Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den otevřených dveří Štefánikovy hvězdárny u příležitosti 90. výročí jejího založení

Den otevřených dveří Štefánikovy hvězdárny u příležitosti 90. výročí jejího založení

Štefánikova hvězdárna v Praze

Štefánikova hvězdárna byla slavnostně otevřena v neděli 24. června 1928. Bylo tím dovršeno jedenáctileté úsilí České astronomické společnosti, která měla vybudování pražské lidové hvězdárny za svůj hlavní cíl již od svého založení roku 1917. Na den přesně po devadesáti letech se u příležitosti tohoto výročí koná na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně Den otevřených dveří.

Hvězdárna byla postavena z prostředků poskytnutých hlavním městem a původně měla pouze jednu, východní, kopuli. Hlavní a západní kopule byly přistavěny roku 1930.

Ačkoli byla během květnové revoluce v roce 1945 budova hvězdárny silně poškozena, sloužila již několik měsíců po válce veřejnosti i odborným pozorováním.

V roce 1953 se hvězdárna stala samostatným kulturně výchovným zařízením hl. m. Prahy, sloužícím popularizaci astronomie a příbuzných věd.

Na počátku 70. let došlo k rozsáhlé rekonstrukci budovy a modernizaci přístrojového vybavení. Při této příležitosti bylo přistavěno patro hvězdárny, vyměněny všechny kopule a vybudován nový přednáškový sál.

Od roku 1979 tvoří hvězdárna spolu s planetáriem ve Stromovce a menší hvězdárnou v Ďáblicích jeden organizační celek – Hvězdárnu a planetárium hl. m. Prahy.

Po listopadu 1989 se hvězdárna vrátila k původnímu názvu spojenému s osobností M. R. Štefánika, významného astronoma a zakladatele československého státu.

V roce 2008 byla na hvězdárně dovršena další rekonstrukční etapa, během které došlo k celkové přestavbě přednáškového a výstavního sálu, byly upraveny a rozšířeny prostory přístupné návštěvníkům, a v patře byla instalována multimediální výstava shrnující současné znalosti o našem vesmíru.

V současné době stojí hvězdárna na prahu další etapy svého rozvoje, která je spojena s nástupem nového vedení a změnou struktury a koncepce celého organizačního celku Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. V plánu je rozšíření prostor přístupných pro návštěvníky i komplexní obnova programové nabídky. V nejbližších měsících tak budou vybudovány např. nová seminární místnost, nové vstupní prostory a zejména pak občerstvení poskytující návštěvníkům dosud nepoznaný komfort a zázemí.

Na neděli 24. 6. 2018 připravila Štefánikova hvězdárna od 11:00 do 19:00 a od 21:00 do 23:00 následující program:

  • 11:00 Koncert Říčanského komorního orchestru, uctění památky M. R. Štefánika
  • 17:00 Přednáška Mgr. Jaroslava Soumara o historii Štefánikovy hvězdárny
  • Prohlídka kopulí včetně jejich přístrojového vybavení
  • Za jasného počasí pozorování vesmírných objektů
  • Prohlídka muzea meteoritů s největší veřejně přístupnou sbírkou v ČR
  • Prohlídka tematické výstavy České cesty do vesmíru věnované úspěchům české a československé kosmonautiky
  • Nepřetržitá projekce pořadů z vlastní produkce (pořady pro děti i dospělé) včetně nového pořadu věnovaného devadesátému výročí založení hvězdárny




O autorovi

Štítky: Štefánikova hvězdárna


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »