Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Problémy s vodou na oběžné dráze

Problémy s vodou na oběžné dráze

Na Zemi jsou vody plné řeky a jezera, na oběžné dráze je voda po vzduchu druhá nejvzácnější surovina a musíse jí velmi pečlivě šetřit. Let STS-107 probíhá experimentzaměřený na kvalitnější recyklaci vody.

Oficiální název experimentu je "Vapor Compression Distillation Flight Experiment". Experiment byl připraven v Marshall Space Flight Center a jde o přehlídku nejmodernějších technologií vyvinutých k recyklaci vody na oběžné dráze. Probíhá recyklace moči astronautů a vodních par v kabině. Výsledkem je čistá voda použitelná ke stravování a k hygieně. Na základě výsledků tohoto experimentu bude k ISS připevněna čistička vody. Tím se sníží potřeba dovážet vodu ze Země.

V Sobotu, Neděli a Pondělí (18-20. ledna) úspěšně proběhly první testy v beztížném stavu. Získaná data odpovídají datům získaným na Zemi, což svědčí o kvalitě použitého zařízení. "Jsme velmi zvědavi na návrat vzorků a naměřených dat.", uvedla Laurel Clark.

Pro každého člena posádky ISS (jsou tři) je na každý den určeno přibližně 20 litrů vody. Pro srovnání, běžná spotřeba vody v americe činí 270 litrů vody (téměř čtrnáctinásobek). Doprava dostatečného množství vody a jídla na oběžnou dráhu není levné, každá úspora se výrazně projeví ve finančním rozpočtu.

Experiment je součástí snahy NASA snížit riziko dopravy materiálu na stanici. Použitá technologie napodobuje pozemský proces vypařování. Systém ohřívá odpadní vodu a získává tak vodní páru, která je zbavena 97% minerálů, chemikálií a mikrobů.

Experiment za úkol ověřit princip recyklace v beztížném stavu. K testování byla místo moči použita deionizovaná voda s rozpuštěnými solemi.

Samotné zařízení o velikosti ledničky je umístěno na modulu SPACE HAB v nákladnímprostoru raketoplánu. V průběhu testování proběhne několik scénářů simulujících běžný provoz a různé problematické stavy.

Některé části systému byly testovány v letadle KC-135, které na krátkou dobu simulujepodmínky mikrogravitace.

Po instalaci na stanici bude systém schopen zpracovat přibližně dvě tuny vodyročně, což výrazně sníží nároky na dopravu vody ze Země. Navíc se jednáo klíčový prvek při dalším výzkumu vesmíru - při dlouhodobých výpravách nebudemít posádka možnost doplnění vody z externích zdrojů.

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »