Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Galileo v bezpečnostním režimu
Pavel Koten Vytisknout článek

Galileo v bezpečnostním režimu

Intenzívní záření v těsné blízkosti Jupitera je zřejmě příčinou problémů, které potkaly sondu Galileo v době, kdy se přibližovala k měsíci Io. Podobná situace se opakovala už několikrát v historii. Vysloužilá sonda totiž obdržela 3,5 krát větší celkovou dávku záření, než na jakou byla původně postavena. Současné setkání bylo vůbec posledním, které měl Galileo naplánováno. Zároveň se jednalo o nejbližší průlet kolem některého z měsíců. Sonda se k povrchu Io přiblížila na pouhých 102 km. Vedle sběru vědeckých dat, ke kterému bohužel nedošlo, byla cílem setkání změna dráhy sondy vlivem gravitace. Tento úkol byl samozřejmě splněn bez ohledu na stav sondy. Sonda je nyní na takové dráze, která ji v září 2003 přivede k zániku v atmosféře Jupitera. Vzhledem k tomu, že sonda nemá už příliš mnoho vlastního paliva ke změnám dráhy a udržení antény namířené k Zemi, byla navedena na tuto dráhu dříve, než bude nad ní nadobro ztracena kontrola. Řídící tým se totiž chce vyhnout případnému budoucímu dopadu sondy na povrch měsíce Europa a kontaminaci zdejšího prostředí. Všeobecně se předpokládá, že na tomto měsíci je podpovrchový oceán vody. A tudíž by zde teoreticky mohl existovat i život.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 16. ledna
PK




O autorovi



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »