Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. říjen 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. říjen 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galileo představuje dalekohled

Uznání: Original portrait by Justus Sustermans painted in 1636.

Galileo Galilei učinil z dobrého vynálezu vynález velký. Když se ve věku 40 let doslechl o tom, že holandský optik vynalezl sklo, které činí vzdálené objekty většími, tak si Galileo postavil svůj vlastní dalekohled a namířil jej na oblohu. Galileo rychle objevil, že náš Měsíc má krátery, že Jupiter má své vlastní měsíce, že Slunce má skvrny a že Venuše má fáze jako náš Měsíc. Galileo, který žil od roku 1564 do roku 1642, učinil ještě daleko více objevů. Galileo tvrdil, že jeho pozorování dávají smysl jenom tehdy, když všechny planety obíhají kolem Slunce, názor zastávaný Aristarchem a Koperníkem, a nikoliv kolem Země, jak se tehdy všeobecně věřilo. Mocná Inkvizice Galilea přinutila veřejně odvolat jeho závěr, ale my dnes víme, že měl pravdu.

Štítky: Sluneční soustava, Dalekohled, Galileo Galilei


44. vesmírný týden 2026

44. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »