Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den otevřených dveří Štefánikovy hvězdárny u příležitosti 90. výročí jejího založení

Den otevřených dveří Štefánikovy hvězdárny u příležitosti 90. výročí jejího založení

Štefánikova hvězdárna v Praze

Štefánikova hvězdárna byla slavnostně otevřena v neděli 24. června 1928. Bylo tím dovršeno jedenáctileté úsilí České astronomické společnosti, která měla vybudování pražské lidové hvězdárny za svůj hlavní cíl již od svého založení roku 1917. Na den přesně po devadesáti letech se u příležitosti tohoto výročí koná na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně Den otevřených dveří.

Hvězdárna byla postavena z prostředků poskytnutých hlavním městem a původně měla pouze jednu, východní, kopuli. Hlavní a západní kopule byly přistavěny roku 1930.

Ačkoli byla během květnové revoluce v roce 1945 budova hvězdárny silně poškozena, sloužila již několik měsíců po válce veřejnosti i odborným pozorováním.

V roce 1953 se hvězdárna stala samostatným kulturně výchovným zařízením hl. m. Prahy, sloužícím popularizaci astronomie a příbuzných věd.

Na počátku 70. let došlo k rozsáhlé rekonstrukci budovy a modernizaci přístrojového vybavení. Při této příležitosti bylo přistavěno patro hvězdárny, vyměněny všechny kopule a vybudován nový přednáškový sál.

Od roku 1979 tvoří hvězdárna spolu s planetáriem ve Stromovce a menší hvězdárnou v Ďáblicích jeden organizační celek – Hvězdárnu a planetárium hl. m. Prahy.

Po listopadu 1989 se hvězdárna vrátila k původnímu názvu spojenému s osobností M. R. Štefánika, významného astronoma a zakladatele československého státu.

V roce 2008 byla na hvězdárně dovršena další rekonstrukční etapa, během které došlo k celkové přestavbě přednáškového a výstavního sálu, byly upraveny a rozšířeny prostory přístupné návštěvníkům, a v patře byla instalována multimediální výstava shrnující současné znalosti o našem vesmíru.

V současné době stojí hvězdárna na prahu další etapy svého rozvoje, která je spojena s nástupem nového vedení a změnou struktury a koncepce celého organizačního celku Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. V plánu je rozšíření prostor přístupných pro návštěvníky i komplexní obnova programové nabídky. V nejbližších měsících tak budou vybudovány např. nová seminární místnost, nové vstupní prostory a zejména pak občerstvení poskytující návštěvníkům dosud nepoznaný komfort a zázemí.

Na neděli 24. 6. 2018 připravila Štefánikova hvězdárna od 11:00 do 19:00 a od 21:00 do 23:00 následující program:

  • 11:00 Koncert Říčanského komorního orchestru, uctění památky M. R. Štefánika
  • 17:00 Přednáška Mgr. Jaroslava Soumara o historii Štefánikovy hvězdárny
  • Prohlídka kopulí včetně jejich přístrojového vybavení
  • Za jasného počasí pozorování vesmírných objektů
  • Prohlídka muzea meteoritů s největší veřejně přístupnou sbírkou v ČR
  • Prohlídka tematické výstavy České cesty do vesmíru věnované úspěchům české a československé kosmonautiky
  • Nepřetržitá projekce pořadů z vlastní produkce (pořady pro děti i dospělé) včetně nového pořadu věnovaného devadesátému výročí založení hvězdárny




O autorovi

Štítky: Štefánikova hvězdárna


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »