Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterův hlavní prstenec objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Data z kosmické sondy NASA Galileo, která Jupiter obíhala od roku 1995 do roku 2003, ovšem potvrdila hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
U jednoho z nejpodivnějších objektů ve vnější Sluneční soustavě bylo nedávno zjištěno, že má prstenec. Objekt se jmenuje Haumea a je to po Plutu, Ceres, Eris a Makemake pátá trpasličí planeta. Protáhlý tvar Haumei je velice neobvyklý. V jednom směru je Haumea výrazně delší...
Co se stane, když hvězdě vyhoří jaderné palivo? U hvězd o velikosti našeho Slunce se střed smrští do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosférické vrstvy se vyvrhnou do vesmíru a objeví se jako planetární mlhovina. Planetární mlhovina na snímku nahoře pojmenovaná Shapley 1 po slavném...
Vypadají spirální galaxie ve všech barvách stejně? NGC 6782 barevně demonstruje, že ne. Ve viditelném světle se NGC 6782 jeví být normální spirální galaxií s jasnou příčkou napříč středem. Ale v ultrafialovém světle centrální oblasti rozkvétají do spektakulární a komplexní struktury zvýrazněné...
Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterův hlavní prstenec objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Data z kosmické sondy NASA Galileo, která Jupiter obíhala od roku 1995 do roku 2003, ovšem potvrdila hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
U jednoho z nejpodivnějších objektů ve vnější Sluneční soustavě bylo nedávno zjištěno, že má prstenec. Objekt se jmenuje Haumea a je to po Plutu, Ceres, Eris a Makemake pátá trpasličí planeta. Protáhlý tvar Haumei je velice neobvyklý. V jednom směru je Haumea výrazně delší...
Co se stane, když hvězdě vyhoří jaderné palivo? U hvězd o velikosti našeho Slunce se střed smrští do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosférické vrstvy se vyvrhnou do vesmíru a objeví se jako planetární mlhovina. Planetární mlhovina na snímku nahoře pojmenovaná Shapley 1 po slavném...
Vypadají spirální galaxie ve všech barvách stejně? NGC 6782 barevně demonstruje, že ne. Ve viditelném světle se NGC 6782 jeví být normální spirální galaxií s jasnou příčkou napříč středem. Ale v ultrafialovém světle centrální oblasti rozkvétají do spektakulární a komplexní struktury zvýrazněné...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 6. do 28. 6. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Na večerní obloze už končí viditelnost Jupiteru a výše zůstává jen jasná Venuše. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce se zvýšila. Očekáváme možný výskyt nočních svítících oblak. Raketa Ariane 64 v silnější variantě vynesla dosud nejtěžší náklad v historii evropských nosičů. Falcon 9 letěl s vojenskou obdobou Starlinků a má vynést testovací návratové pouzdro. Raketa Pegasus-XL by mohla vynést družici LINK k záchraně gama observatoře SWIFT. Před 50 lety byla vynesena vojenská verze sovětských orbitálních stanic známá jako Saljut 5.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
