Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Co dělá sonda DS1?
redakce II Vytisknout článek

Co dělá sonda DS1?

Experimentální sonda Deep Space 1 se nachází na oběžné dráze kolem Slunce s většinu času zapnutým iontovým motorem, který ji dodává jemný, ale stabilní tah. Cílem je úprava její dráhy tak, aby mohla v lednu 2001 prolétnout v blízkosti komety Wilson-Harrington a v září téhož roku kolem komety Borrelly. Zatímco v průběhu prvních 9 měsíců své výpravy se sonda od Slunce vzdalovala, poslední 3 měsíce se k němu naopak přibližuje. Každý den se přiblíží o 240 000 km, což mj. znamená, že každý den je k dispozici iontovému motoru výkon o 3-4 W větší než v předchozí den. Je to způsobeno tím, že jednak jsou sluneční panely schopny dodat více energie a jednak je potřeba menší množství energie na udržení stálé teploty přístrojů na sondě. Jelikož výkon iontového motoru je odstupňován v diskrétních hladinách, které dělí 17 W, znamená to, že každých 5 dnů je možné jej o jednu hladinu zvýšit. V současné době se sonda nachází 222 miliónů km od Země, tedy 1,5 násobek vzdálenosti Země - Slunce a rádiový signál letí od ní k Zemi 26 minut.
Zdroj: SpacerDaily ze dne 20. září.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše a Plejády

Další informace »