Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mars Odyssey je u cíle
Pavel Koten Vytisknout článek

Mars Odyssey je u cíle

Po 200 dnech a 460 miliónech km dlouhé cestě bude sonda 2001 Mars Odyssey navedena 24. října v ranních hodinách našeho času na dráhu kolem Marsu. Sonda se na cestu vydala 7. dubna a nyní se pokusí zlepšit bilanci výprav k Marsu, které není příliš lichotivá. Tři země vyslaly k Marsu v uplynulých 40 letech celkem 30 sond, ale jen třetina z nich uspěla. Téměř na dvacet minut bude zažehnut hlavní raketový motor sondy a spálením 262,8 kg paliva se sníží rychost sondy a zakřiví její dráhu tak, že se z ní stane dráha eliptická s počáteční oběžnou dobou kolem 19 hodin. Deset minut po zážehu zmizí sonda za diskem planety a po celých 20 minut s ní nebude moci být navázán kontakt. Na potvrzení úspěšné změny dráhy bude tedy nutno ještě několik dalších minut počkat. Během následujících týdnů a měsíců bude pomocí techniky zvané aerobreaking, která spočívá v brždění sondy o horní vrstvy atmosféry v místě nejmenšího přiblížení, zkracována oběžná doba. Cílem je dosažení kruhové dráhy s oběžnou dobou 2 hodiny a výškou 400 km nad povrchem planety. Poté bude zahájen vědecký program výpravy.
Zdroj: JPL Press release ze dne 18. října
PK




O autorovi



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »