Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Průkopnická komerční mise Fram2

Průkopnická komerční mise Fram2

Start mise Fram2.
Autor: SpaceX

Soukromé lety do vesmíru byly kdysi jen velkou vzácností, ale dnes těchto misí probíhá stále víc a víc. Nejvíce na poli soukromých orbitálních pilotovaných startů exceluje americká společnost SpaceX, jejíž znovupoužitelné rakety z rodiny Falcon a kosmické lodě Crew Dragon jsou pro tyto účely jako dělané. My se dnes podíváme na misi Fram2, jež se podívala dokonce až na polární oběžnou dráhu. Její poněkud „zvláštní“ název byl odvozen od norské polárnické lodi Fram, která na přelomu 19. a 20. století prováděla klíčové expedice jak v oblasti severního, tak jižního pólu Země.

Velitelem unikátní mise Fram2 byl maltský podnikatel v oblasti kryptoměn Chun Wang. Společně s ním do Crew Dragonu usedla také filmová režisérka a kameramanka Jannicke Mikkelsen, nemecká vědkyně Rabea Rogge a australský polární průzkumník Eric Phillips. Všechny zmíněné členy posádky spojovalo nadšení do výzkumu arktických a antarktických oblastí. Bylo to také poprvé, co posádku netvořil žádný Američan a poprvé se pilotovaná kosmická loď vydala na oběžnou dráhu se sklonem téměř přesně 90° vedoucí nad oběma zeměpisnými póly.

Posádka mise Fram2 (zleva): Eric Phillips, Jannicke Mikkelsen, Chun Wang, Rabea Rogge Autor: SpaceX
Posádka mise Fram2 (zleva): Eric Phillips, Jannicke Mikkelsen, Chun Wang, Rabea Rogge
Autor: SpaceX

Samotný start rakety Falcon 9 proběhl 1. dubna ve 3:46 SELČ ze startovní rampy LC-39A Kennedyho kosmického střediska na Floridě. Mise Fram2 je výjimečná především tím, že se vydala na již zmíněnou polární oběžnou dráhu okolo naší planety. Crew Dragon tak prolétal v průběhu mise nad oběma zemskými póly. Kabina byla vybavena panoramatickou kupolí, se kterou jsme se mohli setkat už při misi Inspiration4. Posádce se tudíž při přeletech nad polárními oblastmi naskytly opravdu úchvatné pohledy.

První lékařský rentgenový snímek lidského těla pořízený na Zemi (vlevo) a první rentgenový snímek lidského těla z vesmíru (vpravo). Autor: SpaceX
První lékařský rentgenový snímek lidského těla pořízený na Zemi (vlevo) a první rentgenový snímek lidského těla z vesmíru (vpravo).
Autor: SpaceX

Zajímavý pohled do pozadí průběhu startu nám podal přímo Chun Wang, když přinesl málo vídané záběry, jako například z uzavírání poklopu kosmické lodi, nebo popisu pozdějšího dění během vzletu a vstupu na oběžnou dráhu. Start popisoval jako velmi příjemný a v závěrečné části před vypnutím motorů horního stupně pracovala raketa jen s malým přetížením, takže samotný vstup na orbitu a do stavu beztíže byl jen velmi neznatelný a kdyby s sebou neměl indikátor stavu beztíže, ani by ho zpvu nezaznamenal. Také se zmínil, že první hodiny na orbitě byly pro posádku krušné a všichni prošli krátkou fází nevolnosti, která ale jako mávnutím proutku odezněla a od druhého dne si už naplno mohli užívat misi a provádět experimenty.

Ač se to na první pohled nemuselo zdát, na palubě bylo provedeno celkem 22 vědeckých experimentů. Většina z nich byla zaměřená na dopady kosmického prostředí a mikrogravitace na zdraví člověka. Mezi nejzajímavější provedené experimenty by se dal zařadit první rentgenový snímek lidského těla z vesmíru. Jde o důležitou inovaci v oblasti zdravotní péče na oběžné dráze a tyto poznatky se budou hodit při dlouhodobějších pobytech na Měsíci či letech na Mars. Dalšími provedenými experimenty bylo například pěstování hub v mikrogravitaci, studie točící se okolo svalové a kostní hmoty či pozorování polárních světelných jevů známých pod zkratkou STEVE (Strong Thermal Emission Velocity Enhancements). Jde o světelné emise v podobě zelených až fialových pruhů na noční obloze v oblastech pólů.

Vyzvednutí kabiny Crew Dragonu 4. 4. 2025 po skončení mise Fram2 Autor: SpaceX
Vyzvednutí kabiny Crew Dragonu 4. 4. 2025 po skončení mise Fram2
Autor: SpaceX

Kabina mise Fram2 úspěšně dosedla do vln Pacifiku 4. dubna v 18:18 SELČ. Aby těch zajímavostí nebylo málo, tak šlo o první návrat lodi Dragon s přistáním v Tichém oceánu od roku 2019. Celých šest let přistávaly Dragony buďto v Mexickém zálivu nebo Atlantském oceánu.

Vyzvedávání padáku kabiny Crew Dragon po přistání mise Fram2. Autor: SpaceX
Vyzvedávání padáku kabiny Crew Dragon po přistání mise Fram2.
Autor: SpaceX

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia.org
[2] Space.com
[3] Space.com



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Štítky: Komerční kosmonautika, Kosmonautika


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »