Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Pražské Planetum míří do vesmíru – tentokráte doslova

Pražské Planetum míří do vesmíru – tentokráte doslova

Model družice Planetum1
Autor: Planetum

Planetum, platforma sdružující pražské hvězdárny a planetárium, bude vychovávat budoucí raketové vědce a inženýry. Bude totiž první organizací svého druhu na světě, která vyšle do vesmíru družici určenou pro výuku a popularizaci astronomie a kosmonautiky. Družici vynese do vesmíru v červnu příštího roku raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vizionáře a vesmírného průkopníka Elona Muska.

Tisková zpráva Planetum z 8. 11. 2021

Start jubilejní 10. české/československé družice Planetum1 byl oznámen na letošním festivalu kosmických aktivit Czech Space Week. Družice bude určena zejména pro výuku. Řídicí centrum v pražském planetáriu bude otevřeno pro školní exkurze a workshopy, během kterých se středoškolští studenti, ale i žáci posledních ročníků základních škol, seznámí s jednotlivými odvětvími kosmického průmyslu. S družicí budou moci přímo komunikovat a získávat data o průběhu letu či pořizovat snímky z oběžné dráhy. Pro vysokoškoláky bude k dispozici prostor pro spolupráci v rámci bakalářských či diplomových prací.

Cílem je nejen vzdělávání žáků a studentů, ale také přitáhnutí pozornosti pedagogů. Oboje má pomoci vychovat v ČR generaci budoucích špičkových odborníků v kosmickém průmyslu, kteří najdou uplatnění v rychle se rozvíjejících programech Evropské kosmické agentury (ESA), jejímž členem je ČR od roku 2008. Od roku 2021 je ČR také sídlem Evropské agentury pro kosmický program EUSPA.

Planetum1 náleží do třídy tzv. cubesatů – malých družic složených z "kostek" standardizovaných rozměrech 10 x 10 x 10 cm. Planetum1 bude základní verzí s jednou jednotkou (1U).

Družice bude po přibližně osmiminutovém letu na raketovém nosiči vypuštěna spolu s dalším nákladem ve speciálním kontejneru, tzv. deployeru. Poté, co budou ověřeny parametry dráhy, se z deployeru postupně uvolní družice do volného kosmického prostoru.

Model družice Planetum1 Autor: Planetum
Model družice Planetum1
Autor: Planetum
Družice bude obíhat přibližně 550 km nad povrchem Země (to je asi o 100 až 200 km výše než Mezinárodní kosmická stanice ISS) s periodou 90 minut rychlostí téměř 28 000 kilometrů za hodinu (7,9 km/s). Při této rychlosti by družice překonala vzdálenost mezi Prahou a Brnem za pouhých 20 sekund (pokud by ovšem nejela po dálnici D1).

Družice bude obíhat po heliosynchronní dráze se sklonem přibližně 98 stupňů vůči zemskému rovníku. Na heliosynchronní dráze se družice pohybuje mezi póly planety tak, že je nad osvětlenou stranou zemského povrchu, ale zároveň relativně blízko terminátoru – rozhraní světla a stínu. Než družice doputuje od jednoho pólu k druhému, posune se na opačné straně terminátor tak, že družice bude opět přelétat nad osvětleným povrchem. Jinými slovy – na družici bude stále svítit Slunce, což jí umožní neustále dobíjet akumulátory ze solárních panelů.

Komunikace s družicí bude probíhat prostřednictvím radiového signálu na radioamatérských frekvencích, což poskytne radioamatérům možnost přijímat vysílání a data z družice.

Díky aktivnímu systému orientace, který umožní natáčení družice, a také i nastavení kamery s přesností lepší než 1,5 stupně, bude Planetum1 nejlépe prostorově orientovaným 1U satelitem na světě. K docílení takové úrovně přesnosti bylo zapotřebí spolupráce s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem, VZLU, a.s. Družice bude rovněž vybavena zařízením na měření magnetického pole Země. Magnetometr bude na výklopném rameni, které se po vypuštění družice uvolní tak, aby bylo měření co nejméně ovlivňováno elektromagnetickým šumem palubních přístrojů. Senzory na palubě tak umožní měření základních fyzikálních parametrů blízkého kosmického prostředí.

Družice vznikla ve spolupráci s českým startupem Spacemanic a nemohla by vzniknout bez podpory zřizovatele Planetum, kterým je Hlavní město Praha. To organizaci spravuje prostřednictvím Odboru kultury a památkové péče. V radě hl. m. Prahy má tento odbor v gesci radní MgA. Hana Třeštíková.

A na závěr poodhalíme jedno tajemství – družice Planetum1 bude mít na palubě jednoho velmi slavného člena posádky, díky kterému budou mít o družici povědomí i ti nejmenší z nás. Jeho jméno brzy oznámíme.




O autorovi

Štítky: Družice Planetum1, Planetum


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »