Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterův hlavní prstenec objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Data z kosmické sondy NASA Galileo, která Jupiter obíhala od roku 1995 do roku 2003, ovšem potvrdila hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
U jednoho z nejpodivnějších objektů ve vnější Sluneční soustavě bylo nedávno zjištěno, že má prstenec. Objekt se jmenuje Haumea a je to po Plutu, Ceres, Eris a Makemake pátá trpasličí planeta. Protáhlý tvar Haumei je velice neobvyklý. V jednom směru je Haumea výrazně delší...
Co se stane, když hvězdě vyhoří jaderné palivo? U hvězd o velikosti našeho Slunce se střed smrští do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosférické vrstvy se vyvrhnou do vesmíru a objeví se jako planetární mlhovina. Planetární mlhovina na snímku nahoře pojmenovaná Shapley 1 po slavném...
Vypadají spirální galaxie ve všech barvách stejně? NGC 6782 barevně demonstruje, že ne. Ve viditelném světle se NGC 6782 jeví být normální spirální galaxií s jasnou příčkou napříč středem. Ale v ultrafialovém světle centrální oblasti rozkvétají do spektakulární a komplexní struktury zvýrazněné...
Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterův hlavní prstenec objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Data z kosmické sondy NASA Galileo, která Jupiter obíhala od roku 1995 do roku 2003, ovšem potvrdila hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
U jednoho z nejpodivnějších objektů ve vnější Sluneční soustavě bylo nedávno zjištěno, že má prstenec. Objekt se jmenuje Haumea a je to po Plutu, Ceres, Eris a Makemake pátá trpasličí planeta. Protáhlý tvar Haumei je velice neobvyklý. V jednom směru je Haumea výrazně delší...
Co se stane, když hvězdě vyhoří jaderné palivo? U hvězd o velikosti našeho Slunce se střed smrští do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosférické vrstvy se vyvrhnou do vesmíru a objeví se jako planetární mlhovina. Planetární mlhovina na snímku nahoře pojmenovaná Shapley 1 po slavném...
Vypadají spirální galaxie ve všech barvách stejně? NGC 6782 barevně demonstruje, že ne. Ve viditelném světle se NGC 6782 jeví být normální spirální galaxií s jasnou příčkou napříč středem. Ale v ultrafialovém světle centrální oblasti rozkvétají do spektakulární a komplexní struktury zvýrazněné...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
