Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterův hlavní prstenec objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Data z kosmické sondy NASA Galileo, která Jupiter obíhala od roku 1995 do roku 2003, ovšem potvrdila hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
U jednoho z nejpodivnějších objektů ve vnější Sluneční soustavě bylo nedávno zjištěno, že má prstenec. Objekt se jmenuje Haumea a je to po Plutu, Ceres, Eris a Makemake pátá trpasličí planeta. Protáhlý tvar Haumei je velice neobvyklý. V jednom směru je Haumea výrazně delší...
Co se stane, když hvězdě vyhoří jaderné palivo? U hvězd o velikosti našeho Slunce se střed smrští do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosférické vrstvy se vyvrhnou do vesmíru a objeví se jako planetární mlhovina. Planetární mlhovina na snímku nahoře pojmenovaná Shapley 1 po slavném...
Vypadají spirální galaxie ve všech barvách stejně? NGC 6782 barevně demonstruje, že ne. Ve viditelném světle se NGC 6782 jeví být normální spirální galaxií s jasnou příčkou napříč středem. Ale v ultrafialovém světle centrální oblasti rozkvétají do spektakulární a komplexní struktury zvýrazněné...
Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterův hlavní prstenec objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Data z kosmické sondy NASA Galileo, která Jupiter obíhala od roku 1995 do roku 2003, ovšem potvrdila hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
U jednoho z nejpodivnějších objektů ve vnější Sluneční soustavě bylo nedávno zjištěno, že má prstenec. Objekt se jmenuje Haumea a je to po Plutu, Ceres, Eris a Makemake pátá trpasličí planeta. Protáhlý tvar Haumei je velice neobvyklý. V jednom směru je Haumea výrazně delší...
Co se stane, když hvězdě vyhoří jaderné palivo? U hvězd o velikosti našeho Slunce se střed smrští do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosférické vrstvy se vyvrhnou do vesmíru a objeví se jako planetární mlhovina. Planetární mlhovina na snímku nahoře pojmenovaná Shapley 1 po slavném...
Vypadají spirální galaxie ve všech barvách stejně? NGC 6782 barevně demonstruje, že ne. Ve viditelném světle se NGC 6782 jeví být normální spirální galaxií s jasnou příčkou napříč středem. Ale v ultrafialovém světle centrální oblasti rozkvétají do spektakulární a komplexní struktury zvýrazněné...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Saturn 5,8,2026.Newton150/750 asi224 projekční nástavec a 18mm okulár.7000snímků složeno na 1500.
