Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. prosinec 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. prosinec 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M16: Pilíře stvoření hvězd

Uznání: NASA, ESA, Hubble Space Telescope, J. Hester, P. Scowen (ASU)

Tyto tmavé pilíře mohou vypadat destruktivně, nicméně vytvářejí hvězdy. Snímek s pilíři uvnitř Orlí mlhoviny pořídil v roce 1995 Hubblův kosmický dalekohled a ukazuje, jak se z pilířů z vodíku a prachu vynořují vypařující se plynné globule (evaporating gaseous globules - EGGs). Obří pilíře jsou světelné roky dlouhé a jsou tak husté, že plyn uvnitř gravitačně hroutí za vzniku hvězd. Intenzivní záření jasných mladých hvězd na konci každého pilíře způsobuje, že se materiál s nízkou hustotou vypařuje a za sebou zanechává odkryté porodnice hvězd z hustých globulí (EGGs). Orlí mlhovina se spolu s otevřenou hvězdokupou M16 nachází asi 7000 světelných let daleko. Pilíře stvoření byly nedávno zachyceny v infračerveném světle Hubblem, Spitzerovým kosmickým dalekohledem (NASA) a Herschelovým kosmickým dalekohledem (ESA), takže jsou vidět nové podrobnosti.

Upřímně: Viděli jste tento snímek už dříve?

Seznam odkazů v popisu

  1. SpaceTelescope.org: Pillars of Creation
  2. APOD: 2002-11-24 Volně letící Hubble
  3. APOD: 2001-01-13 Celá obloha ve vodíku
  4. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  5. HubbleSite.org: EMBRYONIC STARS EMERGE FROM INTERSTELLAR "EGGS"
  6. APOD: 2015-01-07 25. výročí Hubbla: Pilíře stvoření
  7. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  8. GSU.edu: Gravitational Collapse
  9. NASA: Stars
  10. APOD: 2001-08-12 Orlí vejce v M16
  11. APOD: Stellar nurseries
  12. Wikipedia: Egg (biology)
  13. Wikipedia: Eagle_Nebula
  14. APOD: Open Clusters
  15. APOD: 2003-09-21 Uvnitř Orlí mlhoviny
  16. Youtu.be: Zoom into Pillars of Creation
  17. NASA: Infrared Waves
  18. APOD: 2018-06-20 Sloupy v Orlí mlhovině infračerveně
  19. CalTech.edu: Spitzer Space Telescope
  20. ESA.int: Herschel Space Observatory
  21. ESA.int: European Space Agency (ESA) Facts
  22. APOD: 2007-01-11 Orlí mlhovina infračerveně
  23. APOD: 2016-07-28 Orlí mlhovina z Herschela

Štítky: M16, Dust pillars, Star-formation


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »