Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterův hlavní prstenec objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Data z kosmické sondy NASA Galileo, která Jupiter obíhala od roku 1995 do roku 2003, ovšem potvrdila hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
U jednoho z nejpodivnějších objektů ve vnější Sluneční soustavě bylo nedávno zjištěno, že má prstenec. Objekt se jmenuje Haumea a je to po Plutu, Ceres, Eris a Makemake pátá trpasličí planeta. Protáhlý tvar Haumei je velice neobvyklý. V jednom směru je Haumea výrazně delší...
Co se stane, když hvězdě vyhoří jaderné palivo? U hvězd o velikosti našeho Slunce se střed smrští do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosférické vrstvy se vyvrhnou do vesmíru a objeví se jako planetární mlhovina. Planetární mlhovina na snímku nahoře pojmenovaná Shapley 1 po slavném...
Vypadají spirální galaxie ve všech barvách stejně? NGC 6782 barevně demonstruje, že ne. Ve viditelném světle se NGC 6782 jeví být normální spirální galaxií s jasnou příčkou napříč středem. Ale v ultrafialovém světle centrální oblasti rozkvétají do spektakulární a komplexní struktury zvýrazněné...
Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterův hlavní prstenec objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Data z kosmické sondy NASA Galileo, která Jupiter obíhala od roku 1995 do roku 2003, ovšem potvrdila hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
U jednoho z nejpodivnějších objektů ve vnější Sluneční soustavě bylo nedávno zjištěno, že má prstenec. Objekt se jmenuje Haumea a je to po Plutu, Ceres, Eris a Makemake pátá trpasličí planeta. Protáhlý tvar Haumei je velice neobvyklý. V jednom směru je Haumea výrazně delší...
Co se stane, když hvězdě vyhoří jaderné palivo? U hvězd o velikosti našeho Slunce se střed smrští do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosférické vrstvy se vyvrhnou do vesmíru a objeví se jako planetární mlhovina. Planetární mlhovina na snímku nahoře pojmenovaná Shapley 1 po slavném...
Vypadají spirální galaxie ve všech barvách stejně? NGC 6782 barevně demonstruje, že ne. Ve viditelném světle se NGC 6782 jeví být normální spirální galaxií s jasnou příčkou napříč středem. Ale v ultrafialovém světle centrální oblasti rozkvétají do spektakulární a komplexní struktury zvýrazněné...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Saturn a Neptun. Pohyb obou planet v nocích od 19.8.2025 do 4.9.2025. Po pravé straně Saturna se pohybuje i jeho měsíc Japetus.
