Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. červen 2012

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. červen 2012

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiterovy prstence

Uznání: M. Belton (NOAO), J. Burns (Cornell) et al., Galileo Project, JPL, NASA

Proč má Jupiter prstence? Jupiterovy prstence objevila v roce 1979 prolétající kosmická sonda Voyager 1, ale jejich původ byl záhadou. Údaje z kosmické sondy Galileo, která byla od roku 1995 do roku 2003 družicí Jupiteru potvrdily, že se prstence vytvořily impakty meteoroidů na malé blízké měsíčky. Například když malý meteoroid zasáhne maličký měsíc Adrastea, tak pronikne do měsíce, vypaří se a vyvrhne horninu a prach na oběžnou dráhu Jupiteru. Na snímku nahoře je zatmění Slunce Jupiterem, jak bylo vidět ze sondy Galileo. Malé prachové částice vysoko v Jupiterově atmosféře, stejně jako prachové částice, které tvoří prstence, lze vidět v odraženém slunečním světle.

Štítky: Jupiter, Galileo, Prstence


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »