Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přistání mise Hakuto-R na Měsíci se blíží

Přistání mise Hakuto-R na Měsíci se blíží

Sonda Hakuto-R u měsíce v představě grafika
Autor: ispace/ESA

Sonda Hakuto-R se pokusila o přistání na Měsíci již v roce 2023. Mise však skončila neúspěchem. Japonská společnost ispace však okamžitě začala pracovat na náhradní misi číslo dvě. Tato sonda startovala 15. ledna 2025 pomocí rakety Falcon 9 společně se sondou Blue Ghost, jejíž mise skončila naprostým úspěchem, když přistála 2. 3. 2025 v Moři nepokojů. Na japonskou sondu, letící po jiné, mnohem úspornější trajektorii, se díky tomu možná již zapomnělo. Nyní se blíží čas pokusu o přistání. Podaří se na povrch Měsíce posadit i evropské vozítko Tenacious?

Druhý přistávací modul sondy Hakuto-R dostal jméno Resilience, což je anglický výraz pro houževnatost, nebo lépe, jak bychom česky řekli schopnost zvládat nepříznivé situace a překonávat krize. Jméno je tedy přiléhavé vzhledem k předchozí misi, která skončila neúspěšným pokusem o měkké přistání 25. dubna 2023. 

Let Hakuto-R Mission 1 tehdy probíhal vzorně, včetně přistávacího manévru. Bohužel ve výšce 5 km nad povrchem systém ignoroval informace výškoměru a nechal sondu viset až do vyčerpání pohonných látek. Ta se poté nekontrolovaně zřítila na povrch. V kráteru Atlas poté americký Lunar Reconnaissance Orbiter vyfotografoval místo dopadu a množství trosek. Tato mise byla zajímavá tím, že na palubě byl také arabský rover Rashid a malá hračka, japonský rover Sora-Q. Tu si bylo možné jako hračku také zakoupit. 

Vozítko Tenacious mise Hakuto-R by mělo na povrch vysadit maketu švédského domku nazvanou Moonhouse Autor: ispace
Vozítko Tenacious mise Hakuto-R by mělo na povrch vysadit maketu švédského domku nazvanou Moonhouse
Autor: ispace

Sonda Hakuto-R Mission 2 byla vynesena 15. ledna 2025 na protáhlou eliptickou dráhu kolem Země pomocí rakety Falcon 9. Společnost jí krátce dělala ještě americká sonda Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace, jež byla do té doby známa spíše konstrukcí raket Firefly Alpha. Jejich další osud byl však odlišný. Americká mise byla schopna větších motorických manévrů, čímž se dostala poměrně rychle na dráhu k Měsíci a na něm přistála 2. března 2025. Byl to vlastně docela epochální úspěch, protože šlo o první americké měkké přistání na Měsíci od Apolla 17. 

Hakuto-R čekal jiný osud, pomalými a úspornými zážehy se snažila protáhnout svoji oběžnou dráhu kolem Země, až se dostala dost daleko, aby ji zachytila pro změnu gravitace Měsíce. Na dráhu kolem Měsíce se dostala 6. května a 28. 5. se podařilo sondu dostat na kruhovou dráhu ve výšce 100 km nad povrchem Měsíce. Následně bylo určeno, že sonda přistane na Měsíci ne dříve než 5. června. Přenos z pokusu o přistání můžete sledovat na webu ispace. Začátek přenosu je (k 4. 6. večer) plánován na 5. 6. ve 20:10 SELČ. Přistání by mělo proběhnout ve 21:17 našeho času.

Místo přistání Hakuto-R Mare Frigoris nad kráterem Plato Autor: Aleš Majer
Místo přistání Hakuto-R Mare Frigoris nad kráterem Plato
Autor: Aleš Majer

Místo přistání druhé mise Hakuto-R je na severní polokouli přivrácené strany v Mare Frigoris. Toto moře, česky zvané Moře chladu, si můžete nyní najít sami pomocí dalekohledu, protože se nachází nad výrazným Mare Imbrium (Moře dešťů). Hledejte na jeho severním okraji výrazný, lávou zalitý kráter Plato a pak už narazíte na tmavou protáhlou skvrnu. Tam někde můžete symbolicky vyhlížet Hakuto-R a rover Tenacious. Pro fanoušky pozorování Měsíce tu díky této sondě máme neobvyklý pohled na kráter Plato z nadhledu, jak můžete vidět i na animaci z kamer sondy.

Kráter Plato zachycený z vrchní inženýrské kamery sondy Hakuto-R na oběžné dráze Měsíce ve výšce 100 km Autor: ispace
Kráter Plato zachycený z vrchní inženýrské kamery sondy Hakuto-R na oběžné dráze Měsíce ve výšce 100 km
Autor: ispace

Přistání proběhne pod bedlivým dohledem radiových antén ESTRACK Evropské vesmírné agentury, která poskytuje misi podporu právě v podobě přenosu signálu. Řídící středisko bude tedy v japonském Tokiu, odkud budou signály posílány do evropského střediska řízení kosmických letů ESOC (European Space Operations Centre). Odtud budou signály posílány prostřednictvím 35m radiových antén umístěných po celém světě, například ve Španělsku, na Madeiře, v Argentině nebo v Austrálii.

Moonhouse, maketa švédského domku, na maketě povrchu Měsíce při testování roveru Tenacious Autor: ispace
Moonhouse, maketa švédského domku, na maketě povrchu Měsíce při testování roveru Tenacious
Autor: ispace

V Evropě, v Lucembursku najdeme i odnož firmy ispace, protože sonda nese také 5kg rover Tenacious. Tento mikrorover byl postaven ve spolupráci s LuxIMPULSE, což je lucemburská kosmická aktivita s podporou ESA. V jeho přední části je model švédského domu zvaný Moonhouse, který má být pomocí roveru posazen na povrch Měsíce.

Rover Tenacious při závěrečných přípravách před misí na Měsíc Autor: ispace
Rover Tenacious při závěrečných přípravách před misí na Měsíc
Autor: ispace

Jak to na povrchu Měsíce aktuálně vypadá, se možná dozvíme již v tomto týdnu. Aktuální snímky z povrchu, ovšem z odvrácené strany, máme však i díky vozítku Yutu-2 čínské mise Change 4. Ta přistála na jižní polokouli již v lednu 2019 a stále funguje.

Pohled na stopy vozítka Yutu 2 mise Chang'e 4 v květnu 2025 Autor: National Astronomical Observatories of China
Pohled na stopy vozítka Yutu 2 mise Chang'e 4 v květnu 2025
Autor: National Astronomical Observatories of China

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kosmonautix.cz
[2] Wikipedia: Hakuto-R Mission 1
[3] Wikipedia: Hakuto-R Mission 2
[4] ESA: rover TENACIOUS
[5] Blue Ghost: Mission 1



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: TENACIOUS, Rashid, Měsíc, Hakuto-R


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »