Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. březen 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. březen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Europa z Galilea

Uznání: NASA, JPL-Caltech, SETI Institute, Cynthia Phillips, Marty Valenti

Sonda Galileo, která koncem 90. let 20. století prolétala Jupiterovým systémem, zaznamenala úžasné pohledy na Europu a odhalila důkazy, že ledový povrch tohoto měsíce pravděpodobně skrývá hluboký globální oceán. Obrazová data ze sondy Galileo o Europě byla znovu zpracována s vylepšenou kalibrací, aby vznikl barevný obraz, který se blíží tomu, co by mohlo vidět lidské oko. Dlouhé zakřivené zlomy na Europě naznačují podpovrchovou kapalnou vodu. Slapové namáhání, kterému je tento velký měsíc na své eliptické dráze kolem Jupiteru vystaven, dodává energii pro udržení oceánu v tekutém stavu. Ještě zajímavější je však možnost, že i při nedostatku slunečního světla by tento proces mohl dodávat energii pro podporu života, což z Europy činí jedno z nejlepších míst pro hledání života mimo Zemi. Kosmická sonda Juno, která je v současnosti na orbitě Jupiteru, rovněž opakovaně prolétla kolem tohoto vodního světa a odeslala zpět snímky spolu s údaji pro zkoumání možnosti života na Europě. V říjnu letošního roku se na svou výzkumnou cestu vydá sonda NASA Europa Clipper. Sonda uskuteční téměř 50 průletů a přiblíží se na vzdálenost 25 kilometrů od ledového povrchu Europy.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Galileo
  2. NASA: PIA19048: Europa's Stunning Surface
  3. NASA: NASA Scientists Confirm Water Vapor on Europa
  4. APOD: 2014-09-19 Potenciálně obyvatelné měsíce
  5. APOD: 2016-04-01 Europa: Objevujte život pod vodou
  6. NASA: NASA’s Juno Mission Measures Oxygen Production at Europa
  7. YouTube.com: A Poem for Europa by U.S. Poet Laureate Ada Limón
  8. NASA: Europa Clipper

Štítky: Europa, Galileo, Voda, Europa Clipper


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »