Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na simulovanou Expedici Mars poletí studenti z Česka a Slovenska

Na simulovanou Expedici Mars poletí studenti z Česka a Slovenska

Expedice Mars 2023
Autor: expedice-mars.eu

Stohodinová simulace v rámci projektu Expedice Mars bude nejdelším počinem svého druhu v celé Evropě. Do pětičlenné posádky, která odstartuje na konci roku, se mohou hlásit studenti z Česka a Slovenska mezi 13 až 18 lety. Studenti si mohou zkusit projít náročným výběrem a seznámit se potom s osobnostmi kosmického výzkumu. Přihlášky se uzavírají 23. 9. 2023.

„V Expedici Mars hledáme studenty se zájmem o vědu, techniku anebo jejich popularizaci,” říká velitel projektu Josef Lát a dále prozrazuje: „Je pro nás důležité, abychom našli studenty, kteří umí vycházet s ostatními. Vážíme si schopnosti naslouchat názorům druhých. V neposlední řadě umíme ocenit vůli dokončit rozpracovaný nápad, touhu se zlepšovat i ochotu přijmout konstruktivní kritiku.” Během několika kol bude v následujících měsících vybrána pětičlenná posádka pro simulovaný let na rudou planetu, který proběhne 4. až 8. prosince tohoto roku.

Účastníci si vyzkouší průběh skutečných letů do vesmíru. Hlavním účelem je plně prověřit schopnosti pěti nadaných studentů. Během svého letu budou mít všichni členové posádky na starosti péči o interiér kosmické lodi, práci na vědeckých experimentech a také přípravu výstupu na povrch Marsu,” říká designér simulace Samuel Amrich. Celá posádka bude plně odstřižena od okolního světa. Jejich jediným spojením se zemí bude komunikace s řídícím střediskem prostřednictvím centrálního počítače.

Snímek z jednoho z předchozích ročníků expedice Autor: expedice-mars.eu
Snímek z jednoho z předchozích ročníků expedice
Autor: expedice-mars.eu

Přihlašování do dvacátého ročníku Expedice Mars je možné od 12. srpna do 23. září 2023 na stránkách projektu expedice-mars.eu. Prvním krokem pro získání místa v posádce je vyplnění motivačního dotazníku, absolvování pohovoru a výběr odbornosti, přičemž je možné se rozhodnout mezi fyzikem, biologem, konstruktérem, inženýrem a popularizátorem. Následuje vypracování domácího projektu. Třicet nejlepších bude vybráno na on-line konferenci, kde odprezentují porotě svůj projekt. Tuto třicítku bude čekat také Space Day, kde se setkají s významnými osobnostmi kosmického průmyslu. Z následující přípravy na simulaci vzejde pět členů posádky.

Všichni organizátoři projektu jsou jeho bývalými účastníky. Jednou z nich je i velitelka odbornosti biologů Kateřina Sochorová. Ta na otázku, co jí Expedice Mars přinesla a proč by ji doporučila dalším studentům, odpovídá: „Expedice Mars mi dala nejenom spoustu zkušeností, ale především jsem díky ní poznala mnoho přátel na celý život. Zároveň jsem si ověřila své schopnosti od týmové spolupráce přes komunikaci až ke kritickému myšlení.”

Expedice Mars je od roku 2021 organizovaná spolkem Alumni Scientiae Bohemicae za finanční podpory MŠMT. Slovenskými partnery soutěže jsou Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity a Astronomický klub Bratislava.

Zájemci mohou vyplnit motivační dotazník.

Simon Klinga
Expedice Mars

Tel.: +420 774 190 313
E-mail: simon.klinga@expedice-mars.eu



Převzato: Web Expedice Mars



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Expedice Mars


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »