Úvodní  >  Štítky  >  Štítek galileo

Štítek: galileo

APOD Europa z Galilea

Sonda Galileo, která koncem 90. let 20. století prolétala Jupiterovým systémem, zaznamenala úžasné pohledy na Europu a odhalila důkazy, že ledový povrch tohoto měsíce pravděpodobně skrývá hluboký globální oceán. Obrazová data ze sondy Galileo o Europě byla znovu zpracována s vylepšenou kalibrací,...

APOD Europa z Galilea

Sonda Galileo, která koncem 90. let 20. století prolétala Jupiterovým systémem, zaznamenala úžasné pohledy na Europu a odhalila důkazy, že se pod ledovým povrchem tohoto měsíce pravděpodobně skrývá hluboký globální oceán. Obrazová data sondy Galileo měsíce Europa byla s vylepšenou kalibrací znovu...

APOD Io v pravých barvách

Nejpodivnější měsíc ve Sluneční soustavě je jasně žlutý. Tento obrázek pořídila sonda Galileo, která obíhala kolem Jupiteru v letech 1995 až 2003 a představuje pokus ukázat, jak by Io vypadal ve "skutečných barvách", které může vnímat lidské oko. Barvy měsíce Io pocházejí od síry a...

APOD Šikmá věž s aktivním Sluncem

Tento dobře rozpoznatelný pohled na architekturu při západu Slunce 27. března umožnil přirozený filtr mlhavé atmosféry. Mezi dómem katedrály a slavnou nakloněnou věží v Pise je sluneční kotouč s tmavými slunečními skvrnami aktivních oblastí 2975 a 2976. Jen o den později zpozorovala kosmická sonda...

APOD Europa z Galilea

Koncem 90. let minulého století kolem Jupiteru obíhala sonda Galileo a pořídila úžasné snímky Europy, které dokazují, že je pod ledovým povrchem tohoto měsíce pravděpodobně hluboký globální oceán. Obrazová data ze sondy Galileo byla znovu zpracována s vylepšenou kalibrací, takže mohl vzniknout...

APOD Poslední dny Venuše na večerní obloze

Toto není srpek mladého Měsíce za věžemi katedrály po západu Slunce. Je to Venuše ve fázi srpku. Kamera s teleobjektivem zachytila 1. ledna z maďarského Veszpremu sérií expozic asi 40 milionů kilometrů vzdálenou Venuši osvětlenou slunečním světlem jen z asi 2 procent při jejím západu na západní...

APOD V Mléčné dráze

Po Mléčné dráze se nedá chodit. Přesto ji můžete pod tmavou oblohou zkoumat. Bledá světelná stopa, která se za tmavé bezměsíčné noci táhne oblohou, se očím jeví jako cesta po obloze. Zářící nebeský pás je slabé společné světlo vzdálených hvězd, které protínají pásy neprůhledných mračen mezihvězdného...

APOD Europa z Galileo znovu zpracovaná

Kosmická sonda Galileo koncem let 1990-tých obíhala v Jupiterově systému, pořídila přitom úžasné záběry Europy a odhalila důkazy, že se pod ledovým povrchem měsíce nejspíš skrývá hluboký, globální oceán. Snímek Europy ze sondy Galileo byl s využitím nových kalibrací zde znovu zpracován ...

APOD Poslední dny Venuše jako Večernice

Toto není srpek mladého Měsíce nad kopcem nad západním obzorem při západu Slunce. Je to Venuše ve fázi srpku. Je asi 54 miliónů kilometrů daleko, je osvětlená méně než z 20 procent, a byla zachycena pomocí dalekohledu a kamery 30. září u rumunského města Bacau. Toto nebeské světlo...

Martin GembecÚkazy

Článek 38. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí...

APOD Země a Měsíc

Země a Měsíc se při vzácných příležitostech fotografují spolu. Jedna taková nádherná možnost nastala tento měsíc před 25 lety, když kosmická sonda k Jupiteru Galileo přelétala kolem své domovské planetární soustavy. Sonda Galileo tehdy sledovala z asi 15 násobné vzdálenosti Země-Měsíc jak...

APOD Bouřkový úplněk nad Pisou

Co je na tomto obrázku špatně? Pokud na to přijdete, tak si můžete uvědomit, kde byl tento snímek pořízen. Ta zvláštnost ve skutečnosti spočívá v jedné ze staveb, je nakloněná. Nakloněná věž v Pise se stala legendou už krátce po zahájení stavby v roce 1173. Nyní je součástí Světového...

APOD Jupiterova Europa ze sondy Galileo

Jaká tajemství lze rozluštit pohledem do této křišťálové koule? Tou koulí je v tomto případě Jupiterův měsíc, křišťálem je led a měsíc není jen špinavý, ale popraskaný, že se už nespraví. Nicméně se spekuluje, že pod popraskanými ledovými pláněmi Europy existují oceány, které by...

APOD Povrch Europy

Tento snímek ve vylepšených barvách pokrývá na povrchu Jupiterova slibného měsíce Europa oblast 350 x 750 kilometrů. Podrobný obrázek kombinuje data s vysokým rozlišením s barevnými daty s nízkým rozlišením z kosmické sondy Galileo z roku 1998. Předpokládá se, že pod hladkými ledovými...

APOD Venuše a Jupiter jsou daleko

Venuše a Jupiter byly 30. června ve skutečnosti daleko od sebe, jen se za soumraku na západní obloze jevily blízko sebe. Obě jasné planety poblíž kulminace letošní nádherné konjunkce jsou zachyceny současně v zorném poli dalekohledu na ostrém digitálním obrazu složeném z mnoha snímků večer po...

APOD Europa z Galilea nově

Kosmická sonda Galileo, která konce let 1990 kroužila Jupiterovou soustavou, pořídila tento úžasný pohled na Europu a zjistila důkazy, že ledový povrch měsíce nejspíš skrývá hluboký globální oceán. Snímek Europy z Galilea byl nyní s využitím nové kalibrace nově zpracován, aby mohl vzniknout...

APOD Jupiterovy prstence

Proč má Jupiter prstence? Jupiterovy prstence objevila v roce 1979 prolétající kosmická sonda Voyager 1, ale jejich původ byl záhadou. Údaje z kosmické sondy Galileo, která byla od roku 1995 do roku 2003 družicí Jupiteru potvrdily, že se prstence vytvořily impakty meteoroidů na malé...

APOD Všechna voda na Europě

Jakou část Jupiterova měsíce Europa je tvořena vodou? Velká. Na základě údajů ze sondy Galileo, která Jupiterův systém zkoumala v letech 1995 až 2003, Europa obsahuje pod vrstvou povrchového ledu hluboký, globální oceán kapalné vody. Podpovrchový oceán by včetně ledové vrstvy mohl dosahovat...

APOD Spojení Měsíce s Jupiterem

Když fotograf Jens Hackmann projížděl jednoho letního večera malým městečkem Weikersheim v jižním Německu, tak mu to nedalo a musel zastavit. Neodolal a namířil svoji kameru s teleobjektivem na tuto nádhernou konjunkci úplňku Měsíce s planetou Jupiter hned vedle věže místního kostela. Před 400...

APOD Mléčná cesta

Tento lákavý fantazijní pohled vytvořil v Mezinárodním roku astronomie fotograf Larry Landolfi inspirován pozemskou noční oblohou. Jeho kompositní obraz vnuká myšlenku, že svítivá Mléčná dráha je nebeským prodloužením polní cesty. Název naší galaxie Mléčná dráha (latinsky Via Lactea), se...

APOD Cesta kolem světa za 80 dalekohledy

Chcete podniknout neobyčejnou cestu? Můžete dnes, když budete sledovat Cestu kolem světa za 80 dalekohledy. Toto 24 hodinové živé vysílání na webu zorganizovala Evropská jižní observatoř pro 100 hodin astronomie, klíčový projekt Mezinárodního roku astronomie. Jak je patrné z tohoto astronomicky...

APOD Začíná 100 hodin astronomie

Dnes začíná 100 hodin astronomie, důležitý projekt Mezinárodního roku astronomie 2009 na oslavu Galileova 400. výročí prvního průzkumu oblohy dalekohledem. Odstartuje dnešní zahajovací událostí ve Franklinově institutu ve Philadelphii a jeho součástí je mnoho různých veřejných programů...

APOD Vypouklá Europa

Ačkoliv se fáze tohoto měsíce může zdát dobře známá, tak měsíc samotný dobře známý není. Tato vypouklá fáze totiž ukazuje část Jupiterova měsíce Europa. Tuto mozaiku snímků pořídila kosmická sonda Galileo při své výpravě k Jupiteru v letech 1995 až 2003. Jsou...

APOD Mléčná cesta

Tento pohled plný fantazie vytvořil fotograf Larry Landolfi a inspiroval se při návštěvě města Fort Davis v Texasu, které je domovem McDonaldovy observatoře pod tmavou noční oblohou. Kompozitní obraz naznačuje, že Mléčná dráha je nebeským prodloužením opuštěné polní cesty. Název naší...

APOD Rotující Země z Galilea

Když zrovna prolétáte kolem Země na své cestě k Jupiteru, po čem byste se měli dívat? Tato otázka stanula pro kosmickou sondu Galileo, která před dvěma desetiletími bezhlesně proplouvala kolem nejvíce fotografovaného tělesa. Ačkoliv byla kosmická sonda Galileo původně vypuštěna ze Země, tak...

APOD Venuše: Jen průlet kolem

Venuše, druhá nejbližší planeta od Slunce, je daleko nejjasnější planetou ze setkání tří planet o tomto víkendu na západní obloze po západu. Také se osvědčila jako populární průletový bod kosmických sond k obřím plynným planetám ve vnějších oblastech sluneční soustavy. Proč letět nejprve...

APOD Saturn: Pán prstenů

V roce 1564 narozený Galileo použil k výzkumu sluneční soustavy dalekohled. V roce 1610 se stal prvním člověkem, který užasnul nad Saturnovými prstenci. I po skoro 400 letech nabízí Saturnovy velkolepé prstence jednu z nejúžasnějších astronomických podívaných. Saturnova soustava prstenců je...

APOD Galileiho Europa

Putování kosmická sondy NASA Galileo, která byla vypuštěna v roce 1989 a od sklonku roku 1995 obíhá v jupiterově systému, brzy skončí. Sonda byla navedena k pádu přímo na Jupiter tuto neděli 21. září při rychlosti asi 30 mil za sekundu. Její součásti se ve vnější atmosféře plynného obra...

APOD Pihy na Europě

Europa, jeden z největších jupiterových galileovských měsíců možná opravdu pod svým ledovým povrchem ukrývá oceán kapalné vody a tak udržuje vzrušující možnost života. Na tomto obrázku, zkonstruovaném z údajů pořízených v letech 1996 a 1997 sondou Galileo, jsou vidět pro Europu...

APOD Venuše: jen průlet

Venuše, druhá nejbližší planeta od Slunce, je pro vesmírné sondy oblíbeným místem průletu na jejich cestách k obřím plynným planetám na vnějším okraji sluneční soustavy. Proč ale navštěvovat Venuši jako první? Kosmická sonda může být s využitím "gravitačního" manévru planetou vymrštěna a...

APOD Saturn: Pán prstenů

Galileo, narozený v roce 1564, použil v roce 1610 dalekohled k průzkumu Sluneční soustavy, aby se stal prvním kdo užasnul nad saturnovými prstenci. Téměř 400 let poté saturnovy vzenešené prstence nadále nabízí jednu z nejfantastičtějších astronomických podívaných. V porovnání s...

APOD Třírozměrný pohled na oblaka Jupitera

Na Jupiteru, obří planetě vládnoucí Sluneční soustavě, je každý den oblačný. Tato třírozměrná představa představuje zjednodušený model pohledu z rozmezí oblačných vrstev Jupitera. Je založena na obrazových a spektrálních datech pořízených sondou Galileo. Mezera mezi vrstvami oblačnosti a výškové...

APOD Lávová fontána na jupiterově měsíci Io

Na jupiterově měsíci Io byla objevena lávová fontána tryskající do výše přes jeden kilometr. Robotizovaná sonda Galileo, která obíhá kolem Jupitera vyfotografovala vulkanické erupce během jejího těsného průletu měsíce koncem minulého měsíce. Fontána je vidět nahoře na mozaice snímků z...

APOD Venuše: Jen průlet

Venuše, druhá nejbližší planeta ke Slunci, je oblíbený bod průletu kosmických sond mířících k obřím plynným planetám ve vnějších oblastech sluneční soustavy. Proč nejdřív k Venuši? Pomocí gravitačního manévru může být sonda vymrštěna planetou a získat energii během krátkeho přiblížení a tak...

APOD Europa z Galilea

Sonda Galileo, která koncem 90. let 20. století prolétala Jupiterovým systémem, zaznamenala úžasné pohledy na Europu a odhalila důkazy, že ledový povrch tohoto měsíce pravděpodobně skrývá hluboký globální oceán. Obrazová data ze sondy Galileo o Europě byla znovu zpracována s vylepšenou kalibrací,...

APOD Europa z Galilea

Sonda Galileo, která koncem 90. let 20. století prolétala Jupiterovým systémem, zaznamenala úžasné pohledy na Europu a odhalila důkazy, že se pod ledovým povrchem tohoto měsíce pravděpodobně skrývá hluboký globální oceán. Obrazová data sondy Galileo měsíce Europa byla s vylepšenou kalibrací znovu...

APOD Io v pravých barvách

Nejpodivnější měsíc ve Sluneční soustavě je jasně žlutý. Tento obrázek pořídila sonda Galileo, která obíhala kolem Jupiteru v letech 1995 až 2003 a představuje pokus ukázat, jak by Io vypadal ve "skutečných barvách", které může vnímat lidské oko. Barvy měsíce Io pocházejí od síry a...

APOD Šikmá věž s aktivním Sluncem

Tento dobře rozpoznatelný pohled na architekturu při západu Slunce 27. března umožnil přirozený filtr mlhavé atmosféry. Mezi dómem katedrály a slavnou nakloněnou věží v Pise je sluneční kotouč s tmavými slunečními skvrnami aktivních oblastí 2975 a 2976. Jen o den později zpozorovala kosmická sonda...

APOD Europa z Galilea

Koncem 90. let minulého století kolem Jupiteru obíhala sonda Galileo a pořídila úžasné snímky Europy, které dokazují, že je pod ledovým povrchem tohoto měsíce pravděpodobně hluboký globální oceán. Obrazová data ze sondy Galileo byla znovu zpracována s vylepšenou kalibrací, takže mohl vzniknout...

APOD Poslední dny Venuše na večerní obloze

Toto není srpek mladého Měsíce za věžemi katedrály po západu Slunce. Je to Venuše ve fázi srpku. Kamera s teleobjektivem zachytila 1. ledna z maďarského Veszpremu sérií expozic asi 40 milionů kilometrů vzdálenou Venuši osvětlenou slunečním světlem jen z asi 2 procent při jejím západu na západní...

APOD V Mléčné dráze

Po Mléčné dráze se nedá chodit. Přesto ji můžete pod tmavou oblohou zkoumat. Bledá světelná stopa, která se za tmavé bezměsíčné noci táhne oblohou, se očím jeví jako cesta po obloze. Zářící nebeský pás je slabé společné světlo vzdálených hvězd, které protínají pásy neprůhledných mračen mezihvězdného...

APOD Europa z Galileo znovu zpracovaná

Kosmická sonda Galileo koncem let 1990-tých obíhala v Jupiterově systému, pořídila přitom úžasné záběry Europy a odhalila důkazy, že se pod ledovým povrchem měsíce nejspíš skrývá hluboký, globální oceán. Snímek Europy ze sondy Galileo byl s využitím nových kalibrací zde znovu zpracován ...

APOD Poslední dny Venuše jako Večernice

Toto není srpek mladého Měsíce nad kopcem nad západním obzorem při západu Slunce. Je to Venuše ve fázi srpku. Je asi 54 miliónů kilometrů daleko, je osvětlená méně než z 20 procent, a byla zachycena pomocí dalekohledu a kamery 30. září u rumunského města Bacau. Toto nebeské světlo...

Martin GembecÚkazy

Článek 38. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí...

APOD Země a Měsíc

Země a Měsíc se při vzácných příležitostech fotografují spolu. Jedna taková nádherná možnost nastala tento měsíc před 25 lety, když kosmická sonda k Jupiteru Galileo přelétala kolem své domovské planetární soustavy. Sonda Galileo tehdy sledovala z asi 15 násobné vzdálenosti Země-Měsíc jak...

APOD Bouřkový úplněk nad Pisou

Co je na tomto obrázku špatně? Pokud na to přijdete, tak si můžete uvědomit, kde byl tento snímek pořízen. Ta zvláštnost ve skutečnosti spočívá v jedné ze staveb, je nakloněná. Nakloněná věž v Pise se stala legendou už krátce po zahájení stavby v roce 1173. Nyní je součástí Světového...

APOD Jupiterova Europa ze sondy Galileo

Jaká tajemství lze rozluštit pohledem do této křišťálové koule? Tou koulí je v tomto případě Jupiterův měsíc, křišťálem je led a měsíc není jen špinavý, ale popraskaný, že se už nespraví. Nicméně se spekuluje, že pod popraskanými ledovými pláněmi Europy existují oceány, které by...

APOD Povrch Europy

Tento snímek ve vylepšených barvách pokrývá na povrchu Jupiterova slibného měsíce Europa oblast 350 x 750 kilometrů. Podrobný obrázek kombinuje data s vysokým rozlišením s barevnými daty s nízkým rozlišením z kosmické sondy Galileo z roku 1998. Předpokládá se, že pod hladkými ledovými...

APOD Venuše a Jupiter jsou daleko

Venuše a Jupiter byly 30. června ve skutečnosti daleko od sebe, jen se za soumraku na západní obloze jevily blízko sebe. Obě jasné planety poblíž kulminace letošní nádherné konjunkce jsou zachyceny současně v zorném poli dalekohledu na ostrém digitálním obrazu složeném z mnoha snímků večer po...

APOD Europa z Galilea nově

Kosmická sonda Galileo, která konce let 1990 kroužila Jupiterovou soustavou, pořídila tento úžasný pohled na Europu a zjistila důkazy, že ledový povrch měsíce nejspíš skrývá hluboký globální oceán. Snímek Europy z Galilea byl nyní s využitím nové kalibrace nově zpracován, aby mohl vzniknout...

APOD Jupiterovy prstence

Proč má Jupiter prstence? Jupiterovy prstence objevila v roce 1979 prolétající kosmická sonda Voyager 1, ale jejich původ byl záhadou. Údaje z kosmické sondy Galileo, která byla od roku 1995 do roku 2003 družicí Jupiteru potvrdily, že se prstence vytvořily impakty meteoroidů na malé...

APOD Všechna voda na Europě

Jakou část Jupiterova měsíce Europa je tvořena vodou? Velká. Na základě údajů ze sondy Galileo, která Jupiterův systém zkoumala v letech 1995 až 2003, Europa obsahuje pod vrstvou povrchového ledu hluboký, globální oceán kapalné vody. Podpovrchový oceán by včetně ledové vrstvy mohl dosahovat...

APOD Spojení Měsíce s Jupiterem

Když fotograf Jens Hackmann projížděl jednoho letního večera malým městečkem Weikersheim v jižním Německu, tak mu to nedalo a musel zastavit. Neodolal a namířil svoji kameru s teleobjektivem na tuto nádhernou konjunkci úplňku Měsíce s planetou Jupiter hned vedle věže místního kostela. Před 400...

APOD Mléčná cesta

Tento lákavý fantazijní pohled vytvořil v Mezinárodním roku astronomie fotograf Larry Landolfi inspirován pozemskou noční oblohou. Jeho kompositní obraz vnuká myšlenku, že svítivá Mléčná dráha je nebeským prodloužením polní cesty. Název naší galaxie Mléčná dráha (latinsky Via Lactea), se...

APOD Cesta kolem světa za 80 dalekohledy

Chcete podniknout neobyčejnou cestu? Můžete dnes, když budete sledovat Cestu kolem světa za 80 dalekohledy. Toto 24 hodinové živé vysílání na webu zorganizovala Evropská jižní observatoř pro 100 hodin astronomie, klíčový projekt Mezinárodního roku astronomie. Jak je patrné z tohoto astronomicky...

APOD Začíná 100 hodin astronomie

Dnes začíná 100 hodin astronomie, důležitý projekt Mezinárodního roku astronomie 2009 na oslavu Galileova 400. výročí prvního průzkumu oblohy dalekohledem. Odstartuje dnešní zahajovací událostí ve Franklinově institutu ve Philadelphii a jeho součástí je mnoho různých veřejných programů...

APOD Vypouklá Europa

Ačkoliv se fáze tohoto měsíce může zdát dobře známá, tak měsíc samotný dobře známý není. Tato vypouklá fáze totiž ukazuje část Jupiterova měsíce Europa. Tuto mozaiku snímků pořídila kosmická sonda Galileo při své výpravě k Jupiteru v letech 1995 až 2003. Jsou...

APOD Mléčná cesta

Tento pohled plný fantazie vytvořil fotograf Larry Landolfi a inspiroval se při návštěvě města Fort Davis v Texasu, které je domovem McDonaldovy observatoře pod tmavou noční oblohou. Kompozitní obraz naznačuje, že Mléčná dráha je nebeským prodloužením opuštěné polní cesty. Název naší...

APOD Rotující Země z Galilea

Když zrovna prolétáte kolem Země na své cestě k Jupiteru, po čem byste se měli dívat? Tato otázka stanula pro kosmickou sondu Galileo, která před dvěma desetiletími bezhlesně proplouvala kolem nejvíce fotografovaného tělesa. Ačkoliv byla kosmická sonda Galileo původně vypuštěna ze Země, tak...

APOD Venuše: Jen průlet kolem

Venuše, druhá nejbližší planeta od Slunce, je daleko nejjasnější planetou ze setkání tří planet o tomto víkendu na západní obloze po západu. Také se osvědčila jako populární průletový bod kosmických sond k obřím plynným planetám ve vnějších oblastech sluneční soustavy. Proč letět nejprve...

APOD Saturn: Pán prstenů

V roce 1564 narozený Galileo použil k výzkumu sluneční soustavy dalekohled. V roce 1610 se stal prvním člověkem, který užasnul nad Saturnovými prstenci. I po skoro 400 letech nabízí Saturnovy velkolepé prstence jednu z nejúžasnějších astronomických podívaných. Saturnova soustava prstenců je...

APOD Galileiho Europa

Putování kosmická sondy NASA Galileo, která byla vypuštěna v roce 1989 a od sklonku roku 1995 obíhá v jupiterově systému, brzy skončí. Sonda byla navedena k pádu přímo na Jupiter tuto neděli 21. září při rychlosti asi 30 mil za sekundu. Její součásti se ve vnější atmosféře plynného obra...

APOD Pihy na Europě

Europa, jeden z největších jupiterových galileovských měsíců možná opravdu pod svým ledovým povrchem ukrývá oceán kapalné vody a tak udržuje vzrušující možnost života. Na tomto obrázku, zkonstruovaném z údajů pořízených v letech 1996 a 1997 sondou Galileo, jsou vidět pro Europu...

APOD Venuše: jen průlet

Venuše, druhá nejbližší planeta od Slunce, je pro vesmírné sondy oblíbeným místem průletu na jejich cestách k obřím plynným planetám na vnějším okraji sluneční soustavy. Proč ale navštěvovat Venuši jako první? Kosmická sonda může být s využitím "gravitačního" manévru planetou vymrštěna a...

APOD Saturn: Pán prstenů

Galileo, narozený v roce 1564, použil v roce 1610 dalekohled k průzkumu Sluneční soustavy, aby se stal prvním kdo užasnul nad saturnovými prstenci. Téměř 400 let poté saturnovy vzenešené prstence nadále nabízí jednu z nejfantastičtějších astronomických podívaných. V porovnání s...

APOD Třírozměrný pohled na oblaka Jupitera

Na Jupiteru, obří planetě vládnoucí Sluneční soustavě, je každý den oblačný. Tato třírozměrná představa představuje zjednodušený model pohledu z rozmezí oblačných vrstev Jupitera. Je založena na obrazových a spektrálních datech pořízených sondou Galileo. Mezera mezi vrstvami oblačnosti a výškové...

APOD Lávová fontána na jupiterově měsíci Io

Na jupiterově měsíci Io byla objevena lávová fontána tryskající do výše přes jeden kilometr. Robotizovaná sonda Galileo, která obíhá kolem Jupitera vyfotografovala vulkanické erupce během jejího těsného průletu měsíce koncem minulého měsíce. Fontána je vidět nahoře na mozaice snímků z...

APOD Venuše: Jen průlet

Venuše, druhá nejbližší planeta ke Slunci, je oblíbený bod průletu kosmických sond mířících k obřím plynným planetám ve vnějších oblastech sluneční soustavy. Proč nejdřív k Venuši? Pomocí gravitačního manévru může být sonda vymrštěna planetou a získat energii během krátkeho přiblížení a tak...



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »