Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Praze skončil 22. sjezd České astronomické společnosti

V Praze skončil 22. sjezd České astronomické společnosti

Účastníci 22. sjezdu České astronomické společnosti se díky realistické projekci nejmodernějšího LED planetária mohli na chvíli ocitnout uvnitř Sixtinské kaple.
Autor: Planetum

V neděli 27. dubna skončil v pražském planetáriu (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy – Planetum) 22. sjezd České astronomické společnosti. Budova je v současné době pro veřejnost uzavřena, ale již v červnu zde bude otevřeno nejmodernější planetárium na světě. Jeho zkušební provoz mohli účastníci sjezdu zažít.

RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D.
RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D.
Předsedkyní na další čtyřleté období byla zvolena RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. z Astronomického ústavu AV ČR.

Česká astronomická společnost zvolila osm čestných členů: Vojtěcha Sedláčka, Prof. RNDr. Petra Heinzela, DrSc., Karla Halíře, Milana Halouska, Dr. Tomáše Gráfa, Ing. Pavla Cagaše, Dr, Jiřího Duška a Dr. Jakuba Rozehnala. Přehled všech čestných členů najdete na https://www.astro.cz/spolecnost/oceneni-cas/cestni-clenove-cas.html .

Čestným předsedou České astronomické společnosti je známý astrofyzik a popularizátor astronomie RNDr. Jiří Grygar, CSc. Jemu byla na letošním sjezdu udělena plaketa českého rekordu Žeň objevů od roku 1966, který byl zapsán Agenturou Dobrý den do české databáze českých rekordů. Tisková zpráva k tomu bude následovat.

Popularizační web astro.cz letos v dubnu oslavil již 30 let svého provozu. Každé pondělí se zde objevuje přehled astronomických úkazů a kosmonautiky na aktuální týden, začátkem měsíce mapka oblohy na daný měsíc, týdně zde vychází několik článků, najdete zde popisy souhvězdí a mnoho dalšího.

Česká astronomická společnost je jednou z nejstarších vědeckých společností u nás. V prosinci tohoto roku to bude již 108 roků od jejího založení. Dnes je sdružena v Radě vědeckých společností České republiky. Tu na sjezdu České astronomické společnosti zastupoval její předseda doc. RNDr.  Lubomír Hrouda, CSc.

Česká astronomická společnost je ve vynikající kondici. Má na 750 individuálních a 27 kolektivních členů – více o struktuře společnosti. Věnuje se výzkumu vesmíru v oborech exoplanet, proměnných hvězd, meziplanetární hmoty, Slunce a dalších. Významně se věnuje také popularizaci astronomie a podpoře mladých talentů. Mezi výjimečné výsledky patří např. popularizační a informační web www.astro.cz, Astronomická olympiáda a umístění na předních příčkách na mezinárodních astronomických olympiádách, je významným hybatelem (dnes ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí) v problematice světelného znečištění. Pořádá také řadu akcí pro veřejnost.

Sjezd České astronomické společnosti přijal tuto rezoluci:

ČAS podporuje probíhající tuzemské i zahraniční aktivity k zachování výjimečných pozorovacích podmínek observatoře Cerro Paranal v Chile, v oblasti s nejtemnější oblohou na světě. Tyto podmínky jsou zásadně ohroženy záměrem vybudování průmyslového komplexu v bezprostřední blízkosti observatoře. Byla by tak zmařena investice Evropské jižní observatoře (ESO) do zde budovaného největšího dalekohledu světa ELT. Česká republika je členským státem ESO.

Více informací o České astronomické společnosti www.astro.cz.

Mgr. Simona Beerová
tisková tajemnice České astronomické společnosti
simona.beerova@vsb.cz
776 602 709

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 320 ke stažení: doc, pdf.




O autorovi

Simona Beerová

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.

Štítky: Sjezd 2025


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »