Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. červen 2012

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. červen 2012

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiterovy prstence

Uznání: M. Belton (NOAO), J. Burns (Cornell) et al., Galileo Project, JPL, NASA

Proč má Jupiter prstence? Jupiterovy prstence objevila v roce 1979 prolétající kosmická sonda Voyager 1, ale jejich původ byl záhadou. Údaje z kosmické sondy Galileo, která byla od roku 1995 do roku 2003 družicí Jupiteru potvrdily, že se prstence vytvořily impakty meteoroidů na malé blízké měsíčky. Například když malý meteoroid zasáhne maličký měsíc Adrastea, tak pronikne do měsíce, vypaří se a vyvrhne horninu a prach na oběžnou dráhu Jupiteru. Na snímku nahoře je zatmění Slunce Jupiterem, jak bylo vidět ze sondy Galileo. Malé prachové částice vysoko v Jupiterově atmosféře, stejně jako prachové částice, které tvoří prstence, lze vidět v odraženém slunečním světle.

Štítky: Jupiter, Galileo, Prstence


7. vesmírný týden 2026

7. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »