Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Průkopnická komerční mise Fram2

Průkopnická komerční mise Fram2

Start mise Fram2.
Autor: SpaceX

Soukromé lety do vesmíru byly kdysi jen velkou vzácností, ale dnes těchto misí probíhá stále víc a víc. Nejvíce na poli soukromých orbitálních pilotovaných startů exceluje americká společnost SpaceX, jejíž znovupoužitelné rakety z rodiny Falcon a kosmické lodě Crew Dragon jsou pro tyto účely jako dělané. My se dnes podíváme na misi Fram2, jež se podívala dokonce až na polární oběžnou dráhu. Její poněkud „zvláštní“ název byl odvozen od norské polárnické lodi Fram, která na přelomu 19. a 20. století prováděla klíčové expedice jak v oblasti severního, tak jižního pólu Země.

Velitelem unikátní mise Fram2 byl maltský podnikatel v oblasti kryptoměn Chun Wang. Společně s ním do Crew Dragonu usedla také filmová režisérka a kameramanka Jannicke Mikkelsen, nemecká vědkyně Rabea Rogge a australský polární průzkumník Eric Phillips. Všechny zmíněné členy posádky spojovalo nadšení do výzkumu arktických a antarktických oblastí. Bylo to také poprvé, co posádku netvořil žádný Američan a poprvé se pilotovaná kosmická loď vydala na oběžnou dráhu se sklonem téměř přesně 90° vedoucí nad oběma zeměpisnými póly.

Posádka mise Fram2 (zleva): Eric Phillips, Jannicke Mikkelsen, Chun Wang, Rabea Rogge Autor: SpaceX
Posádka mise Fram2 (zleva): Eric Phillips, Jannicke Mikkelsen, Chun Wang, Rabea Rogge
Autor: SpaceX

Samotný start rakety Falcon 9 proběhl 1. dubna ve 3:46 SELČ ze startovní rampy LC-39A Kennedyho kosmického střediska na Floridě. Mise Fram2 je výjimečná především tím, že se vydala na již zmíněnou polární oběžnou dráhu okolo naší planety. Crew Dragon tak prolétal v průběhu mise nad oběma zemskými póly. Kabina byla vybavena panoramatickou kupolí, se kterou jsme se mohli setkat už při misi Inspiration4. Posádce se tudíž při přeletech nad polárními oblastmi naskytly opravdu úchvatné pohledy.

První lékařský rentgenový snímek lidského těla pořízený na Zemi (vlevo) a první rentgenový snímek lidského těla z vesmíru (vpravo). Autor: SpaceX
První lékařský rentgenový snímek lidského těla pořízený na Zemi (vlevo) a první rentgenový snímek lidského těla z vesmíru (vpravo).
Autor: SpaceX

Zajímavý pohled do pozadí průběhu startu nám podal přímo Chun Wang, když přinesl málo vídané záběry, jako například z uzavírání poklopu kosmické lodi, nebo popisu pozdějšího dění během vzletu a vstupu na oběžnou dráhu. Start popisoval jako velmi příjemný a v závěrečné části před vypnutím motorů horního stupně pracovala raketa jen s malým přetížením, takže samotný vstup na orbitu a do stavu beztíže byl jen velmi neznatelný a kdyby s sebou neměl indikátor stavu beztíže, ani by ho zpvu nezaznamenal. Také se zmínil, že první hodiny na orbitě byly pro posádku krušné a všichni prošli krátkou fází nevolnosti, která ale jako mávnutím proutku odezněla a od druhého dne si už naplno mohli užívat misi a provádět experimenty.

Ač se to na první pohled nemuselo zdát, na palubě bylo provedeno celkem 22 vědeckých experimentů. Většina z nich byla zaměřená na dopady kosmického prostředí a mikrogravitace na zdraví člověka. Mezi nejzajímavější provedené experimenty by se dal zařadit první rentgenový snímek lidského těla z vesmíru. Jde o důležitou inovaci v oblasti zdravotní péče na oběžné dráze a tyto poznatky se budou hodit při dlouhodobějších pobytech na Měsíci či letech na Mars. Dalšími provedenými experimenty bylo například pěstování hub v mikrogravitaci, studie točící se okolo svalové a kostní hmoty či pozorování polárních světelných jevů známých pod zkratkou STEVE (Strong Thermal Emission Velocity Enhancements). Jde o světelné emise v podobě zelených až fialových pruhů na noční obloze v oblastech pólů.

Vyzvednutí kabiny Crew Dragonu 4. 4. 2025 po skončení mise Fram2 Autor: SpaceX
Vyzvednutí kabiny Crew Dragonu 4. 4. 2025 po skončení mise Fram2
Autor: SpaceX

Kabina mise Fram2 úspěšně dosedla do vln Pacifiku 4. dubna v 18:18 SELČ. Aby těch zajímavostí nebylo málo, tak šlo o první návrat lodi Dragon s přistáním v Tichém oceánu od roku 2019. Celých šest let přistávaly Dragony buďto v Mexickém zálivu nebo Atlantském oceánu.

Vyzvedávání padáku kabiny Crew Dragon po přistání mise Fram2. Autor: SpaceX
Vyzvedávání padáku kabiny Crew Dragon po přistání mise Fram2.
Autor: SpaceX

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia.org
[2] Space.com
[3] Space.com



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Štítky: Komerční kosmonautika, Kosmonautika


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »