Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. leden 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. leden 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Europa z Galilea

Uznání: NASA, JPL-Caltech, SETI Institute, Cynthia Phillips, Marty Valenti

Koncem 90. let minulého století kolem Jupiteru obíhala sonda Galileo a pořídila úžasné snímky Europy, které dokazují, že je pod ledovým povrchem tohoto měsíce pravděpodobně hluboký globální oceán. Obrazová data ze sondy Galileo byla znovu zpracována s vylepšenou kalibrací, takže mohl vzniknout barevný snímek, který se blíží tomu, co by mohlo vidět lidské oko. Dlouhé zakřivené zlomy na Europě naznačují přítomnost podpovrchové kapalné vody. Energii, která oceán udržuje v kapalné stavu dodává slapové namáhání, které tento velký měsíc na své eliptické orbitě kolem Jupiteru podstupuje. Ještě více ale vzrušuje možnost, že by tento proces mohl i přes absenci slunečního světla dodávat energii pro udržení života, což činí Europu jedním z nejlepších míst pro hledání života mimo Zemi. Jakému druhu života by se mohlo v takovém hlubokém, temném podpovrchovém oceánu dařit? Vezměme v úvahu třeba extrémní krevety na naší vlastní planetě Zemi.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Galileo
  2. NASA: PIA19048: Europa's Stunning Surface
  3. NASA: NASA Scientists Confirm Water Vapor on Europa
  4. APOD: 2016-04-01 Europa: Objevujte život pod vodou
  5. APOD: 2014-09-19 Potenciálně obyvatelné měsíce
  6. NASA: Europa Clipper
  7. NASA: Extreme Shrimp May Hold Clues to Alien Life

Štítky: Europa, Galileo, Voda, Extreme shrimp


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »