Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem

Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem

Mléčná dráha nad středovým dvorem Broumovského kláštera.
Autor: Petr Horálek.

V dnešní vřavě okolo světelného znečištění, které žel trápí už opravdu všechny (ač si to mnozí nechtějí přiznat) je těžké pohledat místa, kde by koexistovala kombinace pohledů ke hvězdnému nebi a nějaké kulturní či historické památky. K mému překvapení ale přeci jen pár takových míst najdeme i v nadmíru přesvětleném Česku. Mohl jsem se o tom přesvědčit v první polovině noci 4. září 2019, kdy jsem zavítal do Broumova. Prakticky přímo z centra města (ovšem za opravdu čistého vzduchu) se naskytly pohledy na Mléčnou dráhu z a v okolí Národní Kulturní Památky Broumovského kláštera.

Mléčná dráha a airglow nad Broumovem, v dáli nad obzorem se tyčí Broumovský klášter. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha a airglow nad Broumovem, v dáli nad obzorem se tyčí Broumovský klášter.
Autor: Petr Horálek.
Jak se dozvíte na Wikipedii, Broumovský klášter Řádu svatého Benedikta byl založen ve 14. století, budovy počátkem 18. století v barokním slohu přestavěli Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Pro svou architektonickou a kulturní hodnotu je od roku 1995 zapsán v seznamu národních kulturních památek České republiky. Klášter samotný není (!) nasvětlen a přesto, či možná právě proto je jeho krása ještě podmanivější, než jak je to u nemístně nasvětlených památek jinde v Česku. Ta podmanivost spočívá v tom, že decentní osvětlení nedalekých ulic na fasádu Kláštera vrhá jen slabý osvit a nad Klášterem se tak bez oslnění zraku může člověk kochat i stovkami hvězd či Mléčnou dráhou, či dokonce fotograficky zachytit přirozené záření zemské atmosféry – airglow (v té noci bylo dosti patrné). I proto zde aktivně operuje i místní astronomický i fotografický kroužek.

Samotnou kapitolou je pak klášterní zahrada, které byla vybudována okolo roku 1676 za opata Tomáše Sartoria. V přední části byla vybudována okrasná terasová zahrada v barokním italském stylu s pravidelnými geometrickými ornamenty. Za ní byla patrně zelinářská část a v zadní části byl později založen park s barokní kašnou. V ní pak najdete pěkné architektonické objekty jako kuchařův dům, zahradníkův dům, Galerie Dům, kašna, dřevník, funkční historický kuželník, vodárenská věž i Památník opata Jakuba Chmela. Všechny objekty prošly v roce 2014 nákladnou revitalizací a úpravami.

Zahrada má charakter anglického parku s krásným výhledem na nedaleké Javoří hory a je veřejnosti volně a zdarma přístupná každý den. Samozřejmě v nočních hodinách zatím jen po domluvě anebo pro ubytované. V samotném Broumovském klášteře se totiž lze ubytovat, což ještě zvyšuje atraktivitu celého zážitku. Právě v zahradě se pak díky stínům stromů na jejích okrajích dají zažít pěkné chvíle pod hvězdným nebem. Pochopitelně nečekejte úchvatnou hvězdnou noc jako daleko v přírodě či v oblastech tmavé oblohy, ale ta nezvyklá vyváženost úcty k přírodě (včetně té noční) s nádechem barokní historie na dosah má opravdu něco do sebe.

Vzácná výjimka

Mohlo by se zdát, že toto je jakási první vlaštovka v boji se světelným znečištěním. Bohužel opak je pravdou: Hvězdy nad Broumovem jsou spíše jen smutným připomenutím toho, co bychom mohli mít, ale o co se nezodpovědně připravujeme. Díky tomu, že klášter není přímo nasvícen (za což vděčíme v tomto případě církvi) a na fasádě se odráží jen svit pouličního osvětlení, nastává tu vzácná situace. Na mnohých jiných místech podobného charakteru bychom památku měli nasvícenou z několika stran a kužele světel by putovaly dál do oblohy. Nemluvě o špatném pouličním osvětlení v okolí mnohých památek. Proto berte tyto snímky jako ukázku toho, jak by to mohlo vypadat, kdybychom konečně začali svítit správně. Doufejme, že se v tomto již brzy dočkáme pokroku, například cestou vhodné novely Ministerstva životního prostředí.

Snová noc ze zahrady Broumovského kláštera. V popředí v pravo je Dům Galerie. Autor: Petr Horálek.
Snová noc ze zahrady Broumovského kláštera. V popředí v pravo je Dům Galerie.
Autor: Petr Horálek.

Mlhovina Laguna za Broumovským klášterem. Autor: Petr Horálek.
Mlhovina Laguna za Broumovským klášterem.
Autor: Petr Horálek.

Dům Galerie a klášterní zahrada Broumovského kláštera. Na nebi je krom Mléčné dráhy vidět i airglow. Autor: Petr Horálek.
Dům Galerie a klášterní zahrada Broumovského kláštera. Na nebi je krom Mléčné dráhy vidět i airglow.
Autor: Petr Horálek.

Vesmírný motýl nad centrálním dvorem Broumovského Kláštera. Autor: Petr Horálek.
Vesmírný motýl nad centrálním dvorem Broumovského Kláštera.
Autor: Petr Horálek.

Mléčná dráha nad centrálním dvorem Broumovského kláštera. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha nad centrálním dvorem Broumovského kláštera.
Autor: Petr Horálek.

Virtuální prohlídka: V kráteru staveniště největšího dalekohledu světa

Prohlídka funguje stejně jako na facebooku – chyťte myší libovolnou část obrazu a prohlížejte si jej po celém sférickém rozhledu. Můžete si rovněž oblasti nazvětšovat, vychutnat si prohlídku na celé obrazovce... Pokud se prohlídka nenačte nebo se zobrazí s chybami, stačí pouze obnovit stránku (klávesa F5).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oficiální stránky Broumovského kláštera
[2] Broumovský klášter na Wikipedii
[3] Světelné znečištění: Veškeré informace
[4] Webové stránky Petra Horálka
[5] Facebook Petra Horálka
[6] Nejbližší přednášky a workshopy Petra Horálka



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
  4. Obrazem: Nova nad Supernovou
  5. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  6. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  7. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  8. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  9. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  10. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  11. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  12. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  13. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  14. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  15. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  16. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
  17. Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
  18. Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
  19. Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
  20. Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
  21. Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa
  22. Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem
  23. Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze
  24. Obrazem: Nebe z obou polokoulí
  25. Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa
  26. Obrazem: Celonoční mozaika Perseid
  27. Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami
  28. Obrazem: Hvězdné zrcadlo do minulosti


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Broumovský klášter, Světelné znečištění, Broumov


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »