Sonda Galileo, která koncem 90. let 20. století prolétala Jupiterovým systémem, zaznamenala úžasné pohledy na Europu a odhalila důkazy, že ledový povrch tohoto měsíce pravděpodobně skrývá hluboký globální oceán. Obrazová data ze sondy Galileo o Europě byla znovu zpracována s vylepšenou kalibrací,...
Sonda Galileo, která koncem 90. let 20. století prolétala Jupiterovým systémem, zaznamenala úžasné pohledy na Europu a odhalila důkazy, že se pod ledovým povrchem tohoto měsíce pravděpodobně skrývá hluboký globální oceán. Obrazová data sondy Galileo měsíce Europa byla s vylepšenou kalibrací znovu...
Nejpodivnější měsíc ve Sluneční soustavě je jasně žlutý. Tento obrázek pořídila sonda Galileo, která obíhala kolem Jupiteru v letech 1995 až 2003 a představuje pokus ukázat, jak by Io vypadal ve "skutečných barvách", které může vnímat lidské oko. Barvy měsíce Io pocházejí od síry a...
Tento dobře rozpoznatelný pohled na architekturu při západu Slunce 27. března umožnil přirozený filtr mlhavé atmosféry. Mezi dómem katedrály a slavnou nakloněnou věží v Pise je sluneční kotouč s tmavými slunečními skvrnami aktivních oblastí 2975 a 2976. Jen o den později zpozorovala kosmická sonda...
Koncem 90. let minulého století kolem Jupiteru obíhala sonda Galileo a pořídila úžasné snímky Europy, které dokazují, že je pod ledovým povrchem tohoto měsíce pravděpodobně hluboký globální oceán. Obrazová data ze sondy Galileo byla znovu zpracována s vylepšenou kalibrací, takže mohl vzniknout...
Toto není srpek mladého Měsíce za věžemi katedrály po západu Slunce. Je to Venuše ve fázi srpku. Kamera s teleobjektivem zachytila 1. ledna z maďarského Veszpremu sérií expozic asi 40 milionů kilometrů vzdálenou Venuši osvětlenou slunečním světlem jen z asi 2 procent při jejím západu na západní...
Po Mléčné dráze se nedá chodit. Přesto ji můžete pod tmavou oblohou zkoumat. Bledá světelná stopa, která se za tmavé bezměsíčné noci táhne oblohou, se očím jeví jako cesta po obloze. Zářící nebeský pás je slabé společné světlo vzdálených hvězd, které protínají pásy neprůhledných mračen mezihvězdného...
Kosmická sonda Galileo koncem let 1990-tých obíhala v Jupiterově systému, pořídila přitom úžasné záběry Europy a odhalila důkazy, že se pod ledovým povrchem měsíce nejspíš skrývá hluboký, globální oceán. Snímek Europy ze sondy Galileo byl s využitím nových kalibrací zde znovu zpracován ...
Toto není srpek mladého Měsíce nad kopcem nad západním obzorem při západu Slunce. Je to Venuše ve fázi srpku. Je asi 54 miliónů kilometrů daleko, je osvětlená méně než z 20 procent, a byla zachycena pomocí dalekohledu a kamery 30. září u rumunského města Bacau. Toto nebeské světlo...
Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí...
Země a Měsíc se při vzácných příležitostech fotografují spolu. Jedna taková nádherná možnost nastala tento měsíc před 25 lety, když kosmická sonda k Jupiteru Galileo přelétala kolem své domovské planetární soustavy. Sonda Galileo tehdy sledovala z asi 15 násobné vzdálenosti Země-Měsíc jak...
Co je na tomto obrázku špatně? Pokud na to přijdete, tak si můžete uvědomit, kde byl tento snímek pořízen. Ta zvláštnost ve skutečnosti spočívá v jedné ze staveb, je nakloněná. Nakloněná věž v Pise se stala legendou už krátce po zahájení stavby v roce 1173. Nyní je součástí Světového...
Jaká tajemství lze rozluštit pohledem do této křišťálové koule? Tou koulí je v tomto případě Jupiterův měsíc, křišťálem je led a měsíc není jen špinavý, ale popraskaný, že se už nespraví. Nicméně se spekuluje, že pod popraskanými ledovými pláněmi Europy existují oceány, které by...
Tento snímek ve vylepšených barvách pokrývá na povrchu Jupiterova slibného měsíce Europa oblast 350 x 750 kilometrů. Podrobný obrázek kombinuje data s vysokým rozlišením s barevnými daty s nízkým rozlišením z kosmické sondy Galileo z roku 1998. Předpokládá se, že pod hladkými ledovými...
Venuše a Jupiter byly 30. června ve skutečnosti daleko od sebe, jen se za soumraku na západní obloze jevily blízko sebe. Obě jasné planety poblíž kulminace letošní nádherné konjunkce jsou zachyceny současně v zorném poli dalekohledu na ostrém digitálním obrazu složeném z mnoha snímků večer po...
Kosmická sonda Galileo, která konce let 1990 kroužila Jupiterovou soustavou, pořídila tento úžasný pohled na Europu a zjistila důkazy, že ledový povrch měsíce nejspíš skrývá hluboký globální oceán. Snímek Europy z Galilea byl nyní s využitím nové kalibrace nově zpracován, aby mohl vzniknout...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterovy prstence objevila v roce 1979 prolétající kosmická sonda Voyager 1, ale jejich původ byl záhadou. Údaje z kosmické sondy Galileo, která byla od roku 1995 do roku 2003 družicí Jupiteru potvrdily, že se prstence vytvořily impakty meteoroidů na malé...
Jakou část Jupiterova měsíce Europa je tvořena vodou? Velká. Na základě údajů ze sondy Galileo, která Jupiterův systém zkoumala v letech 1995 až 2003, Europa obsahuje pod vrstvou povrchového ledu hluboký, globální oceán kapalné vody. Podpovrchový oceán by včetně ledové vrstvy mohl dosahovat...
Když fotograf Jens Hackmann projížděl jednoho letního večera malým městečkem Weikersheim v jižním Německu, tak mu to nedalo a musel zastavit. Neodolal a namířil svoji kameru s teleobjektivem na tuto nádhernou konjunkci úplňku Měsíce s planetou Jupiter hned vedle věže místního kostela. Před 400...
Tento lákavý fantazijní pohled vytvořil v Mezinárodním roku astronomie fotograf Larry Landolfi inspirován pozemskou noční oblohou. Jeho kompositní obraz vnuká myšlenku, že svítivá Mléčná dráha je nebeským prodloužením polní cesty. Název naší galaxie Mléčná dráha (latinsky Via Lactea), se...
Chcete podniknout neobyčejnou cestu? Můžete dnes, když budete sledovat Cestu kolem světa za 80 dalekohledy. Toto 24 hodinové živé vysílání na webu zorganizovala Evropská jižní observatoř pro 100 hodin astronomie, klíčový projekt Mezinárodního roku astronomie. Jak je patrné z tohoto astronomicky...
Dnes začíná 100 hodin astronomie, důležitý projekt Mezinárodního roku astronomie 2009 na oslavu Galileova 400. výročí prvního průzkumu oblohy dalekohledem. Odstartuje dnešní zahajovací událostí ve Franklinově institutu ve Philadelphii a jeho součástí je mnoho různých veřejných programů...
Ačkoliv se fáze tohoto měsíce může zdát dobře známá, tak měsíc samotný dobře známý není. Tato vypouklá fáze totiž ukazuje část Jupiterova měsíce Europa. Tuto mozaiku snímků pořídila kosmická sonda Galileo při své výpravě k Jupiteru v letech 1995 až 2003. Jsou...
Tento pohled plný fantazie vytvořil fotograf Larry Landolfi a inspiroval se při návštěvě města Fort Davis v Texasu, které je domovem McDonaldovy observatoře pod tmavou noční oblohou. Kompozitní obraz naznačuje, že Mléčná dráha je nebeským prodloužením opuštěné polní cesty. Název naší...
Když zrovna prolétáte kolem Země na své cestě k Jupiteru, po čem byste se měli dívat? Tato otázka stanula pro kosmickou sondu Galileo, která před dvěma desetiletími bezhlesně proplouvala kolem nejvíce fotografovaného tělesa. Ačkoliv byla kosmická sonda Galileo původně vypuštěna ze Země, tak...
Venuše, druhá nejbližší planeta od Slunce, je daleko nejjasnější planetou ze setkání tří planet o tomto víkendu na západní obloze po západu. Také se osvědčila jako populární průletový bod kosmických sond k obřím plynným planetám ve vnějších oblastech sluneční soustavy. Proč letět nejprve...
V roce 1564 narozený Galileo použil k výzkumu sluneční soustavy dalekohled. V roce 1610 se stal prvním člověkem, který užasnul nad Saturnovými prstenci. I po skoro 400 letech nabízí Saturnovy velkolepé prstence jednu z nejúžasnějších astronomických podívaných. Saturnova soustava prstenců je...
Putování kosmická sondy NASA Galileo, která byla vypuštěna v roce 1989 a od sklonku roku 1995 obíhá v jupiterově systému, brzy skončí. Sonda byla navedena k pádu přímo na Jupiter tuto neděli 21. září při rychlosti asi 30 mil za sekundu. Její součásti se ve vnější atmosféře plynného obra...
Europa, jeden z největších jupiterových galileovských měsíců možná opravdu pod svým ledovým povrchem ukrývá oceán kapalné vody a tak udržuje vzrušující možnost života. Na tomto obrázku, zkonstruovaném z údajů pořízených v letech 1996 a 1997 sondou Galileo, jsou vidět pro Europu...
Venuše, druhá nejbližší planeta od Slunce, je pro vesmírné sondy oblíbeným místem průletu na jejich cestách k obřím plynným planetám na vnějším okraji sluneční soustavy. Proč ale navštěvovat Venuši jako první? Kosmická sonda může být s využitím "gravitačního" manévru planetou vymrštěna a...
Galileo, narozený v roce 1564, použil v roce 1610 dalekohled k průzkumu Sluneční soustavy, aby se stal prvním kdo užasnul nad saturnovými prstenci. Téměř 400 let poté saturnovy vzenešené prstence nadále nabízí jednu z nejfantastičtějších astronomických podívaných. V porovnání s...
Na Jupiteru, obří planetě vládnoucí Sluneční soustavě, je každý den oblačný. Tato třírozměrná představa představuje zjednodušený model pohledu z rozmezí oblačných vrstev Jupitera. Je založena na obrazových a spektrálních datech pořízených sondou Galileo. Mezera mezi vrstvami oblačnosti a výškové...
Na jupiterově měsíci Io byla objevena lávová fontána tryskající do výše přes jeden kilometr. Robotizovaná sonda Galileo, která obíhá kolem Jupitera vyfotografovala vulkanické erupce během jejího těsného průletu měsíce koncem minulého měsíce. Fontána je vidět nahoře na mozaice snímků z...
Venuše, druhá nejbližší planeta ke Slunci, je oblíbený bod průletu kosmických sond mířících k obřím plynným planetám ve vnějších oblastech sluneční soustavy. Proč nejdřív k Venuši? Pomocí gravitačního manévru může být sonda vymrštěna planetou a získat energii během krátkeho přiblížení a tak...
Sonda Galileo, která koncem 90. let 20. století prolétala Jupiterovým systémem, zaznamenala úžasné pohledy na Europu a odhalila důkazy, že ledový povrch tohoto měsíce pravděpodobně skrývá hluboký globální oceán. Obrazová data ze sondy Galileo o Europě byla znovu zpracována s vylepšenou kalibrací,...
Sonda Galileo, která koncem 90. let 20. století prolétala Jupiterovým systémem, zaznamenala úžasné pohledy na Europu a odhalila důkazy, že se pod ledovým povrchem tohoto měsíce pravděpodobně skrývá hluboký globální oceán. Obrazová data sondy Galileo měsíce Europa byla s vylepšenou kalibrací znovu...
Nejpodivnější měsíc ve Sluneční soustavě je jasně žlutý. Tento obrázek pořídila sonda Galileo, která obíhala kolem Jupiteru v letech 1995 až 2003 a představuje pokus ukázat, jak by Io vypadal ve "skutečných barvách", které může vnímat lidské oko. Barvy měsíce Io pocházejí od síry a...
Tento dobře rozpoznatelný pohled na architekturu při západu Slunce 27. března umožnil přirozený filtr mlhavé atmosféry. Mezi dómem katedrály a slavnou nakloněnou věží v Pise je sluneční kotouč s tmavými slunečními skvrnami aktivních oblastí 2975 a 2976. Jen o den později zpozorovala kosmická sonda...
Koncem 90. let minulého století kolem Jupiteru obíhala sonda Galileo a pořídila úžasné snímky Europy, které dokazují, že je pod ledovým povrchem tohoto měsíce pravděpodobně hluboký globální oceán. Obrazová data ze sondy Galileo byla znovu zpracována s vylepšenou kalibrací, takže mohl vzniknout...
Toto není srpek mladého Měsíce za věžemi katedrály po západu Slunce. Je to Venuše ve fázi srpku. Kamera s teleobjektivem zachytila 1. ledna z maďarského Veszpremu sérií expozic asi 40 milionů kilometrů vzdálenou Venuši osvětlenou slunečním světlem jen z asi 2 procent při jejím západu na západní...
Po Mléčné dráze se nedá chodit. Přesto ji můžete pod tmavou oblohou zkoumat. Bledá světelná stopa, která se za tmavé bezměsíčné noci táhne oblohou, se očím jeví jako cesta po obloze. Zářící nebeský pás je slabé společné světlo vzdálených hvězd, které protínají pásy neprůhledných mračen mezihvězdného...
Kosmická sonda Galileo koncem let 1990-tých obíhala v Jupiterově systému, pořídila přitom úžasné záběry Europy a odhalila důkazy, že se pod ledovým povrchem měsíce nejspíš skrývá hluboký, globální oceán. Snímek Europy ze sondy Galileo byl s využitím nových kalibrací zde znovu zpracován ...
Toto není srpek mladého Měsíce nad kopcem nad západním obzorem při západu Slunce. Je to Venuše ve fázi srpku. Je asi 54 miliónů kilometrů daleko, je osvětlená méně než z 20 procent, a byla zachycena pomocí dalekohledu a kamery 30. září u rumunského města Bacau. Toto nebeské světlo...
Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí...
Země a Měsíc se při vzácných příležitostech fotografují spolu. Jedna taková nádherná možnost nastala tento měsíc před 25 lety, když kosmická sonda k Jupiteru Galileo přelétala kolem své domovské planetární soustavy. Sonda Galileo tehdy sledovala z asi 15 násobné vzdálenosti Země-Měsíc jak...
Co je na tomto obrázku špatně? Pokud na to přijdete, tak si můžete uvědomit, kde byl tento snímek pořízen. Ta zvláštnost ve skutečnosti spočívá v jedné ze staveb, je nakloněná. Nakloněná věž v Pise se stala legendou už krátce po zahájení stavby v roce 1173. Nyní je součástí Světového...
Jaká tajemství lze rozluštit pohledem do této křišťálové koule? Tou koulí je v tomto případě Jupiterův měsíc, křišťálem je led a měsíc není jen špinavý, ale popraskaný, že se už nespraví. Nicméně se spekuluje, že pod popraskanými ledovými pláněmi Europy existují oceány, které by...
Tento snímek ve vylepšených barvách pokrývá na povrchu Jupiterova slibného měsíce Europa oblast 350 x 750 kilometrů. Podrobný obrázek kombinuje data s vysokým rozlišením s barevnými daty s nízkým rozlišením z kosmické sondy Galileo z roku 1998. Předpokládá se, že pod hladkými ledovými...
Venuše a Jupiter byly 30. června ve skutečnosti daleko od sebe, jen se za soumraku na západní obloze jevily blízko sebe. Obě jasné planety poblíž kulminace letošní nádherné konjunkce jsou zachyceny současně v zorném poli dalekohledu na ostrém digitálním obrazu složeném z mnoha snímků večer po...
Kosmická sonda Galileo, která konce let 1990 kroužila Jupiterovou soustavou, pořídila tento úžasný pohled na Europu a zjistila důkazy, že ledový povrch měsíce nejspíš skrývá hluboký globální oceán. Snímek Europy z Galilea byl nyní s využitím nové kalibrace nově zpracován, aby mohl vzniknout...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterovy prstence objevila v roce 1979 prolétající kosmická sonda Voyager 1, ale jejich původ byl záhadou. Údaje z kosmické sondy Galileo, která byla od roku 1995 do roku 2003 družicí Jupiteru potvrdily, že se prstence vytvořily impakty meteoroidů na malé...
Jakou část Jupiterova měsíce Europa je tvořena vodou? Velká. Na základě údajů ze sondy Galileo, která Jupiterův systém zkoumala v letech 1995 až 2003, Europa obsahuje pod vrstvou povrchového ledu hluboký, globální oceán kapalné vody. Podpovrchový oceán by včetně ledové vrstvy mohl dosahovat...
Když fotograf Jens Hackmann projížděl jednoho letního večera malým městečkem Weikersheim v jižním Německu, tak mu to nedalo a musel zastavit. Neodolal a namířil svoji kameru s teleobjektivem na tuto nádhernou konjunkci úplňku Měsíce s planetou Jupiter hned vedle věže místního kostela. Před 400...
Tento lákavý fantazijní pohled vytvořil v Mezinárodním roku astronomie fotograf Larry Landolfi inspirován pozemskou noční oblohou. Jeho kompositní obraz vnuká myšlenku, že svítivá Mléčná dráha je nebeským prodloužením polní cesty. Název naší galaxie Mléčná dráha (latinsky Via Lactea), se...
Chcete podniknout neobyčejnou cestu? Můžete dnes, když budete sledovat Cestu kolem světa za 80 dalekohledy. Toto 24 hodinové živé vysílání na webu zorganizovala Evropská jižní observatoř pro 100 hodin astronomie, klíčový projekt Mezinárodního roku astronomie. Jak je patrné z tohoto astronomicky...
Dnes začíná 100 hodin astronomie, důležitý projekt Mezinárodního roku astronomie 2009 na oslavu Galileova 400. výročí prvního průzkumu oblohy dalekohledem. Odstartuje dnešní zahajovací událostí ve Franklinově institutu ve Philadelphii a jeho součástí je mnoho různých veřejných programů...
Ačkoliv se fáze tohoto měsíce může zdát dobře známá, tak měsíc samotný dobře známý není. Tato vypouklá fáze totiž ukazuje část Jupiterova měsíce Europa. Tuto mozaiku snímků pořídila kosmická sonda Galileo při své výpravě k Jupiteru v letech 1995 až 2003. Jsou...
Tento pohled plný fantazie vytvořil fotograf Larry Landolfi a inspiroval se při návštěvě města Fort Davis v Texasu, které je domovem McDonaldovy observatoře pod tmavou noční oblohou. Kompozitní obraz naznačuje, že Mléčná dráha je nebeským prodloužením opuštěné polní cesty. Název naší...
Když zrovna prolétáte kolem Země na své cestě k Jupiteru, po čem byste se měli dívat? Tato otázka stanula pro kosmickou sondu Galileo, která před dvěma desetiletími bezhlesně proplouvala kolem nejvíce fotografovaného tělesa. Ačkoliv byla kosmická sonda Galileo původně vypuštěna ze Země, tak...
Venuše, druhá nejbližší planeta od Slunce, je daleko nejjasnější planetou ze setkání tří planet o tomto víkendu na západní obloze po západu. Také se osvědčila jako populární průletový bod kosmických sond k obřím plynným planetám ve vnějších oblastech sluneční soustavy. Proč letět nejprve...
V roce 1564 narozený Galileo použil k výzkumu sluneční soustavy dalekohled. V roce 1610 se stal prvním člověkem, který užasnul nad Saturnovými prstenci. I po skoro 400 letech nabízí Saturnovy velkolepé prstence jednu z nejúžasnějších astronomických podívaných. Saturnova soustava prstenců je...
Putování kosmická sondy NASA Galileo, která byla vypuštěna v roce 1989 a od sklonku roku 1995 obíhá v jupiterově systému, brzy skončí. Sonda byla navedena k pádu přímo na Jupiter tuto neděli 21. září při rychlosti asi 30 mil za sekundu. Její součásti se ve vnější atmosféře plynného obra...
Europa, jeden z největších jupiterových galileovských měsíců možná opravdu pod svým ledovým povrchem ukrývá oceán kapalné vody a tak udržuje vzrušující možnost života. Na tomto obrázku, zkonstruovaném z údajů pořízených v letech 1996 a 1997 sondou Galileo, jsou vidět pro Europu...
Venuše, druhá nejbližší planeta od Slunce, je pro vesmírné sondy oblíbeným místem průletu na jejich cestách k obřím plynným planetám na vnějším okraji sluneční soustavy. Proč ale navštěvovat Venuši jako první? Kosmická sonda může být s využitím "gravitačního" manévru planetou vymrštěna a...
Galileo, narozený v roce 1564, použil v roce 1610 dalekohled k průzkumu Sluneční soustavy, aby se stal prvním kdo užasnul nad saturnovými prstenci. Téměř 400 let poté saturnovy vzenešené prstence nadále nabízí jednu z nejfantastičtějších astronomických podívaných. V porovnání s...
Na Jupiteru, obří planetě vládnoucí Sluneční soustavě, je každý den oblačný. Tato třírozměrná představa představuje zjednodušený model pohledu z rozmezí oblačných vrstev Jupitera. Je založena na obrazových a spektrálních datech pořízených sondou Galileo. Mezera mezi vrstvami oblačnosti a výškové...
Na jupiterově měsíci Io byla objevena lávová fontána tryskající do výše přes jeden kilometr. Robotizovaná sonda Galileo, která obíhá kolem Jupitera vyfotografovala vulkanické erupce během jejího těsného průletu měsíce koncem minulého měsíce. Fontána je vidět nahoře na mozaice snímků z...
Venuše, druhá nejbližší planeta ke Slunci, je oblíbený bod průletu kosmických sond mířících k obřím plynným planetám ve vnějších oblastech sluneční soustavy. Proč nejdřív k Venuši? Pomocí gravitačního manévru může být sonda vymrštěna planetou a získat energii během krátkeho přiblížení a tak...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
