Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. leden 2004

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. leden 2004

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Saturn: Pán prstenů

Uznání: Hubble Heritage Team, (AURA / STScI), R.G. French (Wellesley College), J. Cuzzi (NASA/Ames), L. Dones (SwRI), J. Lissauer (NASA/Ames)

V roce 1564 narozený Galileo použil k výzkumu sluneční soustavy dalekohled. V roce 1610 se stal prvním člověkem, který užasnul nad Saturnovými prstenci. I po skoro 400 letech nabízí Saturnovy velkolepé prstence jednu z nejúžasnějších astronomických podívaných. Saturnova soustava prstenců je ve srovnání s prstenci ostatních plynových obrů jedinečně jasná, je široká asi 250 000 kilometrů, ale má tloušťku pouhých několika desítek metrů. Moderní astronomové věří, že prstence jsou vlastně mladé, možná jenom stovky miliónů let. Prstence ale ale nakonec mohou akumulací prachu a dynamickou interakcí se Saturnovými měsíci ztmavnout a klesnout k plynnému obrovi a tak v příštích několika miliónech letech ztratit svůj lesk. Astronomové už od Galilea podrobovali tyto úchvatné prstence intenzivnímu podrobnému průzkumu, aby odhalili jejich tajemství. Dne 31. prosince 2003 se Saturn přiblížil nejblíže k Zemi za posledních 29 let, zhruba na 1 200 000 000 kilometrů. I v nadcházejících měsících zůstávají prstence nadále skvělým cílem pro pozemské dalekohledy.

Štítky: Saturn, Galileo, Prstence


46. vesmírný týden 2026

46. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí 9. listopadu v novu, takže noci budou tmavé a vhodné pro pozorování slabých objektů. Večer je vidět Saturn a také slabý Uran a Neptun. Ráno je vidět jasná Venuše a také dvojice jasného Jupiteru a slabšího naoranžovělého Marsu u hvězdy Regulus. Koncem týdne by se měl přidat extrémně nízko nad jihovýchodem také Merkur.  Na Slunci je aktivita mírně zvýšená. Evropská sonda Hera už detailně snímá dvojplanetku Didymos – Dimorphos. Astronauti na ISS instalovali poslední solární panel iROSA. Před 60 lety začala poslední mise programu Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Airglow duny

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek Zdeňka Bardona „Airglow duny“ Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín. Tím místem je Evropská jižní observatoř ESO, nacházející se v chilské

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mlhovina v Orionu

Mlhovina M42 v Orionu nad Svatým kopečkem v Mikulově.

Další informace »