Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Co dělá sonda DS1?
redakce II Vytisknout článek

Co dělá sonda DS1?

Experimentální sonda Deep Space 1 se nachází na oběžné dráze kolem Slunce s většinu času zapnutým iontovým motorem, který ji dodává jemný, ale stabilní tah. Cílem je úprava její dráhy tak, aby mohla v lednu 2001 prolétnout v blízkosti komety Wilson-Harrington a v září téhož roku kolem komety Borrelly. Zatímco v průběhu prvních 9 měsíců své výpravy se sonda od Slunce vzdalovala, poslední 3 měsíce se k němu naopak přibližuje. Každý den se přiblíží o 240 000 km, což mj. znamená, že každý den je k dispozici iontovému motoru výkon o 3-4 W větší než v předchozí den. Je to způsobeno tím, že jednak jsou sluneční panely schopny dodat více energie a jednak je potřeba menší množství energie na udržení stálé teploty přístrojů na sondě. Jelikož výkon iontového motoru je odstupňován v diskrétních hladinách, které dělí 17 W, znamená to, že každých 5 dnů je možné jej o jednu hladinu zvýšit. V současné době se sonda nachází 222 miliónů km od Země, tedy 1,5 násobek vzdálenosti Země - Slunce a rádiový signál letí od ní k Zemi 26 minut.
Zdroj: SpacerDaily ze dne 20. září.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění

Další informace »