Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. červen 2012

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. červen 2012

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiterovy prstence

Uznání: M. Belton (NOAO), J. Burns (Cornell) et al., Galileo Project, JPL, NASA

Proč má Jupiter prstence? Jupiterovy prstence objevila v roce 1979 prolétající kosmická sonda Voyager 1, ale jejich původ byl záhadou. Údaje z kosmické sondy Galileo, která byla od roku 1995 do roku 2003 družicí Jupiteru potvrdily, že se prstence vytvořily impakty meteoroidů na malé blízké měsíčky. Například když malý meteoroid zasáhne maličký měsíc Adrastea, tak pronikne do měsíce, vypaří se a vyvrhne horninu a prach na oběžnou dráhu Jupiteru. Na snímku nahoře je zatmění Slunce Jupiterem, jak bylo vidět ze sondy Galileo. Malé prachové částice vysoko v Jupiterově atmosféře, stejně jako prachové částice, které tvoří prstence, lze vidět v odraženém slunečním světle.

Štítky: Jupiter, Galileo, Prstence


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »