Úvodní strana  >  Rady  >  Zajímavé odkazy  >  Astronomie v českých sdělovacích prostředcích

Astronomie v českých sdělovacích prostředcích

Na těchto stránkách najdeš informace o sdělovacích prostředcích, ve kterých se alespoň občas objevuje astronomie nebo kosmonautika. Pokud víš o sdělovacích prostředcích, které zde nejsou uvedeny, kontaktuj nás na: info@astro.cz.

Časopisy

  • Astropis
    Časopis pro příznivce astronomie, dostávají ho členové ČAS
  • Povětroň
    Časopis vydávaný Astronomickou společností Hradec Králové
  • 21. století
    V téměř každém čísle alespoň jeden článek z astronomie nebo kosmonautiky
  • Časopis VTM
    Občas články z astronomie a kosmonautiky
  • Letectví a kosmonautika
    Články z oblasti kosmonautiky
  • National Geographic
    Prestižní časopis o dění na naší planetě, občas je tu i astronomie

Další informace o astronomických časopisech najdeš na samostatné stránce.

Televize

  • TV Noe
    Satelitní televize, kterou lze sledovat i prostřednictvím internetu nabízí jako jediná v ČR pořad zcela věnovaný astronomii. Jeho název je Hlubinami vesmíru a vysílá se jednou měsíčně + v několika reprízách.
  • Česká televize
    Nabízí dva týdenní pořady o vědě, které se občas věnují astronomii. Pořad Planeta věda vysílá ČT24 každou neděli v 18:33 (informace, archív pořadu). Pořad Prizma si můžete naladit na ČT24 v sobotu v 18:31 (informace, archív pořadu).
  • Prima ZOOM
    Odnož televize Prima nabízející mnoho novodobých dokumentárních filmu a cyklů včetně těch astronomických. Na webu televize naleznete i pěkné astronomické články, někdy psané přímo českými astronomy.

Internetové servery (zpravodajské)

  • Technet.idnes.cz
    Astronomie a kosmonautika se zde vyskytuje v rubrice
  • Aktualne.cz
    Oddíl "Věda"
  • National Geographic
    Stránky české verze časopisu mají část, věnovanou vědě a vesmíru
  • Osel.cz
    Web je věnován vědě a technice, obsahuje řadu astronomických článků

Internetové servery (astronomické a kosmonautické)

  • Astro.cz
    Náš server není nutné blíže představovat. Počtem článků a návštěvností se jedná o nejúspěšnější web o astronomii v ČR
  • IAN
    Instantní astronomické noviny – přinášejí články převážně o světelném znečištění a pozorovatelských úlovcích čtenářů.
  • Udalosti.astronomy.cz
    Web Klubu astronomů Liberecka s články o pozorování a fotografování nebeských úkazů. Mimo krásné fotografie naleznete i návody, jak takových výsledků dosáhnout.
  • Kosmo.cz
    Web věnovaný kosmonautice, aktuální informace na něm příliš nenajdete, přesto je velmi dobrým rozcestníkem po dalších webech encyklopedického charakteru.
  • Hvězdárna Valašské Meziříčí
    Na jejím webu najdete aktuální články z astronomie i kosmonautiky
  • Hvězdárna Uherský Brod
    Aktuální novinky z astronomie
  • Expresní astronomické informace
    Aktuální novinky z astronomie


O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Rady


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »