Tyto tmavé sloupy mohou vypadat destruktivně, ale vytvářejí hvězdy. Snímek pilířů v Orlí mlhovině kombinuje expozice ve viditelném světle z Hubblova kosmického dalekohledu s infračervenými snímky pořízenými pomocí Kosmického dalekohledu Jamese Webba s cílem zvýraznit vypařující se plynné...
Zdálky to celé vypadá jako Orel. Při bližším pohledu na Orlí mlhovinu se ovšem ukazuje, že jasná oblast je ve skutečnost okno do středu větší tmavé prachové obálky. Tímto oknem je vidět jasně osvětlená dílna, kde vzniká celá otevřená hvězdokupa. V dutině jsou vysoké pilíře a kulaté globule z tmavého...
Tyto tmavé pilíře mohou vypadat destruktivně, nicméně vytvářejí hvězdy. Snímek s pilíři uvnitř Orlí mlhoviny pořídil v roce 1995 Hubblův kosmický dalekohled a ukazuje, jak se z pilířů z vodíku a prachu vynořují vypařující se plynné globule (evaporating gaseous globules - EGGs). Obří...
Co se nachází uvnitř mlhoviny Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Její tvar se tak možná hodí pro den svatého Valentýna, ovšem toto srdce září jasným červeným světlem, které emituje její nejvíce zastoupený prvek: vodík. Tu červenou zář i...
Co kdybyste mohli vstoupit přímo do hvězdokupy, kde vznikají hvězdy? Právě to můžete zažít na zrychlené jednominutové video vizualizaci, která byla vytvořena pomocí počítačového 3D modelování oblasti kolem hvězdokupy Westerlund 2 založené na snímcích z Hubblova kosmického...
Mlhovina Pelikán se pomalu transformuje. Oficiálně je nazývá IC 5070 a od větší mlhoviny Severní Amerika ji odděluje molekulární mračno vyplněné tmavým prachem. Mlhovina Pelikán je ovšem hojně studována, protože se jedná o zvláště aktivní směs vznikajících hvězd a vyvíjejících se...
V mlhovině Carina je to hvězdy versus prach a hvězdy vítězí. Nebo přesněji, energetické světlo a vítr z hmotných, nově zrozených hvězd odpařuje a rozptyluje prašné hvězdné porodnice ve kterých vznikly. Tyto pilíře se nacházejí v mlhovině Carina, neformálně se nazývají Mystické hory a...
Zdá se, že NGC 7822 zaplňují žhavé mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Tato zářící hvězdotvorná oblast se nachází na okraji obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus (Cepheus) ve vzdálenosti asi 3000 světelných let. Na podrobném snímku, který v infračerveném...
Prašná emise v mlhovině IC 410 Pulec se nachází asi 12 000 světelných let daleko v severním souhvězdí Vozky (Auriga). Mračno zářícího plynu měří přes 100 světelných let, opracovávají ho hvězdné větry a radiace z vnořené otevřené hvězdokupy NGC 1893. Jasné hvězdy hvězdokupy, která v...
V srdci Růžicové mlhoviny se nachází jasná otevřená hvězdokupa, která ji rozsvěcuje. Hvězdy v NGC 2244 vznikly z okolního plynu teprve před několika milióny let. Snímek nahoře byl pořízen v lednu s využitím násobných expozic a specifických barev síry (červeně), vodík (zeleně)...
Jak vznikly tyto kosmické prachové skulptury v Růžicové mlhovině? Růžicová mlhovina budí pozornost krásou svého celkové tvaru, ale části této mlhoviny známé též jako NGC 2237, jsou krásné i při bližším pohledu. Nahoře jsou vidět globule tmavého prachu a plynu, které...
V hlavě tohoto mezihvězdného strašidla je hvězda, která jej pomalu ničí. To strašidlo je ve skutečnosti neživý pilíř z plynu a prachu, něco přes světelný rok dlouhý. Hvězda samotná není vidět přes neprůhledný prach a částečně se rozprskává vyvrháváním paprsků energetických částic. Podobné...
Tyto tmavé sloupy mohou vypadat destruktivně, ale vytvářejí hvězdy. Snímek pilířů v Orlí mlhovině kombinuje expozice ve viditelném světle z Hubblova kosmického dalekohledu s infračervenými snímky pořízenými pomocí Kosmického dalekohledu Jamese Webba s cílem zvýraznit vypařující se plynné...
Zdálky to celé vypadá jako Orel. Při bližším pohledu na Orlí mlhovinu se ovšem ukazuje, že jasná oblast je ve skutečnost okno do středu větší tmavé prachové obálky. Tímto oknem je vidět jasně osvětlená dílna, kde vzniká celá otevřená hvězdokupa. V dutině jsou vysoké pilíře a kulaté globule z tmavého...
Tyto tmavé pilíře mohou vypadat destruktivně, nicméně vytvářejí hvězdy. Snímek s pilíři uvnitř Orlí mlhoviny pořídil v roce 1995 Hubblův kosmický dalekohled a ukazuje, jak se z pilířů z vodíku a prachu vynořují vypařující se plynné globule (evaporating gaseous globules - EGGs). Obří...
Co se nachází uvnitř mlhoviny Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Její tvar se tak možná hodí pro den svatého Valentýna, ovšem toto srdce září jasným červeným světlem, které emituje její nejvíce zastoupený prvek: vodík. Tu červenou zář i...
Co kdybyste mohli vstoupit přímo do hvězdokupy, kde vznikají hvězdy? Právě to můžete zažít na zrychlené jednominutové video vizualizaci, která byla vytvořena pomocí počítačového 3D modelování oblasti kolem hvězdokupy Westerlund 2 založené na snímcích z Hubblova kosmického...
Mlhovina Pelikán se pomalu transformuje. Oficiálně je nazývá IC 5070 a od větší mlhoviny Severní Amerika ji odděluje molekulární mračno vyplněné tmavým prachem. Mlhovina Pelikán je ovšem hojně studována, protože se jedná o zvláště aktivní směs vznikajících hvězd a vyvíjejících se...
V mlhovině Carina je to hvězdy versus prach a hvězdy vítězí. Nebo přesněji, energetické světlo a vítr z hmotných, nově zrozených hvězd odpařuje a rozptyluje prašné hvězdné porodnice ve kterých vznikly. Tyto pilíře se nacházejí v mlhovině Carina, neformálně se nazývají Mystické hory a...
Zdá se, že NGC 7822 zaplňují žhavé mladé hvězdy a kosmické pilíře plynu a prachu. Tato zářící hvězdotvorná oblast se nachází na okraji obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefeus (Cepheus) ve vzdálenosti asi 3000 světelných let. Na podrobném snímku, který v infračerveném...
Prašná emise v mlhovině IC 410 Pulec se nachází asi 12 000 světelných let daleko v severním souhvězdí Vozky (Auriga). Mračno zářícího plynu měří přes 100 světelných let, opracovávají ho hvězdné větry a radiace z vnořené otevřené hvězdokupy NGC 1893. Jasné hvězdy hvězdokupy, která v...
V srdci Růžicové mlhoviny se nachází jasná otevřená hvězdokupa, která ji rozsvěcuje. Hvězdy v NGC 2244 vznikly z okolního plynu teprve před několika milióny let. Snímek nahoře byl pořízen v lednu s využitím násobných expozic a specifických barev síry (červeně), vodík (zeleně)...
Jak vznikly tyto kosmické prachové skulptury v Růžicové mlhovině? Růžicová mlhovina budí pozornost krásou svého celkové tvaru, ale části této mlhoviny známé též jako NGC 2237, jsou krásné i při bližším pohledu. Nahoře jsou vidět globule tmavého prachu a plynu, které...
V hlavě tohoto mezihvězdného strašidla je hvězda, která jej pomalu ničí. To strašidlo je ve skutečnosti neživý pilíř z plynu a prachu, něco přes světelný rok dlouhý. Hvězda samotná není vidět přes neprůhledný prach a částečně se rozprskává vyvrháváním paprsků energetických částic. Podobné...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
