Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem

Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem

Mléčná dráha nad středovým dvorem Broumovského kláštera.
Autor: Petr Horálek.

V dnešní vřavě okolo světelného znečištění, které žel trápí už opravdu všechny (ač si to mnozí nechtějí přiznat) je těžké pohledat místa, kde by koexistovala kombinace pohledů ke hvězdnému nebi a nějaké kulturní či historické památky. K mému překvapení ale přeci jen pár takových míst najdeme i v nadmíru přesvětleném Česku. Mohl jsem se o tom přesvědčit v první polovině noci 4. září 2019, kdy jsem zavítal do Broumova. Prakticky přímo z centra města (ovšem za opravdu čistého vzduchu) se naskytly pohledy na Mléčnou dráhu z a v okolí Národní Kulturní Památky Broumovského kláštera.

Mléčná dráha a airglow nad Broumovem, v dáli nad obzorem se tyčí Broumovský klášter. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha a airglow nad Broumovem, v dáli nad obzorem se tyčí Broumovský klášter.
Autor: Petr Horálek.
Jak se dozvíte na Wikipedii, Broumovský klášter Řádu svatého Benedikta byl založen ve 14. století, budovy počátkem 18. století v barokním slohu přestavěli Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Pro svou architektonickou a kulturní hodnotu je od roku 1995 zapsán v seznamu národních kulturních památek České republiky. Klášter samotný není (!) nasvětlen a přesto, či možná právě proto je jeho krása ještě podmanivější, než jak je to u nemístně nasvětlených památek jinde v Česku. Ta podmanivost spočívá v tom, že decentní osvětlení nedalekých ulic na fasádu Kláštera vrhá jen slabý osvit a nad Klášterem se tak bez oslnění zraku může člověk kochat i stovkami hvězd či Mléčnou dráhou, či dokonce fotograficky zachytit přirozené záření zemské atmosféry – airglow (v té noci bylo dosti patrné). I proto zde aktivně operuje i místní astronomický i fotografický kroužek.

Samotnou kapitolou je pak klášterní zahrada, které byla vybudována okolo roku 1676 za opata Tomáše Sartoria. V přední části byla vybudována okrasná terasová zahrada v barokním italském stylu s pravidelnými geometrickými ornamenty. Za ní byla patrně zelinářská část a v zadní části byl později založen park s barokní kašnou. V ní pak najdete pěkné architektonické objekty jako kuchařův dům, zahradníkův dům, Galerie Dům, kašna, dřevník, funkční historický kuželník, vodárenská věž i Památník opata Jakuba Chmela. Všechny objekty prošly v roce 2014 nákladnou revitalizací a úpravami.

Zahrada má charakter anglického parku s krásným výhledem na nedaleké Javoří hory a je veřejnosti volně a zdarma přístupná každý den. Samozřejmě v nočních hodinách zatím jen po domluvě anebo pro ubytované. V samotném Broumovském klášteře se totiž lze ubytovat, což ještě zvyšuje atraktivitu celého zážitku. Právě v zahradě se pak díky stínům stromů na jejích okrajích dají zažít pěkné chvíle pod hvězdným nebem. Pochopitelně nečekejte úchvatnou hvězdnou noc jako daleko v přírodě či v oblastech tmavé oblohy, ale ta nezvyklá vyváženost úcty k přírodě (včetně té noční) s nádechem barokní historie na dosah má opravdu něco do sebe.

Vzácná výjimka

Mohlo by se zdát, že toto je jakási první vlaštovka v boji se světelným znečištěním. Bohužel opak je pravdou: Hvězdy nad Broumovem jsou spíše jen smutným připomenutím toho, co bychom mohli mít, ale o co se nezodpovědně připravujeme. Díky tomu, že klášter není přímo nasvícen (za což vděčíme v tomto případě církvi) a na fasádě se odráží jen svit pouličního osvětlení, nastává tu vzácná situace. Na mnohých jiných místech podobného charakteru bychom památku měli nasvícenou z několika stran a kužele světel by putovaly dál do oblohy. Nemluvě o špatném pouličním osvětlení v okolí mnohých památek. Proto berte tyto snímky jako ukázku toho, jak by to mohlo vypadat, kdybychom konečně začali svítit správně. Doufejme, že se v tomto již brzy dočkáme pokroku, například cestou vhodné novely Ministerstva životního prostředí.

Snová noc ze zahrady Broumovského kláštera. V popředí v pravo je Dům Galerie. Autor: Petr Horálek.
Snová noc ze zahrady Broumovského kláštera. V popředí v pravo je Dům Galerie.
Autor: Petr Horálek.

Mlhovina Laguna za Broumovským klášterem. Autor: Petr Horálek.
Mlhovina Laguna za Broumovským klášterem.
Autor: Petr Horálek.

Dům Galerie a klášterní zahrada Broumovského kláštera. Na nebi je krom Mléčné dráhy vidět i airglow. Autor: Petr Horálek.
Dům Galerie a klášterní zahrada Broumovského kláštera. Na nebi je krom Mléčné dráhy vidět i airglow.
Autor: Petr Horálek.

Vesmírný motýl nad centrálním dvorem Broumovského Kláštera. Autor: Petr Horálek.
Vesmírný motýl nad centrálním dvorem Broumovského Kláštera.
Autor: Petr Horálek.

Mléčná dráha nad centrálním dvorem Broumovského kláštera. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha nad centrálním dvorem Broumovského kláštera.
Autor: Petr Horálek.

Virtuální prohlídka: V kráteru staveniště největšího dalekohledu světa

Prohlídka funguje stejně jako na facebooku – chyťte myší libovolnou část obrazu a prohlížejte si jej po celém sférickém rozhledu. Můžete si rovněž oblasti nazvětšovat, vychutnat si prohlídku na celé obrazovce... Pokud se prohlídka nenačte nebo se zobrazí s chybami, stačí pouze obnovit stránku (klávesa F5).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oficiální stránky Broumovského kláštera
[2] Broumovský klášter na Wikipedii
[3] Světelné znečištění: Veškeré informace
[4] Webové stránky Petra Horálka
[5] Facebook Petra Horálka
[6] Nejbližší přednášky a workshopy Petra Horálka



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
  4. Obrazem: Nova nad Supernovou
  5. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  6. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  7. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  8. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  9. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  10. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  11. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  12. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  13. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  14. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  15. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  16. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
  17. Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
  18. Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
  19. Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
  20. Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
  21. Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa
  22. Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem
  23. Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze
  24. Obrazem: Nebe z obou polokoulí
  25. Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa
  26. Obrazem: Celonoční mozaika Perseid
  27. Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami
  28. Obrazem: Hvězdné zrcadlo do minulosti


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Broumovský klášter, Světelné znečištění, Broumov


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »