Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Praze skončil 22. sjezd České astronomické společnosti

V Praze skončil 22. sjezd České astronomické společnosti

Účastníci 22. sjezdu České astronomické společnosti se díky realistické projekci nejmodernějšího LED planetária mohli na chvíli ocitnout uvnitř Sixtinské kaple.
Autor: Planetum

V neděli 27. dubna skončil v pražském planetáriu (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy – Planetum) 22. sjezd České astronomické společnosti. Budova je v současné době pro veřejnost uzavřena, ale již v červnu zde bude otevřeno nejmodernější planetárium na světě. Jeho zkušební provoz mohli účastníci sjezdu zažít.

RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D.
RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D.
Předsedkyní na další čtyřleté období byla zvolena RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. z Astronomického ústavu AV ČR.

Česká astronomická společnost zvolila osm čestných členů: Vojtěcha Sedláčka, Prof. RNDr. Petra Heinzela, DrSc., Karla Halíře, Milana Halouska, Dr. Tomáše Gráfa, Ing. Pavla Cagaše, Dr, Jiřího Duška a Dr. Jakuba Rozehnala. Přehled všech čestných členů najdete na https://www.astro.cz/spolecnost/oceneni-cas/cestni-clenove-cas.html .

Čestným předsedou České astronomické společnosti je známý astrofyzik a popularizátor astronomie RNDr. Jiří Grygar, CSc. Jemu byla na letošním sjezdu udělena plaketa českého rekordu Žeň objevů od roku 1966, který byl zapsán Agenturou Dobrý den do české databáze českých rekordů. Tisková zpráva k tomu bude následovat.

Popularizační web astro.cz letos v dubnu oslavil již 30 let svého provozu. Každé pondělí se zde objevuje přehled astronomických úkazů a kosmonautiky na aktuální týden, začátkem měsíce mapka oblohy na daný měsíc, týdně zde vychází několik článků, najdete zde popisy souhvězdí a mnoho dalšího.

Česká astronomická společnost je jednou z nejstarších vědeckých společností u nás. V prosinci tohoto roku to bude již 108 roků od jejího založení. Dnes je sdružena v Radě vědeckých společností České republiky. Tu na sjezdu České astronomické společnosti zastupoval její předseda doc. RNDr.  Lubomír Hrouda, CSc.

Česká astronomická společnost je ve vynikající kondici. Má na 750 individuálních a 27 kolektivních členů – více o struktuře společnosti. Věnuje se výzkumu vesmíru v oborech exoplanet, proměnných hvězd, meziplanetární hmoty, Slunce a dalších. Významně se věnuje také popularizaci astronomie a podpoře mladých talentů. Mezi výjimečné výsledky patří např. popularizační a informační web www.astro.cz, Astronomická olympiáda a umístění na předních příčkách na mezinárodních astronomických olympiádách, je významným hybatelem (dnes ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí) v problematice světelného znečištění. Pořádá také řadu akcí pro veřejnost.

Sjezd České astronomické společnosti přijal tuto rezoluci:

ČAS podporuje probíhající tuzemské i zahraniční aktivity k zachování výjimečných pozorovacích podmínek observatoře Cerro Paranal v Chile, v oblasti s nejtemnější oblohou na světě. Tyto podmínky jsou zásadně ohroženy záměrem vybudování průmyslového komplexu v bezprostřední blízkosti observatoře. Byla by tak zmařena investice Evropské jižní observatoře (ESO) do zde budovaného největšího dalekohledu světa ELT. Česká republika je členským státem ESO.

Více informací o České astronomické společnosti www.astro.cz.

Mgr. Simona Beerová
tisková tajemnice České astronomické společnosti
simona.beerova@vsb.cz
776 602 709

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 320 ke stažení: doc, pdf.




O autorovi

Simona Beerová

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.

Štítky: Sjezd 2025


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »