Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Co dělá sonda DS1?
redakce II Vytisknout článek

Co dělá sonda DS1?

Experimentální sonda Deep Space 1 se nachází na oběžné dráze kolem Slunce s většinu času zapnutým iontovým motorem, který ji dodává jemný, ale stabilní tah. Cílem je úprava její dráhy tak, aby mohla v lednu 2001 prolétnout v blízkosti komety Wilson-Harrington a v září téhož roku kolem komety Borrelly. Zatímco v průběhu prvních 9 měsíců své výpravy se sonda od Slunce vzdalovala, poslední 3 měsíce se k němu naopak přibližuje. Každý den se přiblíží o 240 000 km, což mj. znamená, že každý den je k dispozici iontovému motoru výkon o 3-4 W větší než v předchozí den. Je to způsobeno tím, že jednak jsou sluneční panely schopny dodat více energie a jednak je potřeba menší množství energie na udržení stálé teploty přístrojů na sondě. Jelikož výkon iontového motoru je odstupňován v diskrétních hladinách, které dělí 17 W, znamená to, že každých 5 dnů je možné jej o jednu hladinu zvýšit. V současné době se sonda nachází 222 miliónů km od Země, tedy 1,5 násobek vzdálenosti Země - Slunce a rádiový signál letí od ní k Zemi 26 minut.
Zdroj: SpacerDaily ze dne 20. září.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »