Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. listopad 2002

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. listopad 2002

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pihy na Europě

Uznání: R. Pappalardo (U. Colorado) et al., Galileo Project, JPL, NASA

Europa, jeden z největších jupiterových galileovských měsíců možná opravdu pod svým ledovým povrchem ukrývá oceán kapalné vody a tak udržuje vzrušující možnost života. Na tomto obrázku, zkonstruovaném z údajů pořízených v letech 1996 a 1997 sondou Galileo, jsou vidět pro Europu charakteristické povrchové brázdy a praskliny spolu s dómy a červenavými skvrnami nazývanými lenticulae z latiského slova pro pihy. Pihy mají asi 10 kilometrů a předpokládá se, že jde o výdutě teplejšího ledu odspodu, které postupně vystoupaly přes chladnější povrchové vrstvy, obdobou je pohyb v lava lampách. Pokud pihy opravdu představují materiál z hlubších ledových vrstev bližších skrytému oceánu, tak by budoucí kosmické výpravy měly odebírat vzorky z poměrně dostupných pih než provrtávat potenciálně tlustou vrstvu ledu.

Štítky: Jupiter, Galileo, Voda, Europa, Ridges, Lenticulae


30. vesmírný týden 2026

30. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS Cosmos 1782

Zachycena trajektorie ISS a Cosmosu 1782 v rozmezí časů od 00.37.36 do 00.44.25 Současně jsou zachyceny dráhy tří letadel.

Další informace »