Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Cena Littera Astronomica za rok 2025 udělena, předána bude v Havlíčkově Brodě 11. října 2025

Cena Littera Astronomica za rok 2025 udělena, předána bude v Havlíčkově Brodě 11. října 2025

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2025 Marcela Bělíka za výjimečný přínos popularizaci astronomie. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 11. října 2025 ve 13:30 na 35. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Laureát cenu převezme z rukou předsedkyně České astronomické společnosti Soni Ehlerové, ředitelky Podzimního knižního veletrhu Markéty Hejkalové a vedoucího nakladatelství Knihy Dobrovský Petra Teichmanna. 

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 328 z 10. 10. 2025

Prestižní ocenění Littera Astronomica 2025, udělované za mimořádný přínos v oblasti popularizace astronomie, letos získává Ing. Marcel Bělík, ředitel Hvězdárny v Úpici. Ocenění mu náleží za dlouhodobou a obětavou činnost, díky níž se stává nepostradatelnou osobností české astronomické komunity. Především se jedná o dvacetiletý seriál popisů vítězných fotografií v rámci soutěže Česká astrofotografie měsíce, kdy s měsíční frekvencí vzniká obří encyklopedie astronomických informací. 

Ing. Marcel Bělík
Ing. Marcel Bělík
Ing. Marcel Bělík (*1966, Jaroměř) se věnuje astronomii od dětství a od roku 1991 působí na Hvězdárně v Úpici, kde od roku 2011 zastává funkci ředitele. Je zároveň předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a od roku 2005 i členem poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM).

Právě jeho role v České astrofotografii měsíce je hlavním důvodem letošního ocenění – již dvacet let bezplatně připravuje doprovodné texty k vítězným snímkům, články pro populárně-naučné portály a časopisy jako astro.cz, Astropis nebo Kozmos. Za tuto dobu publikoval přes 200 článků, které výrazně přispěly k popularizaci nejen české astrofotografie. Je rovněž spoluautorem knihy Nebeské perly české a slovenské astrofotografie (2016), jež se stala unikátním fotograficko-popularizačním počinem.

Marcel Bělík dokáže jazykem srozumitelným i pro laiky přiblížit krásy vesmíru a práci astrofotografů. Jeho texty nejsou jen popisem snímků, ale inspirativními příběhy, které rozvíjejí zájem veřejnosti o astronomii. Ocenění Littera Astronomica si zaslouží nejen za vytrvalost, ale především za kvalitu a dopad své práce,“ uvádí ve společném prohlášení navrhovatelé ceny Zdeněk Bardon (soutěž Česká astrofotografie měsíce) a RNDr. Pavol Rapavý (Slovenský zväz astronómov).

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti nebo nakladatelství, která nebo které svým literárním dílem významně přispěli k popularizaci astronomie u nás. Littera Astronomica byla poprvé udělena v roce 2002 a jejími držiteli se dosud stali doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR (dvojnásobný držitel), RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ing. Antonín Rükl z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, Ing. Pavel Příhoda z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy,  RNDr. Oldřich Hlad z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. z  Masarykovy univerzity v Brně, Mgr. Antonín Vítek, CSc. z Akademie věd ČR, prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z ČVUT,  Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran, Mgr. Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno,  František Martinek z Hvězdárny Valašské Meziříčí, Mgr. Jana Olivová z Akademického bulletinu (Akademie věd), manželé Hadravovi z Akademie věd, Jindřich Suchánek z TV Noe, Lukáš Grygar, RNDr. Peter Zamarovský z ČVUT, doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D. z Astronomického ústavu AV ČR, Ing. Jan Vondrák, DrSc., dr.h.c. z Astronomického ústavu AV ČR, Mgr. Jana Žďárská z Fyzikálního ústavu AV ČR, Dr. Antonín Bečvář in memoriam, prof. RNDr. Martina Bečvářová, Ph.D. (Katedra aplikované matematiky Fakulty dopravní ČVUT) a doc. RNDr. Jindřich Bečvář, CSc. (Fakulta dopravní ČVUT).

Cenu dotuje knihkupectví Knihy Dobrovský (www.knihydobrovsky.cz) a Společnost Astropis (www.astropis.cz).

35. Podzimní knižní veletrh se bude konat v pátek a v sobotu 10. a 11. října 2025 v Kulturním domě Ostrov a v Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Jeho motto je Boj s větrnými mlýny. To odkazuje k nelehké situaci nakladatelů, knihkupců, autorů, překladatelů a dalších, kdo na knižním trhu pracují.

Podrobnosti o Podzimním knižním veletrhu a jeho programu naleznete na http://www.hejkal.cz/veletrh/. 

Česká astronomická společnost v Havlíčkově Brodě již po čtyřiadvacáté slavnostně udělí cenu Littera Astronomica za literaturu spojenou s astronomií. Kromě České astronomické společnosti (www.astro.cz) na přípravě a astronomickém programu na veletrhu spolupracuje Nakladatelství AGA (www.aldebaran.cz) a Jihlavská astronomická společnost (http://www.jiast.cz/). 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení (PDF)
[2] Tiskové prohlášení (DOC)



O autorovi

Simona Beerová

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.

Štítky: Littera astronomica


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »