Průkopnická komerční mise Fram2
Autor: SpaceX
Soukromé lety do vesmíru byly kdysi jen velkou vzácností, ale dnes těchto misí probíhá stále víc a víc. Nejvíce na poli soukromých orbitálních pilotovaných startů exceluje americká společnost SpaceX, jejíž znovupoužitelné rakety z rodiny Falcon a kosmické lodě Crew Dragon jsou pro tyto účely jako dělané. My se dnes podíváme na misi Fram2, jež se podívala dokonce až na polární oběžnou dráhu. Její poněkud „zvláštní“ název byl odvozen od norské polárnické lodi Fram, která na přelomu 19. a 20. století prováděla klíčové expedice jak v oblasti severního, tak jižního pólu Země.
Velitelem unikátní mise Fram2 byl maltský podnikatel v oblasti kryptoměn Chun Wang. Společně s ním do Crew Dragonu usedla také filmová režisérka a kameramanka Jannicke Mikkelsen, nemecká vědkyně Rabea Rogge a australský polární průzkumník Eric Phillips. Všechny zmíněné členy posádky spojovalo nadšení do výzkumu arktických a antarktických oblastí. Bylo to také poprvé, co posádku netvořil žádný Američan a poprvé se pilotovaná kosmická loď vydala na oběžnou dráhu se sklonem téměř přesně 90° vedoucí nad oběma zeměpisnými póly.
Autor: SpaceX
Samotný start rakety Falcon 9 proběhl 1. dubna ve 3:46 SELČ ze startovní rampy LC-39A Kennedyho kosmického střediska na Floridě. Mise Fram2 je výjimečná především tím, že se vydala na již zmíněnou polární oběžnou dráhu okolo naší planety. Crew Dragon tak prolétal v průběhu mise nad oběma zemskými póly. Kabina byla vybavena panoramatickou kupolí, se kterou jsme se mohli setkat už při misi Inspiration4. Posádce se tudíž při přeletech nad polárními oblastmi naskytly opravdu úchvatné pohledy.
Autor: SpaceX
Zajímavý pohled do pozadí průběhu startu nám podal přímo Chun Wang, když přinesl málo vídané záběry, jako například z uzavírání poklopu kosmické lodi, nebo popisu pozdějšího dění během vzletu a vstupu na oběžnou dráhu. Start popisoval jako velmi příjemný a v závěrečné části před vypnutím motorů horního stupně pracovala raketa jen s malým přetížením, takže samotný vstup na orbitu a do stavu beztíže byl jen velmi neznatelný a kdyby s sebou neměl indikátor stavu beztíže, ani by ho zpvu nezaznamenal. Také se zmínil, že první hodiny na orbitě byly pro posádku krušné a všichni prošli krátkou fází nevolnosti, která ale jako mávnutím proutku odezněla a od druhého dne si už naplno mohli užívat misi a provádět experimenty.
Ač se to na první pohled nemuselo zdát, na palubě bylo provedeno celkem 22 vědeckých experimentů. Většina z nich byla zaměřená na dopady kosmického prostředí a mikrogravitace na zdraví člověka. Mezi nejzajímavější provedené experimenty by se dal zařadit první rentgenový snímek lidského těla z vesmíru. Jde o důležitou inovaci v oblasti zdravotní péče na oběžné dráze a tyto poznatky se budou hodit při dlouhodobějších pobytech na Měsíci či letech na Mars. Dalšími provedenými experimenty bylo například pěstování hub v mikrogravitaci, studie točící se okolo svalové a kostní hmoty či pozorování polárních světelných jevů známých pod zkratkou STEVE (Strong Thermal Emission Velocity Enhancements). Jde o světelné emise v podobě zelených až fialových pruhů na noční obloze v oblastech pólů.
Autor: SpaceX
Kabina mise Fram2 úspěšně dosedla do vln Pacifiku 4. dubna v 18:18 SELČ. Aby těch zajímavostí nebylo málo, tak šlo o první návrat lodi Dragon s přistáním v Tichém oceánu od roku 2019. Celých šest let přistávaly Dragony buďto v Mexickém zálivu nebo Atlantském oceánu.
Autor: SpaceX
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia.org
[2] Space.com
[3] Space.com
O autorovi
Zdeněk Jánský
Narodil se v roce 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém Gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Dlouhodobě se věnuje kosmonautice, astronomii, IT a fotografii. Ve své fotografické tvorbě se zaměřuje na detailní makrofotografii hmyzu, krajinářskou astrofotografii a fotografii přírody. Za své snímky získal ocenění v řadě fotografických soutěží.
V astronomických soutěžích dosahuje úspěchů na celostátní úrovni: v roce 2024 obsadil 3. místo v krajském kole Astronomické olympiády v kategorii GH a o rok později, v roce 2025, vybojoval 5. místo v celostátním finále téže kategorie a v roce 2026 se umístil na 17. místě v celostátním kole v kategorii EF. V roce 2026 s týmem obsadili 8. místo v národním finále studentské technologické soutěže CanSat.
Na vesmíru ho fascinují jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy plně nepozná. V rámci kosmonautiky ho pak přitahují neuvěřitelné technologie, které lidské možnosti neustále posouvají dál.
Své nadšení pro obor aktivně předává veřejnosti. Je redaktorem portálu Kosmonautix.cz, kde kromě psaní článků spravuje oficiální profil webu na sociální síti Threads. Dále se podílí na tvorbě obsahu pro instagramový účet České astronomické společnosti (ČAS), působí v administrátorském týmu Discord serveru AstroConnect, je aktivním členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) a aktuálně se podílí na tvorbě nové expozice o kosmonautice v prostorech digitálního planetária v Hradci Králové.
