Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den otevřených dveří Štefánikovy hvězdárny u příležitosti 90. výročí jejího založení

Den otevřených dveří Štefánikovy hvězdárny u příležitosti 90. výročí jejího založení

Štefánikova hvězdárna v Praze

Štefánikova hvězdárna byla slavnostně otevřena v neděli 24. června 1928. Bylo tím dovršeno jedenáctileté úsilí České astronomické společnosti, která měla vybudování pražské lidové hvězdárny za svůj hlavní cíl již od svého založení roku 1917. Na den přesně po devadesáti letech se u příležitosti tohoto výročí koná na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně Den otevřených dveří.

Hvězdárna byla postavena z prostředků poskytnutých hlavním městem a původně měla pouze jednu, východní, kopuli. Hlavní a západní kopule byly přistavěny roku 1930.

Ačkoli byla během květnové revoluce v roce 1945 budova hvězdárny silně poškozena, sloužila již několik měsíců po válce veřejnosti i odborným pozorováním.

V roce 1953 se hvězdárna stala samostatným kulturně výchovným zařízením hl. m. Prahy, sloužícím popularizaci astronomie a příbuzných věd.

Na počátku 70. let došlo k rozsáhlé rekonstrukci budovy a modernizaci přístrojového vybavení. Při této příležitosti bylo přistavěno patro hvězdárny, vyměněny všechny kopule a vybudován nový přednáškový sál.

Od roku 1979 tvoří hvězdárna spolu s planetáriem ve Stromovce a menší hvězdárnou v Ďáblicích jeden organizační celek – Hvězdárnu a planetárium hl. m. Prahy.

Po listopadu 1989 se hvězdárna vrátila k původnímu názvu spojenému s osobností M. R. Štefánika, významného astronoma a zakladatele československého státu.

V roce 2008 byla na hvězdárně dovršena další rekonstrukční etapa, během které došlo k celkové přestavbě přednáškového a výstavního sálu, byly upraveny a rozšířeny prostory přístupné návštěvníkům, a v patře byla instalována multimediální výstava shrnující současné znalosti o našem vesmíru.

V současné době stojí hvězdárna na prahu další etapy svého rozvoje, která je spojena s nástupem nového vedení a změnou struktury a koncepce celého organizačního celku Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. V plánu je rozšíření prostor přístupných pro návštěvníky i komplexní obnova programové nabídky. V nejbližších měsících tak budou vybudovány např. nová seminární místnost, nové vstupní prostory a zejména pak občerstvení poskytující návštěvníkům dosud nepoznaný komfort a zázemí.

Na neděli 24. 6. 2018 připravila Štefánikova hvězdárna od 11:00 do 19:00 a od 21:00 do 23:00 následující program:

  • 11:00 Koncert Říčanského komorního orchestru, uctění památky M. R. Štefánika
  • 17:00 Přednáška Mgr. Jaroslava Soumara o historii Štefánikovy hvězdárny
  • Prohlídka kopulí včetně jejich přístrojového vybavení
  • Za jasného počasí pozorování vesmírných objektů
  • Prohlídka muzea meteoritů s největší veřejně přístupnou sbírkou v ČR
  • Prohlídka tematické výstavy České cesty do vesmíru věnované úspěchům české a československé kosmonautiky
  • Nepřetržitá projekce pořadů z vlastní produkce (pořady pro děti i dospělé) včetně nového pořadu věnovaného devadesátému výročí založení hvězdárny




O autorovi

Štítky: Štefánikova hvězdárna


37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »