Úvodní  >  Štítky  >  Štítek ring

Štítek: ring

APOD Jupiter a prstenec infra4erveně z Webba

Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...

APOD Jupiter a prstenec infračerveně z Webba

Proč má Jupiter prstence? Jupiterův hlavní prstenec objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Data z kosmické sondy NASA Galileo, která Jupiter obíhala od roku 1995 do roku 2003, ovšem potvrdila hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...

APOD Haumea z vnějšku Sluneční soustavy

U jednoho z nejpodivnějších objektů ve vnější Sluneční soustavě bylo nedávno zjištěno, že má prstenec. Objekt se jmenuje Haumea a je to po Plutu, Ceres, Eris a Makemake pátá trpasličí planeta. Protáhlý tvar Haumei je velice neobvyklý. V jednom směru je Haumea výrazně delší...

APOD Shapley 1: Prstencová planetární mlhovina

Co se stane, když hvězdě vyhoří jaderné palivo? U hvězd o velikosti našeho Slunce se střed smrští do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosférické vrstvy se vyvrhnou do vesmíru a objeví se jako planetární mlhovina. Planetární mlhovina na snímku nahoře pojmenovaná Shapley 1 po slavném...

APOD Galaktický prstenec v NGC 6782

Vypadají spirální galaxie ve všech barvách stejně? NGC 6782 barevně demonstruje, že ne. Ve viditelném světle se NGC 6782 jeví být normální spirální galaxií s jasnou příčkou napříč středem. Ale v ultrafialovém světle centrální oblasti rozkvétají do spektakulární a komplexní struktury zvýrazněné...

APOD Jupiter a prstenec infra4erveně z Webba

Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...

APOD Jupiter a prstenec infračerveně z Webba

Proč má Jupiter prstence? Jupiterův hlavní prstenec objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Data z kosmické sondy NASA Galileo, která Jupiter obíhala od roku 1995 do roku 2003, ovšem potvrdila hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...

APOD Haumea z vnějšku Sluneční soustavy

U jednoho z nejpodivnějších objektů ve vnější Sluneční soustavě bylo nedávno zjištěno, že má prstenec. Objekt se jmenuje Haumea a je to po Plutu, Ceres, Eris a Makemake pátá trpasličí planeta. Protáhlý tvar Haumei je velice neobvyklý. V jednom směru je Haumea výrazně delší...

APOD Shapley 1: Prstencová planetární mlhovina

Co se stane, když hvězdě vyhoří jaderné palivo? U hvězd o velikosti našeho Slunce se střed smrští do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosférické vrstvy se vyvrhnou do vesmíru a objeví se jako planetární mlhovina. Planetární mlhovina na snímku nahoře pojmenovaná Shapley 1 po slavném...

APOD Galaktický prstenec v NGC 6782

Vypadají spirální galaxie ve všech barvách stejně? NGC 6782 barevně demonstruje, že ne. Ve viditelném světle se NGC 6782 jeví být normální spirální galaxií s jasnou příčkou napříč středem. Ale v ultrafialovém světle centrální oblasti rozkvétají do spektakulární a komplexní struktury zvýrazněné...



47. vesmírný týden 2026

47. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 11. do 22. 11. 2026. Měsíc bude v úterý v první čtvrti a v pátek večer bude nedaleko Saturnu. Ráno pokračuje parádní představení, kde blízkou konjunkci Marsu s Jupiterem doplňuje velmi jasná Venuše a také slabší Merkur. V noci na středu 18. listopadu nastává maximum meteorického roje Leonid, Měsíc ráno nebude rušit. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Unikátní zážitek přinesla Starship, která dokázala přistát z oběžné dráhy na startovní věži základny Starbase. Raketa Vulcan opět selhala. Před 60 lety nastal výrazný meteorický déšť Leonid.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Airglow duny

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek Zdeňka Bardona „Airglow duny“ Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín. Tím místem je Evropská jižní observatoř ESO, nacházející se v chilské

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2026 A2 (Bok)

Snímek komety C/2026 A2 (Bok) procházející mlhovinou Severní Amerika v souhvězdí Labutě. Vzdálenost od Země byla 1.583 au, od Slunce 1.992 au, jasnost 12.5mag.

Další informace »