Ve středu 10. dubna od 10 hodin bude za pomoci těžké techniky instalován zpět do kopule největší dalekohled Štefánikovy hvězdárny. Tento jedinečný přístroj vážící 5,5 tuny prošel v uplynulých dvou letech v německé Jeně kompletní renovací. Pro veřejná pozorování bude dalekohled k dispozici v květnu,...
Na vlnách poznání se Štefánikovou hvězdárnou. Tentokrát o podstatě a šíření zvuku na Zemi i ve vesmíru.
Štefánikova hvězdárna si pro vás již počtrnácté připravila u příležitosti Noci vědců rozšířený program.
V neděli 24. června 2018 to bylo na den přesně 90 roků od otevření Lidové hvězdárny Štefánikovy pro členy České astronomické společnosti. Připomněli jsme si to přímo na dnešní Štefánikově hvězdárně, která je součástí Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. ...
Štefánikova hvězdárna byla slavnostně otevřena v neděli 24. června 1928. Bylo tím dovršeno jedenáctileté úsilí České astronomické společnosti, která měla vybudování pražské lidové hvězdárny za svůj hlavní cíl již od svého založení roku 1917. Na den přesně po devadesáti letech se u příležitosti...
Štefánikova hvězdárna byla slavnostně otevřena v neděli 24. června 1928. Na den přesně po devadesáti letech se u příležitosti tohoto výročí koná na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně Den otevřených dveří.
Celodenní seminář k poctě dostavby petřínské hvězdárny pod názvem: Historický seminář k 90. výročí otevření Štefánikovy hvězdárny pro členy České astronomické společnosti.
S příchodem září byly vypsány nové astronomické kroužky na pražské Štefánikově hvězdárně. Připraveny jsou nápně kroužků pro 4 věkové kategorie. Tak pokud vaše ratolesti zajímá vesmír či kosmonautika a jste z Prahy, rozhodně si nabídku nenechte ujít! Více na stránkách hvězdárny. ...
100 roků tradice v odhodlání a nadšení Úvodem Česká astronomická společnost oslaví v roce 2017 plných sto roků od jejího založení. Historie společnosti od prvních myšlenek k jejímu vzniku sahá až do dob před I. světovou válkou, do Habsburské monarchie. I přes mnoho krušných...
Ve středu 10. dubna od 10 hodin bude za pomoci těžké techniky instalován zpět do kopule největší dalekohled Štefánikovy hvězdárny. Tento jedinečný přístroj vážící 5,5 tuny prošel v uplynulých dvou letech v německé Jeně kompletní renovací. Pro veřejná pozorování bude dalekohled k dispozici v květnu,...
Na vlnách poznání se Štefánikovou hvězdárnou. Tentokrát o podstatě a šíření zvuku na Zemi i ve vesmíru.
Štefánikova hvězdárna si pro vás již počtrnácté připravila u příležitosti Noci vědců rozšířený program.
V neděli 24. června 2018 to bylo na den přesně 90 roků od otevření Lidové hvězdárny Štefánikovy pro členy České astronomické společnosti. Připomněli jsme si to přímo na dnešní Štefánikově hvězdárně, která je součástí Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. ...
Štefánikova hvězdárna byla slavnostně otevřena v neděli 24. června 1928. Bylo tím dovršeno jedenáctileté úsilí České astronomické společnosti, která měla vybudování pražské lidové hvězdárny za svůj hlavní cíl již od svého založení roku 1917. Na den přesně po devadesáti letech se u příležitosti...
Štefánikova hvězdárna byla slavnostně otevřena v neděli 24. června 1928. Na den přesně po devadesáti letech se u příležitosti tohoto výročí koná na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně Den otevřených dveří.
Celodenní seminář k poctě dostavby petřínské hvězdárny pod názvem: Historický seminář k 90. výročí otevření Štefánikovy hvězdárny pro členy České astronomické společnosti.
S příchodem září byly vypsány nové astronomické kroužky na pražské Štefánikově hvězdárně. Připraveny jsou nápně kroužků pro 4 věkové kategorie. Tak pokud vaše ratolesti zajímá vesmír či kosmonautika a jste z Prahy, rozhodně si nabídku nenechte ujít! Více na stránkách hvězdárny. ...
100 roků tradice v odhodlání a nadšení Úvodem Česká astronomická společnost oslaví v roce 2017 plných sto roků od jejího založení. Historie společnosti od prvních myšlenek k jejímu vzniku sahá až do dob před I. světovou válkou, do Habsburské monarchie. I přes mnoho krušných...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
