Úvodní strana  >  Rady  >  Astrofotografie  >  Expoziční doby pro fotografování zatmění Měsíce

Expoziční doby pro fotografování zatmění Měsíce

Měsíční zatmění 1996 - 2008. Autor: Tunç Tezel
Měsíční zatmění 1996 - 2008.
Autor: Tunç Tezel
Nafotografovat si fázi úplného zatmění Měsíce stále patří k nejlákavějším cílům astrofotografů amatérů i profesionálů. Měsíc při každém zatmění leží v jiné části zemského stínu a kvalita zemské atmosféry, díky níž je Měsíc při zatmění nápadně zabarvený, ze stále mění. Ve výsledku tak můžeme být svědky velmi světlých naoranžovělých zatmění (takové nastalo například v listopadu roku 2003) nebo naopak zcela tmavých, při kterých Měsíc zmizí z oblohy (což je způsobeno zaneřádením zemské atmosféry především vlivem silných sopečných erupcí). Typické zabarvení Měsíce bývá do oranžova či sytě červena. Barvu Měsíce během zatmění může ovlivnit i zemský ozón, který přidává Měsíci na okraji slabou namodralou barvu (k čemuž došlo například při zatmění v březnu roku 2007). Čím se tedy řídit při snaze pořídit co nejlepší snímek úplného či částečného zatmění Měsíce? K tomu by vám měl pomoci následující zevrubný návod.

Orientační expoziční časy pro fotografování Měsíce v závislosti na světelnosti objektivu, citlivosti filmu a fázi Měsíce nebo stupni jeho zatmění.

Platí vztah

t = F2 / (I x 2Q)

t ... doporučená expoziční doba [s]
F ... světelnost objektivu
I ... ISO citlivost filmu
Q ... jasový exponent (8 pro úplněk, 5 pro čtvrť, -11 pro velmi tmavé zatmění - viz tabulka níže)

Tabulka jasových exponentů Q

Měsíc

Q

úplněk 8
poslední čtvrť 7
první čtvrť 6
stáří 4-5 dní 5
stáří 2-3 dny 4
začátek totality 7
stín 25% 6
stín 50% 5
stín 75% 4
totalita: L=4 -3
totalita: L=3 -5
totalita: L=2 -7
totalita: L=1 -8
totalita: L=0 -11
  • L=0 ... velmi tmavé zatmění; Měsíc je téměř neviditelný, zvláště uprostřed zatmění
  • L=1 ... tmavé zatmění, šedé nebo hnědavé zabarvení; detaily rozlišitelné s obtižemi
  • L=2 ... tmavé červené nebo rezavé zabarvení; velmi tmavý střed stínu, zatímco vnější okraj stínu je poměrně jasný
  • L=3 ... cihlově červené zatmění; stín zatmění má světlý nebo žlutý okraj
  • L=4 ... velmi jasné měděné, červnené nebo oranžové zatmění; stín zatmění má namodralý nebo velmi jasný okraj

Tabulka expozičních časů t

ISO

F

25 1.4 2 2.8 4 5.6 8 11 16 22
50 2 2.8 4 5.6 8 11 16 22 32
100 2.8 4 5.6 8 11 16 22 32 44
200 4 5.6 8 11 16 22 32 44 64
400 5.6 8 11 16 22 32 44 64 88
800 8 11 16 22 32 44 64 88 128
1600 11 16 22 32 44 64 88 128 176
Q

t[s]

8 1/4000 1/2000 1/1000 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15
7 1/2000 1/1000 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8
6 1/1000 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8 1/4
5 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8 1/4 1/2
4 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8 1/4 1/2 1
-3 1/2 1 2 4 8 15 30 60 120
-5 2 4 8 15 30 60 2min 4min 8min
-7 8 15 30 60 2min 4min 8min 15min 30min
-8 30 60 2min 4min 8min 15min 30min    
-11 2min 4min 8min 15min 30min        

Zdroj: Espenak's Eclipse Home Page - eclipse.gsfc.nasa.gov/eclipse.html. Převzato ze stránek Hvězdárny v Hradci Králové - http://www.astrohk.cz/faq/faq.html.

Martin Nekola, 8. února 2001
e-mail: M.Nekola@atlas.cz

Stránka o zatmění Měsíce



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Astrofotografie , Rady


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »