Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. leden 2004

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. leden 2004

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Saturn: Pán prstenů

Uznání: Hubble Heritage Team, (AURA / STScI), R.G. French (Wellesley College), J. Cuzzi (NASA/Ames), L. Dones (SwRI), J. Lissauer (NASA/Ames)

V roce 1564 narozený Galileo použil k výzkumu sluneční soustavy dalekohled. V roce 1610 se stal prvním člověkem, který užasnul nad Saturnovými prstenci. I po skoro 400 letech nabízí Saturnovy velkolepé prstence jednu z nejúžasnějších astronomických podívaných. Saturnova soustava prstenců je ve srovnání s prstenci ostatních plynových obrů jedinečně jasná, je široká asi 250 000 kilometrů, ale má tloušťku pouhých několika desítek metrů. Moderní astronomové věří, že prstence jsou vlastně mladé, možná jenom stovky miliónů let. Prstence ale ale nakonec mohou akumulací prachu a dynamickou interakcí se Saturnovými měsíci ztmavnout a klesnout k plynnému obrovi a tak v příštích několika miliónech letech ztratit svůj lesk. Astronomové už od Galilea podrobovali tyto úchvatné prstence intenzivnímu podrobnému průzkumu, aby odhalili jejich tajemství. Dne 31. prosince 2003 se Saturn přiblížil nejblíže k Zemi za posledních 29 let, zhruba na 1 200 000 000 kilometrů. I v nadcházejících měsících zůstávají prstence nadále skvělým cílem pro pozemské dalekohledy.

Štítky: Saturn, Galileo, Prstence


39. vesmírný týden 2025

39. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 9. do 28. 9. 2025. Měsíc po novu se vynoří na večerní obloze až koncem týdne. Saturn je v opozici a uvidíme ho celou noc, další planety jsou nejvýše ráno. Aktivita Slunce je nízká. Na ranní obloze je zjasňující kometa C/2025 A6 (Lemmon) a zajímavé jsou rovněž další, od nás nyní neviditelné. Cygnus XL po drobných obtížích se zážehy motoru dorazil úspěšně k ISS. Evropa je blíže k znovupoužitelnému nosiči. Do blízkosti Lagrangeova bodu L1 se mají dostat významné sondy pro studium Slunce i heliosféry. Před 95 lety se narodil americký astronaut John Young.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

krepuskulární paprsky

Po západu slunce směrem na západ

Další informace »