Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA ukončila misi marsovského vrtulníku Ingenuity
Adam Denko Vytisknout článek

NASA ukončila misi marsovského vrtulníku Ingenuity

Helikoptéra Ingenuity na snímku kamerou roveru Perseverance 2. 8. 2023 během jeho 871. marsovského dne od přistání
Autor: NASA/JPL-Caltech

Agentura NASA ukončila misi malého vrtulníku Ingenuity. Původně byl navržen pouze jako technologický demonstrátor, jehož cílem bylo během 30 dní provést pět 1,5minutových letů. Vrtulník však velmi překvapil. Po úspěšných testovacích letech se tým rozhodl misi ještě prodloužit. Z původních 5 letů se tak stalo 72, přičemž uletěl zhruba 14× delší trasu (17,229 kilometrů), než bylo prvně v plánu. Nad povrchem rudé planety strávil přes 2 hodiny čistého času a mise místo plánovaných 30 dní trvala téměř 3 roky.

Vrtulníček o hmotnosti 1,8 kilogramu odstartoval 30. července roku 2020 připojený k robotickému vozítku Perseverance. Na povrchu rudé planety společně přistály 18. února 2021. Asi půl metru vysoký demonstrační stroj byl z roveru uvolněn 3. dubna a o 16 dní později poprvé vzlétl k nebesům Marsu. Tím se stal vůbec prvním létajícím vrtulovým strojem na jiném kosmickém tělese než Zemi. Na to, aby se mu to v řídké marsovské atmosféře podařilo, musel svým dvoulistým rotorem z karbonových vláken točit rychlostí až 2400 otáček za minutu. Běžné helikoptéry na Zemi dosahují 400–500 otáček za minutu.

Ingenuity si ale bohužel již nezalétá. Během posledního letu, který se uskutečnil 18. ledna 2024, vrtulník ztratil kontakt s vozítkem Perseverance sloužícím jako komunikační přenosová stanice se Zemí. Po navázání komunikace byl pořízen snímek, jenž ukazuje poškození minimálně jednoho rotorového listu. Další fotografie z navigační kamery zachytily i místo, kde Ingenuity nejspíše narazila svou vrtulí do povrchu. Vědci nyní analyzují data, aby zjistili, co konkrétně neúspěch zapříčinilo. Pozemská střediska jsou s vrtulníkem stále v kontaktu a jeho systémy pracují. Stroj však již není letuschopný. NASA se tak rozhodla úspěšnou misi ukončit.

Snímek stínu poškozeného listu vrtule Ingenuity 18. ledna 2024 po 72. letu v atmosféře Marsu Autor: NASA/JPL-Caltech
Snímek stínu poškozeného listu vrtule Ingenuity 18. ledna 2024 po 72. letu v atmosféře Marsu
Autor: NASA/JPL-Caltech


Ingenuity se stala významným pomocníkem při průzkumu Marsu roverem Perseverance. S časovým předstihem mapovala terén, po němž mělo vozítko jet. Zkušenosti z této mise budou využity například při misi Dragonfly, jejímž cílem bude dronem prozkoumat Saturnův měsíc Titan.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kosmonautix.cz
[2] NASA.gov



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Ingenuity


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »