Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. červen 2012

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. červen 2012

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiterovy prstence

Uznání: M. Belton (NOAO), J. Burns (Cornell) et al., Galileo Project, JPL, NASA

Proč má Jupiter prstence? Jupiterovy prstence objevila v roce 1979 prolétající kosmická sonda Voyager 1, ale jejich původ byl záhadou. Údaje z kosmické sondy Galileo, která byla od roku 1995 do roku 2003 družicí Jupiteru potvrdily, že se prstence vytvořily impakty meteoroidů na malé blízké měsíčky. Například když malý meteoroid zasáhne maličký měsíc Adrastea, tak pronikne do měsíce, vypaří se a vyvrhne horninu a prach na oběžnou dráhu Jupiteru. Na snímku nahoře je zatmění Slunce Jupiterem, jak bylo vidět ze sondy Galileo. Malé prachové částice vysoko v Jupiterově atmosféře, stejně jako prachové částice, které tvoří prstence, lze vidět v odraženém slunečním světle.

Štítky: Jupiter, Galileo, Prstence


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění slunce 1

Další informace »