Tyto tmavé sloupy mohou vypadat destruktivně, ale vytvářejí hvězdy. Snímek pilířů v Orlí mlhovině kombinuje expozice ve viditelném světle z Hubblova kosmického dalekohledu s infračervenými snímky pořízenými pomocí Kosmického dalekohledu Jamese Webba s cílem zvýraznit vypařující se plynné...
Zdálky to celé vypadá jako Orel. Při bližším pohledu na Orlí mlhovinu se ovšem ukazuje, že jasná oblast je ve skutečnost okno do středu větší tmavé prachové obálky. Tímto oknem je vidět jasně osvětlená dílna, kde vzniká celá otevřená hvězdokupa. V dutině jsou vysoké pilíře a kulaté globule z tmavého...
Tyto tmavé pilíře mohou vypadat destruktivně, nicméně vytvářejí hvězdy. Snímek s pilíři uvnitř Orlí mlhoviny pořídil v roce 1995 Hubblův kosmický dalekohled a ukazuje, jak se z pilířů z vodíku a prachu vynořují vypařující se plynné globule (evaporating gaseous globules - EGGs). Obří...
Co se nachází uvnitř mlhoviny Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Její tvar se tak možná hodí pro den svatého Valentýna, ovšem toto srdce září jasným červeným světlem, které emituje její nejvíce zastoupený prvek: vodík. Tu červenou zář i...
Co kdybyste mohli vstoupit přímo do hvězdokupy, kde vznikají hvězdy? Právě to můžete zažít na zrychlené jednominutové video vizualizaci, která byla vytvořena pomocí počítačového 3D modelování oblasti kolem hvězdokupy Westerlund 2 založené na snímcích z Hubblova kosmického...
Mlhovina Pelikán se pomalu transformuje. Oficiálně je nazývá IC 5070 a od větší mlhoviny Severní Amerika ji odděluje molekulární mračno vyplněné tmavým prachem. Mlhovina Pelikán je ovšem hojně studována, protože se jedná o zvláště aktivní směs vznikajících hvězd a vyvíjejících se...
V mlhovině Carina je to hvězdy versus prach a hvězdy vítězí. Nebo přesněji, energetické světlo a vítr z hmotných, nově zrozených hvězd odpařuje a rozptyluje prašné hvězdné porodnice ve kterých vznikly. Tyto pilíře se nacházejí v mlhovině Carina, neformálně se nazývají Mystické hory a...
Zdá se, že NGC 7822 zaplňují žhavé mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Tato zářící hvězdotvorná oblast se nachází na okraji obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus (Cepheus) ve vzdálenosti asi 3000 světelných let. Na podrobném snímku, který v infračerveném...
Prašná emise v mlhovině IC 410 Pulec se nachází asi 12 000 světelných let daleko v severním souhvězdí Vozky (Auriga). Mračno zářícího plynu měří přes 100 světelných let, opracovávají ho hvězdné větry a radiace z vnořené otevřené hvězdokupy NGC 1893. Jasné hvězdy hvězdokupy, která v...
V srdci Růžicové mlhoviny se nachází jasná otevřená hvězdokupa, která ji rozsvěcuje. Hvězdy v NGC 2244 vznikly z okolního plynu teprve před několika milióny let. Snímek nahoře byl pořízen v lednu s využitím násobných expozic a specifických barev síry (červeně), vodík (zeleně)...
Jak vznikly tyto kosmické prachové skulptury v Růžicové mlhovině? Růžicová mlhovina budí pozornost krásou svého celkové tvaru, ale části této mlhoviny známé též jako NGC 2237, jsou krásné i při bližším pohledu. Nahoře jsou vidět globule tmavého prachu a plynu, které...
V hlavě tohoto mezihvězdného strašidla je hvězda, která jej pomalu ničí. To strašidlo je ve skutečnosti neživý pilíř z plynu a prachu, něco přes světelný rok dlouhý. Hvězda samotná není vidět přes neprůhledný prach a částečně se rozprskává vyvrháváním paprsků energetických částic. Podobné...
Tyto tmavé sloupy mohou vypadat destruktivně, ale vytvářejí hvězdy. Snímek pilířů v Orlí mlhovině kombinuje expozice ve viditelném světle z Hubblova kosmického dalekohledu s infračervenými snímky pořízenými pomocí Kosmického dalekohledu Jamese Webba s cílem zvýraznit vypařující se plynné...
Zdálky to celé vypadá jako Orel. Při bližším pohledu na Orlí mlhovinu se ovšem ukazuje, že jasná oblast je ve skutečnost okno do středu větší tmavé prachové obálky. Tímto oknem je vidět jasně osvětlená dílna, kde vzniká celá otevřená hvězdokupa. V dutině jsou vysoké pilíře a kulaté globule z tmavého...
Tyto tmavé pilíře mohou vypadat destruktivně, nicméně vytvářejí hvězdy. Snímek s pilíři uvnitř Orlí mlhoviny pořídil v roce 1995 Hubblův kosmický dalekohled a ukazuje, jak se z pilířů z vodíku a prachu vynořují vypařující se plynné globule (evaporating gaseous globules - EGGs). Obří...
Co se nachází uvnitř mlhoviny Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Její tvar se tak možná hodí pro den svatého Valentýna, ovšem toto srdce září jasným červeným světlem, které emituje její nejvíce zastoupený prvek: vodík. Tu červenou zář i...
Co kdybyste mohli vstoupit přímo do hvězdokupy, kde vznikají hvězdy? Právě to můžete zažít na zrychlené jednominutové video vizualizaci, která byla vytvořena pomocí počítačového 3D modelování oblasti kolem hvězdokupy Westerlund 2 založené na snímcích z Hubblova kosmického...
Mlhovina Pelikán se pomalu transformuje. Oficiálně je nazývá IC 5070 a od větší mlhoviny Severní Amerika ji odděluje molekulární mračno vyplněné tmavým prachem. Mlhovina Pelikán je ovšem hojně studována, protože se jedná o zvláště aktivní směs vznikajících hvězd a vyvíjejících se...
V mlhovině Carina je to hvězdy versus prach a hvězdy vítězí. Nebo přesněji, energetické světlo a vítr z hmotných, nově zrozených hvězd odpařuje a rozptyluje prašné hvězdné porodnice ve kterých vznikly. Tyto pilíře se nacházejí v mlhovině Carina, neformálně se nazývají Mystické hory a...
Zdá se, že NGC 7822 zaplňují žhavé mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Tato zářící hvězdotvorná oblast se nachází na okraji obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus (Cepheus) ve vzdálenosti asi 3000 světelných let. Na podrobném snímku, který v infračerveném...
Prašná emise v mlhovině IC 410 Pulec se nachází asi 12 000 světelných let daleko v severním souhvězdí Vozky (Auriga). Mračno zářícího plynu měří přes 100 světelných let, opracovávají ho hvězdné větry a radiace z vnořené otevřené hvězdokupy NGC 1893. Jasné hvězdy hvězdokupy, která v...
V srdci Růžicové mlhoviny se nachází jasná otevřená hvězdokupa, která ji rozsvěcuje. Hvězdy v NGC 2244 vznikly z okolního plynu teprve před několika milióny let. Snímek nahoře byl pořízen v lednu s využitím násobných expozic a specifických barev síry (červeně), vodík (zeleně)...
Jak vznikly tyto kosmické prachové skulptury v Růžicové mlhovině? Růžicová mlhovina budí pozornost krásou svého celkové tvaru, ale části této mlhoviny známé též jako NGC 2237, jsou krásné i při bližším pohledu. Nahoře jsou vidět globule tmavého prachu a plynu, které...
V hlavě tohoto mezihvězdného strašidla je hvězda, která jej pomalu ničí. To strašidlo je ve skutečnosti neživý pilíř z plynu a prachu, něco přes světelný rok dlouhý. Hvězda samotná není vidět přes neprůhledný prach a částečně se rozprskává vyvrháváním paprsků energetických částic. Podobné...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.
