Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. únor 2002

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. únor 2002

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Saturn: Pán prstenů

Uznání: Hubble Heritage Team (AURA / STScI) R.G. French (Wellesley College), J. Cuzzi (NASA/Ames), L. Dones (SwRI), J. Lissauer (NASA/Ames)

Galileo, narozený v roce 1564, použil v roce 1610 dalekohled k průzkumu Sluneční soustavy, aby se stal prvním kdo užasnul nad saturnovými prstenci. Téměř 400 let poté saturnovy vzenešené prstence nadále nabízí jednu z nejfantastičtějších astronomických podívaných. V porovnání s prstenci jiných plynných obrů jsou ty saturnovy jedinečně jasné a jejich celá soustava je asi 250 kilometrů široká ale v některých místech tlustá jen kolem 10 metrů. Současní astronomové předpokládají, že prstence jsou možná mladé pouhé stovky miliónů let. Akumulací prachu a dynamickou interakcí se saturnovými měsíci prstence mohou nakonec ztmavnout a poklesnou k plynnému obrovi a tak během příštích několika stovek miliónů let ztratí svůj lesk. Astronomové od dob Galilea podrobili obdivované prstence intenzivnímu zkoumání, aby odhalili jejich tajemství. Někteří z nich využijí příští týden (20. února) slibného zákrytu Saturna Měsícem, aby hledali důkaz prstencového materiálu vně dobře známých hranic soustavy prstenců. Přítomnost takového "ztraceného" saturnova prstence byla poprvé naznačena ve zprávě datované do počátku 20. století.

Štítky: Saturn, Galileo, Prstence


37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn u Neptuna

Další informace »