Úvodní strana  >  Rady  >  Zajímavé odkazy  >  Astronomie v českých sdělovacích prostředcích

Astronomie v českých sdělovacích prostředcích

Na těchto stránkách najdeš informace o sdělovacích prostředcích, ve kterých se alespoň občas objevuje astronomie nebo kosmonautika. Pokud víš o sdělovacích prostředcích, které zde nejsou uvedeny, kontaktuj nás na: info@astro.cz.

Časopisy

  • Astropis
    Časopis pro příznivce astronomie, dostávají ho členové ČAS
  • Povětroň
    Časopis vydávaný Astronomickou společností Hradec Králové
  • 21. století
    V téměř každém čísle alespoň jeden článek z astronomie nebo kosmonautiky
  • Časopis VTM
    Občas články z astronomie a kosmonautiky
  • Letectví a kosmonautika
    Články z oblasti kosmonautiky
  • National Geographic
    Prestižní časopis o dění na naší planetě, občas je tu i astronomie

Další informace o astronomických časopisech najdeš na samostatné stránce.

Televize

  • TV Noe
    Satelitní televize, kterou lze sledovat i prostřednictvím internetu nabízí jako jediná v ČR pořad zcela věnovaný astronomii. Jeho název je Hlubinami vesmíru a vysílá se jednou měsíčně + v několika reprízách.
  • Česká televize
    Nabízí dva týdenní pořady o vědě, které se občas věnují astronomii. Pořad Planeta věda vysílá ČT24 každou neděli v 18:33 (informace, archív pořadu). Pořad Prizma si můžete naladit na ČT24 v sobotu v 18:31 (informace, archív pořadu).
  • Prima ZOOM
    Odnož televize Prima nabízející mnoho novodobých dokumentárních filmu a cyklů včetně těch astronomických. Na webu televize naleznete i pěkné astronomické články, někdy psané přímo českými astronomy.

Internetové servery (zpravodajské)

  • Technet.idnes.cz
    Astronomie a kosmonautika se zde vyskytuje v rubrice
  • Aktualne.cz
    Oddíl "Věda"
  • National Geographic
    Stránky české verze časopisu mají část, věnovanou vědě a vesmíru
  • Osel.cz
    Web je věnován vědě a technice, obsahuje řadu astronomických článků

Internetové servery (astronomické a kosmonautické)

  • Astro.cz
    Náš server není nutné blíže představovat. Počtem článků a návštěvností se jedná o nejúspěšnější web o astronomii v ČR
  • IAN
    Instantní astronomické noviny – přinášejí články převážně o světelném znečištění a pozorovatelských úlovcích čtenářů.
  • Udalosti.astronomy.cz
    Web Klubu astronomů Liberecka s články o pozorování a fotografování nebeských úkazů. Mimo krásné fotografie naleznete i návody, jak takových výsledků dosáhnout.
  • Kosmo.cz
    Web věnovaný kosmonautice, aktuální informace na něm příliš nenajdete, přesto je velmi dobrým rozcestníkem po dalších webech encyklopedického charakteru.
  • Hvězdárna Valašské Meziříčí
    Na jejím webu najdete aktuální články z astronomie i kosmonautiky
  • Hvězdárna Uherský Brod
    Aktuální novinky z astronomie
  • Expresní astronomické informace
    Aktuální novinky z astronomie


O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Rady


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »