Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. únor 2002

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. únor 2002

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Portrét Sluneční soustavy

Uznáná: Voyager Project, JPL, NASA

Na jiný den sv. Valentýna (14.února 1990), se sonda Voyager 1 letící 4 miliardy mil (6.4 mld km) od Slunce ohlédla zpátky, aby pořídila tento vůbec první rodinný portrét naší Sluneční soustavy. Kompletní portrét se skládá z 60 políček mozaiky pořízených z výše 32 stupňů nad rovinou ekliptiky. Snímky širokoúhlou kamerou Voyageru pokrývají vnitřní Sluneční soustavu (úplně vlevo) a vedou až k plynnému obrovi Neptunu, v té době k nejvzdálenější planetě Sluneční soustavy (zarolujte vpravo). Polohy Venuše, Země, Jupitera, Saturna, Uranu a Neptuna označují odpovídající písmena, zatímco Slunce je jasná skvrna poblíž středu kruhu políček. Vložené snímky pro každou z planet pocházejí z úzkoúhlé kamery Voyageru. Na portrétu nejsou vidět Merkur, který je příliš blízko ke Slunci, než aby se dal zachytit a Mars, který je naneštěstí ukrytý ve slunečním světle rozptylovaném optickým systémem kamery. Poloha malého, slabého Pluta není vyznačena.

Štítky: Sluneční soustava, Voyager


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »