Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Galileo opět míří k Io
Pavel Koten Vytisknout článek

Galileo opět míří k Io

Vytrvalá kosmická sonda Galileo změnila 13. října svoji dráhu kolem Jupitera tak, aby mohla 16. října v ranních hodinách našeho času prolétnout 181 km nad povrchem měsíce Io. Přelet nad jižními polárními oblastmi poskytne příležitost pro studium magnetického pole, což umožní nahlédnout do roztaveného nitra toho měsíce. Zvolená dráha umožní studovat i další zajímavé znaky na povrchu, například nedávno objevenou horkou skvrnu jižně od vulkánu Loki. Vzhledem k neustálým změnám na povrchu Io očekávají vědci další možné překvapivé objevy. Při posledním obletu v srpnu letošního roku objevila sonda nový obří vulkán v oblasti, kde se předtím žádný nevyskytoval. Ve dnech kolem přiblížení k Io budou zkoumány i detailní struktury oblačnosti Jupitera a jeho radiační pásy. Už dříve byla kamera sondy vybavena novým softwarem, který by měl snížit pravděpodobnost selhání vlivem intenzivní radiace ve vnitřích částech Jupiterova magnetického pole. Sonda už nyní zažila trojnásobek kumulativní dávky záření než na jakou byla původně konstruována. Rovněž původně zamýšlená dvouletá životnost na oběžné dráze Jupitera byla už téměř třikrát překonána. Výprava se ale pomalu blíží ke konci, protože množství paliva na palubě sondy je nízké. Na programu zbývá už jen jeden průlet kolem Io v lednu 2002, průlet vnitřním radiačním pásem a v blízkosti malého měsíce Amalthea v listopadu 2002 a konečně zánik družice v atmosféře Jupitera v září 2003.
Zdroj: JPL Press release ze dne 12. října
PK




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »