Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterův hlavní prstenec objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Data z kosmické sondy NASA Galileo, která Jupiter obíhala od roku 1995 do roku 2003, ovšem potvrdila hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
U jednoho z nejpodivnějších objektů ve vnější Sluneční soustavě bylo nedávno zjištěno, že má prstenec. Objekt se jmenuje Haumea a je to po Plutu, Ceres, Eris a Makemake pátá trpasličí planeta. Protáhlý tvar Haumei je velice neobvyklý. V jednom směru je Haumea výrazně delší...
Co se stane, když hvězdě vyhoří jaderné palivo? U hvězd o velikosti našeho Slunce se střed smrští do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosférické vrstvy se vyvrhnou do vesmíru a objeví se jako planetární mlhovina. Planetární mlhovina na snímku nahoře pojmenovaná Shapley 1 po slavném...
Vypadají spirální galaxie ve všech barvách stejně? NGC 6782 barevně demonstruje, že ne. Ve viditelném světle se NGC 6782 jeví být normální spirální galaxií s jasnou příčkou napříč středem. Ale v ultrafialovém světle centrální oblasti rozkvétají do spektakulární a komplexní struktury zvýrazněné...
Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterův hlavní prstenec objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Data z kosmické sondy NASA Galileo, která Jupiter obíhala od roku 1995 do roku 2003, ovšem potvrdila hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
U jednoho z nejpodivnějších objektů ve vnější Sluneční soustavě bylo nedávno zjištěno, že má prstenec. Objekt se jmenuje Haumea a je to po Plutu, Ceres, Eris a Makemake pátá trpasličí planeta. Protáhlý tvar Haumei je velice neobvyklý. V jednom směru je Haumea výrazně delší...
Co se stane, když hvězdě vyhoří jaderné palivo? U hvězd o velikosti našeho Slunce se střed smrští do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosférické vrstvy se vyvrhnou do vesmíru a objeví se jako planetární mlhovina. Planetární mlhovina na snímku nahoře pojmenovaná Shapley 1 po slavném...
Vypadají spirální galaxie ve všech barvách stejně? NGC 6782 barevně demonstruje, že ne. Ve viditelném světle se NGC 6782 jeví být normální spirální galaxií s jasnou příčkou napříč středem. Ale v ultrafialovém světle centrální oblasti rozkvétají do spektakulární a komplexní struktury zvýrazněné...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
